Nakadžima G5N
Nakadžima G5N Šinzan (japonsky: 深山, česky: Horské úbočí) byl čtyřmotorový dálkový bombardovací letoun japonského císařského námořního letectva s dvojitými svislými ocasními plochami a příďovým zatahovacím podvozkem, vzniklý za druhé světové války. Spojenecké označení letadla znělo Liz.
| Nakadžima G5N | |
|---|---|
 Třetí vyrobený G5N2 (13-Ši Šinzan KAI), 1942 | |
| Určení | dálkový bombardovací letoun |
| Původ | Japonské císařství |
| Výrobce | Nakadžima |
| První let | 8. dubna 1941[1] |
| Uživatel | Japonské císařské námořní letectvo |
| Vyrobeno kusů | 6 |
| Vyvinuto z typu | Douglas DC-4E |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vznik editovat
Vznikl na podkladě specifikace 13-Ši, dané roku 1938 společnosti Nakadžima, která určovala požadavky na čtyřmotorový dálkový bombardér. Dolet letadla měl činit 5500 až 6500 km. Základem pro nový stroj se stal americký dopravní letoun DC-4E „Super Mainliner“,[1] jehož prototyp zakoupila letecká společnost Nippon Koku K. K. v lednu 1939 pro své dálkové tratě.
Firma Nakadžima použila z DC-4E křídlo, motorové gondoly, podvozek a některé detaily. Zcela nové konstrukce byl trup s menším průřezem a dvojité svislé ocasní plochy, které nahradily trojité amerického vzoru.
Vývoj editovat
Prototyp Nakadžima G5N1 Šinzan poprvé vzlétl 8. dubna 1941. Další zdroje však uvádějí rovněž data prosinec 1939,[2] 10. dubna 1941,[3] nebo květen 1941.[4] Poháněly jej čtyři dvouhvězdicové osmnáctiválce Nakadžima NK7A Mamoru 11 po 1375 kW se čtyřlistými vrtulemi. Na hřbetě trupu byla umístěna otočná střelecká věž s kanónem vzor 99 ráže 20 mm a identická zbraň byla rovněž v ocasním střelišti. Na přídi, v prosazení pod trupem a v bočních trupových střelištích bylo po jednom kulometu vzor 97 ráže 7,7 mm.[2] Náklad pum byl obvykle 2000 kg, maximálně až 4000 kg. Osádka čítala 7 až 10 osob. Japonští konstruktéři se tak zakoupený stroj DC-4E snažili během čtyř prototypů zdokonalit, ale přestavba se jim nepovedla. Šinzan byl přetížený, jeho motory neměly potřebnou výškovost.[2]
Proto byly roku 1942 vyrobeny další dva prototypy G5N2 se spolehlivějšími výškovými motory Micubiši Kasei 12 o výkonu po 1125 kW.[2]
V roce 1942 byly první čtyři prototypy přestavěny na verzi G5N2-L Šinzan KAI Jusóki, u níž byla zrušena nepotřebná palebná postavení a letouny byly určeny jako přepravní a dopravní. V polovině roku 1944 zásobovaly japonskou posádku budující opevnění na ostrově Tinian.[1]
Specifikace (G5N1) editovat
Údaje dle[1]
Technické údaje editovat
- Osádka: 7–10
- Rozpětí: 42,17 m
- Délka: 31,01 m
- Výška: 7,67 m
- Nosná plocha: 201,80 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 20 100 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 32 000 kg
- Pohonná jednotka: 4 × vzduchem chlazený dvouhvězdicový motor Nakadžima NK7A Mamoru 11
- Výkon pohonné jednotky:
- 1 394 kW (1 869 hp) (vzletový)
- 1 193 kW (1 600 hp) (ve výšce 4 900 m)
Výkony editovat
- Maximální rychlost: 420 km/hod (ve 4 000 m)
- Cestovní rychlost: 370 km/h (ve 4 000 m)
- Výstup na 2000 m: 5 min 17 s
- Praktický dostup: 9 050 m
- Dolet: 4 260 km
Výzbroj editovat
- 2 × 20mm kanón typu 99 (1 × hřbetní střelecká věž, 1 × ocasní střeliště)
- 4 × 7,7mm letecký kulomet typu 97 (příďové, spodní a 2 boční střeliště)
- max. 4 000 kg pum v trupové pumovnici
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d SCHMID, Jaroslav. Letadla 1939-45 Stíhací a bombardovací letadla Japonska II. díl. Plzeň: Fraus, 1998. 79 s. ISBN 80-7238-041-9. Kapitola Nakadžima G5N Šinzan (Liz), G8N Renzan (Rita), s. 44–47.
- ↑ a b c d NĚMEČEK, Václav. Nakajima G5N Shinzan. Letectví a kosmonautika. Leden 1986, roč. LXII., čís. 1, s. 28.
- ↑ G5N Shinzan [online]. Airwar.ru [cit. 2017-05-04]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ VALCHAŘ, Vladimír. Nakadžima G5N Šinzan "Liz" [online]. Valka.cz [cit. 2017-05-04]. Dostupné online.
Literatura editovat
- FRANCILLON, René J. Japanese Aircraft of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1994. ISBN 0-87021-313-X. Kapitola Nakajima G5N Shinzan (Mountain Recess), s. 423 až 425. (anglicky)
- SCHMID, Jaroslav. Letadla 1939-45 Stíhací a bombardovací letadla Japonska II. díl. Plzeň: Fraus, 1998. 79 s. ISBN 80-7238-041-9. Kapitola Nakadžima G5N Šinzan (Liz), G8N Renzan (Rita), s. 44–47.
- NĚMEČEK, Václav. Nakajima G5N Shinzan. Letectví a kosmonautika. Leden 1986, roč. LXII., čís. 1, s. 28.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nakadžima G5N na Wikimedia Commons - Kamufláže letounu Nakadžima G5N Šinzan Archivováno 8. 3. 2016 na Wayback Machine.
