Wikipedie

NR-1

NR-1 byla výzkumná jaderná ponorka provozovaná v letech 1969–2009 námořnictvem Spojených států amerických.[1] Fakticky sloužila primárně ke špionážním misím.[2] Sloužila zejména k oceánografickému výzkumu, vyhledávání a vyzvedávání objektů z mořského dna a k údržbě podmořských zařízení. Je jedinou postavenou jadernou výzkumnou ponorkou amerického námořnictva a první jadernou ponorkou specializovanou na hloubkové ponory.[3] Díky jadernému pohonu operace ponorky omezovalo pouze množství nesených zásob. Autonomie provozu přitom dosahovala 30 dnů.[4] Od vyřazení ponorky USS Kamehameha (SSBN-642) v roce 2002 do svého vlastního vyřazení roku 2008 byla NR-1 nejstarší americkou jadernou ponorkou v aktivní službě.[4][5] Ponorka NR-1 (Nuclear Powered Research Vehicle) nebyla oficiální součástí amerického námořnictva, nenesla označení USS a její existence byla dlouhodobě utajována.[5] Ponorka, která nikdy nedostala jméno, byla přezdívána Nerwin.[6]

Základní údaje
Vlajka
Typvýzkumná a špionážní ponorka
Zahájení stavby10. června 1967
Spuštěna na vodu25. ledna 1969
Uvedena do služby22. října 1969
Osudvyřazena 2008
PředchůdceUSS Dolphin (AGSS-555)
Takticko-technická data
Výtlak365 t (na hladině)
393 t (pod hladinou)[1]
Délka44,5 m
Šířka3,8 m
Ponor4,6 m
Pohon1 jaderný reaktor
1 turboelektrická jednotka
100 hp
Rychlost4,5 uzlu (na hladině)
3,5 uzlu (pod hladinou)[1]
Posádka7

Stavba editovat

 
Schéma vnitřního uspořádání ponorky NR-1

Iniciátorem vývoje ponorky NR-1 byl roku 1964 americký admirál Hyman G. Rickover. Přestože fakticky byla především špionážním plavidlem, byla označována jako výzkumná. Důvodem bylo zejména utajení jejích schopností a snadnější získání financí na její nákladnou stavbu a provoz.[2] Vývoj ponorky byl zahájen v 60. letech 20. století.[4] Stavbu provedla loděnice General Dynamics Electric Boat (součást společnosti General Dynamics) v Grotonu ve státě Connecticut. Stavba byla zahájena 10. června 1967, trup byl na vodu spuštěn 25. ledna 1969 a hotová ponorka byla dne 22. října 1969 předána americkému námořnictvu.[1]

Konstrukce editovat

 
NR-1 vlečená lodí MV Carolyn Chouest

Posádku ponorky tvořily dva důstojníci, tři námořníci a dva vědci.[1] Ponorka nebyla vyzbrojena. Byla vybavena citlivým sonarovým systémem, hydraulickou robotickou rukou pro manipulaci s předměty o hmotnosti až jedné tuny, třemi čtyřpalcovými pozorovacími průzory, kamerovým systémem (16 různých kamer) a externím osvětlením (19× 250 W, 2× 500 W a 8× 1000 W).[3] Maximální hloubka ponoru byla 724 metrů,[1] přičemž zatažitelný podvozek (s pneumatikami Goodyear) plavidlu umožňoval pohyb po mořském dně.[4] Pohonný systém tvořil tlakovodní jaderný reaktor, turbogenerátor o výkonu 100 hp a dva elektromotory, pohánějící dva lodní šrouby.[7] Ponorka dosahovala rychlosti 4,5 uzlu na hladině a 3,5 uzlu pod hladinou.[1] Manévrovací schopnosti zlepšovaly čtyři vrtule v prstencích v trupu (ducted thrusters) – dvě na přídi a dvě na zádi. Ponorka dále měla klasická hloubková kormidla umístěná na věži a směrové kormidlo na zádi.[3]

Operační služba editovat

 
NR-1 během vlečení na Temži

NR-1 operovala v úzké součinnosti se svou mateřskou lodí MV Carolyn Chouest, která ji také ponořenou odvlékala do operační oblasti.[4] Část misí provedených NR-1 zůstala utajena. Využívána byla i civilními institucemi. V roce 1976 v Atlantiku vyhledala stíhací letoun F-14 Tomcat, který spadl z paluby letadlové lodě s nejméně jednou, tehdy zcela novou, protiletadlovou řízenou střelou dlouhého dosahu Phoenix v podvěsu.[8] V roce 1986 se podílela na hledání trosek raketoplánu Challenger a část jich vyzvedla. V roce 1994 nalezla a vyzvedla části havarovaného stíhacího letounu F-15 Eagle amerického letectva.[9] V roce 1995 Robert Ballard použil NR-1 k prozkoumání vraku pasažérské lodě Britannic, která se za první světové války potopila na mině.[10] V roce 1997 společně s dálkově ovládanou miniponorkou Jason vyhledávala a zkoumala vraky lodí, které zajišťovaly dopravu mezi starověkým Římem a Kartágem. NR-1 přitom ve velkých hloubkách nalezla pět dosud neznámých vraků. Během průzkumu norských fjordů a přístavů NR-1 během 12 hodin nalezla 26 lodních vraků, včetně americké ponorky třídy O USS O-12 (SS-73).[9]

V roce 1999 se podílela na hledání trosek zříceného Boeingu 767 letu EgyptAir 990.[5] V roce 2002 prozkoumala vrak obrněnce USS Monitor a trosky vzducholodě USS Akron (ZRS-4). Během svého posledního nasazení v roce 2008 NR-1 neúspěšně hledala vrak USS Bonhomme Richard, která byla roku 1779 potopena britským námořnictvem v bitvě u Flamborough Head.[9]

Vyřazení editovat

 
NR-1 u své mateřské lodě MV Carolyn Chouest

Slavnostní ukončení služby ponorky proběhlo 21. listopadu 2008 na ponorkové základně v New London ve státě Connecticut.[3] V prosinci 2009 byla vyřazená ponorka přesunuta do loděnice Portsmouth Naval Shipyard v Kittery ve státě Maine, kde byla deaktivována. Poté byly části ponorky vystaveny v Submarine Force Library and Museum v Grotonu (to vystavuje i první jadernou ponorku USS Nautilus).[1]

Řídící centrum ponorky NR-1 bylo 8. května 2018 předáno US Naval Undersea Museum v Keyportu ve státě Washington.[11]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b c d e f g h NR-1 [online]. Navsource.org [cit. 2016-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b 10-Times-Navies-Have-Deliberately-Misdescribed-Warships [online]. Covert Shores, rev. 2021-03-20 [cit. 2021-03-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d NR-1 [online]. Globalsecurity.org [cit. 2016-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b c d e NR-1 - Design [online]. Globalsecurity.org, rev. 2016-02-07 [cit. 2016-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b c History of NR-1 [online]. Submarine Force Museum [cit. 2016-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-14. (anglicky) 
  6. ↑ Existuje jediná atomová ponorka bez výzbroje. Potápění pro opravdu bohaté [online]. Technet.cz, rev. 2014-12-26 [cit. 2016-03-14]. Dostupné online. 
  7. ↑ NR-1 - Specifications [online]. Globalsecurity.org, rev. 2016-02-07 [cit. 2016-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Life aboard the Navy’s top secret Cold War submarine: The disassembled NR-1 vessel is brought back to life for exhibition on its dangerous missions [online]. Mail Online, rev. 2013-11-13 [cit. 2016-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ a b c NR-1 Deployments [online]. Globalsecurity.org, rev. 2016-02-07 [cit. 2016-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ "Titanic's Lost Sister" [online]. Nova, rev. 1997-01-28 [cit. 2016-03-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Command room of historic submarine to be preserved [online]. Navaltoday.com, rev. 2018-05-10 [cit. 2018-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=NR-1&oldid=23286640“