N-vinylkarbazol

chemická sloučenina

N-Vinylkarbazol je organická sloučenina používaná jako monomer při výrobě polyvinylkarbazolu,[3] vodivého polymeru, jehož vodivost je ovlivňována přítomností světla, používaného ve fotoreceptorech fotokopírek.[4]

N-vinylkarbazol
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Model molekuly
Model molekuly
Obecné
Systematický název9-ethenyl-9H-karbazol
Sumární vzorecC14H11N
Vzhledsvětle hnědé krystaly[1]
Identifikace
Registrační číslo CAS1484-13-5
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)216-055-0
PubChem15143
SMILESc1cccc3c1c2c(cccc2)n3C=C
InChIInChI=1S/C14H11N/c1-2-15-13-9-5-3-7-11(13)12-8-4-6-10-14(12)15/h2-10H,1H2
Vlastnosti
Molární hmotnost193,24 g/mol
Teplota tání66 °C (339 K)
Teplota varu154–155 °C (427–428 K)[1]
Rozpustnost ve voděnerozpustný
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech
rozpustný v diethyletheru
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[2]
H-větyH302 H312 H315 H317 H341 H400 H410[2]
P-větyP203 P261 P264 P270 P272 P273 P280 P281 P301+317 P302+352 P317 P318 P321 P330 P332+317 P333+313 P362+364 P391 P405 P501[2]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Po vystavení záření gama se N-vinylkarbazol samovolně polymerizuje.[5]

Tato látka se vyrábí vinylací karbazolu acetylenem za přítomnosti zásady.[6]

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku N-Vinylcarbazole na anglické Wikipedii.

  1. a b [1]
  2. a b c https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/15143
  3. Francesco Conti. Nuova via di sintesi del vinilcarbazolo. La Chimica & L'Industria. 2006, s. 82. 
  4. G. Burton; J. Holman; J. Lazonby; D. Waddington. Chemical Storylines. [s.l.]: [s.n.], 2000. Dostupné online. ISBN 0-435-63119-5. S. 121–122. 
  5. K. Tsutsui; K. Hirotsu; M. Umesaki; M. Kurahashi; A. Shimada; T. Higuchi. Structural chemistry of polymerizable monomers. I. Crystal structure of N-vinylcarbazole. Acta Crystallographica B. 1976, s. 3049–3053. DOI 10.1107/S0567740876009527. 
  6. Peter Pässler, Werner Hefner, Klaus Buckl, Helmut Meinass, Andreas Meiswinkel, Hans-Jürgen Wernicke, Günter Ebersberg, Richard Müller, Jürgen Bässler, Hartmut Behringer, Dieter Mayer. Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry. [s.l.]: [s.n.], 2008. ISBN 3527306730. DOI 10.1002/14356007.a01_097.pub3. Kapitola Acetylene Chemistry. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat