Wikipedie

Náprstník velkokvětý

druh rostliny

Náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora) je vytrvalá a prudce jedovatá rostlina z čeledi jitrocelovité (Plantaginaceae). Dříve byla řazena do čeledi krtičníkovité (Scrophulariaceae), avšak toto zařazení bylo po nástupu molekulárně-biologických metod přehodnoceno.

Jak číst taxoboxNáprstník velkokvětý
alternativní popis obrázku chybí
Náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleďjitrocelovité (Plantaginaceae)
Rodnáprstník (Digitalis)
Binomické jméno
Digitalis grandiflora
Mill., 1768
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Synonyma editovat

  • Digitalis orientalis Miller, 1768 - (náprstník východní)
  • Digitalis ambigua Murray, 1770 - náprstník hlínožlutý
  • Digitalis ochroleuca von Jacquin, 1773 - (náprstník žlutobílý)
  • Digitalis flava Georgi, 1802 - (náprstník žlutavý)
  • Digitalis milleri G. Don fil., 1838 - (náprstník Millerův)
  • Digitalis magniflora Miller, 1768 (nom. inval.) - (náprstník velkokvětý)
  • Digitalis media Roth, 1806 (nom. illeg., =D. ambigua) - (náprstník prostřední)
  • Digitalis lutea auct. non Linné, 1753 (chybná záměna se skutečným druhem tohoto názvu u některých botaniků) - náprstník žlutý
Poznámka
Česká jména synonym, uvedená v závorce, jsou vytvořena překladem latinského jména pouze jako orientační pro potřeby uživatelů Wikipedie.

Vzhled editovat

Vytrvalá, 40–120 cm vysoká jedovatá bylina s přímou, obvykle nevětvenou a mírně hranatou lodyhou, nahoře žláznatě pýřitou. Listy jsou střídavé, dolní vejčitě kopinaté až přisedlé, horní kopinaté, přisedlé, na rubu chlupaté.

Kvete v červnu až září. Květy vyrůstají v jednostranném hustém hroznu. Jejich koruny jsou trubkovitě zvonkovité, pětidílné, dvoupyské (dolní pysk je chlupatý), s laločnatým lemem. Vně jsou světle žluté, uvnitř navíc hnědě skvrnité.

Výskyt editovat

Roste na prosluněných pasekách, kamenitých zarostlých stráních a ve světlých lesích od pahorkatin do hor. Dává přednost vlhkým, kyprým, neutrálním až slabě kyselým kamenitým půdám s vysokým obsahem humusu. S oblibou je pěstován jako okrasná rostlina.

Rozšíření editovat

Je rozšířena v celé střední Evropě od východní Francie po Ukrajinu, na sever po Baltské moře, na jih po Bulharsko, severní Řecko a severní Itálii. Místy se vyskytuje i v podhůří Kavkazu, jižního Uralu a Altaje.

Obsahové látky editovat

Náprstníky patří k velmi dobře chemicky prozkoumaným rostlinám. Ve všech částech rostliny (a zejména v listech) jsou přítomny glykosidy, většinou se steroidním aglykonem, ovlivňující srdeční činnost. Následující výčet obsahových látek je pouhým výběrem nejdůležitějších ze zhruba stovky dosud zjištěných.

Alkoholy editovat

Karboxylové kyseliny editovat

alifatické kyseliny

aromatické kyseliny

Glykosidy editovat

Flavonoidy editovat

Chinony editovat

Steroidy editovat

Převážně se jedná o steroidní saponiny:

Otravy editovat

Žvýkání listu náprstníku způsobuje zánět v ústech, nevolnost a zvracení. V případě vypití čaje z náprstníku či konzumace většího počtu listů dochází k poruchám zraku a srdečního rytmu a ke smrti. Prakticky shodné příznaky i průběh mají otravy dalšími zástupci rodu náprstník, se kterými se můžeme setkat (náprstník červený, náprstník žlutý, náprstník vlnatý), či otravy léky vyráběnými z náprstníků. V případě otravy je nutno okamžitě vyhledat lékaře. Za první pomoc se považuje vyvolání zvracení a podávání živočišného uhlí a případně projímadel. Při poruchách srdečního rytmu se podává digitalis-antitoxin.

Využití editovat

Náprstník je žádaná léčivá rostlina, jako droga se užívají sušené listy (Folium digitalis) k přípravě nálevů a tinktury. Vzhledem k silné jedovatosti se nedoporučuje používat přípravky z náprstníku amatérsky, bez dohledu lékaře nebo zdravotníka. Uvedená droga je také surovinou ve farmakologickém průmyslu k izolaci chemicky čistých glykosidů pro výrobu léků.

V homeopatii se užívá k léčení srdeční slabosti, při poruchách ledvin, depresi, nespavosti a při migréně.

Odkazy editovat

Literatura editovat

  • B. Slavík (Ed.): Květena České republiky, díl 6. Praha: Academia, 2000. - S. 352-354. - ISBN 80-200-0306-1

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Náprstník_velkokvětý&oldid=23007671“