Myšivka horská
Myšivka horská (Sicista betulina) je jediným zástupcem z čeledi tarbíkovitých na českém území[2]. Je považována za pozůstatek fauny z doby ledové. Jde o vzácného savce žijícího většinou ve vyšších polohách. V ČR i v celé Evropě je chráněná jako silně ohrožený druh Bernskou úmluvou.
 Myšivka horská | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | hlodavci (Rodentia) |
| Podřád | myšovci (Myomorpha) |
| Čeleď | tarbíkovití (Dipodidae) |
| Rod | myšivka (Sicista) |
| Binomické jméno | |
| Sicista betulina Pallas, 1779 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis editovat
- Délka těla dosahuje 5 až 7 cm, hmotnost 5 až 13 g.[3]
- Ocásek je téměř o polovinu delší než tělíčko.
- Myšivka je na první pohled nápadná tmavým podélným pruhem od špičky ocásku až po oči.
- Srst je jinak zbarvena okrově, na bříšku šedavě.
- Zadní končetiny jsou mohutněji vyvinuté než přední (ne však tak výrazně jako u tarbíků) a mají pět prstů. Na předních končetinách jsou prsty pouze čtyři.
- V tlamičce mají před přední stoličkou navíc jeden zakrnělý zub.
- Horní ret není rozštěpen jako u myši.
- Je to všežravec. Živí se travními semeny, bobulemi nebo drobným hmyzem.
Rozšíření editovat
Místa jejího výskytu zasahují přes střední Evropu až na Sibiř. Dále na sever žije i v nižších nadmořských výškách, ve střední Evropě pouze v horách.
Areál jejího výskytu bývá udáván v okolí rozmezí 500 m n. m. až 1900 m n. m. z čehož vyplývá, že myšivka žije i nad horní hranicí lesa. Dává přednost vlhčím místům, často ji tedy můžeme spatřit na rašeliništích a horských loukách.
V ČR její výskyt potvrzen poměrně nedávno (až ve 20. století). Vyskytuje se v Jeseníkách, na Králickém Sněžníku nebo na Šumavě a v Novohradských horách.[3] Hojnější je na Slovensku.
Život editovat
- Je to tvor aktivní hlavně v noci, dá se ale spatřit i přes den.
- Zdržuje se hlavně na zemi, ale dokáže i obratně šplhat s pomocí dlouhého ocasu ve vysoké vegetaci.
- Letní hnízdo si staví pod kameny, mezi kořeny stromů nebo v dutinách pařezů z trávy nebo mechu.
V něm vychovává jednou za sezónu 2 až 7 mláďat. Toto hnízdo mívá často rozděleno na dvě místnosti. Zimní hnízdo si myšivka vyhrabává pod zemí a období od října do května přečká stočená v klubíčku ve stavu hibernace (tento stav byl někdy pozorován i v létě při velmi zhoršených podmínkách).
Záměna editovat
Myšivka může být zaměněna s myšicí temnopásou. Ta je ale větší, tmavý pruh jí začíná až na hřbetě, má kratší ocas. Navíc se nevyskytuje ve vyšších polohách (jen asi do 1000 m n. m.). Nejpodobnější příbuznou je myšivka stepní, ta však žije v nížinách.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
- ↑ HANZÁK, Jan. Naši savci. Praha: Albatros, 1970. Kapitola Myšivka horská, s. 165.
- ↑ a b REICHHOLF, Josef. Savci. Praha: Ikar, 1996. ISBN 80-85944-37-5. S. 116.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu myšivka horská na Wikimedia Commons
