Mummolin
Mummolin latinsky Mummolinus (6. století? - ?) byl franský šlechtic ze Soissons, kterého okrajově zmínil Řehoř z Tours ve svém díle Historia Francorum.[1]
| Mummolin | |
|---|---|
| Narození | 6. století |
| Povolání | aristokrat |
| Děti | Bodegisel Babo |
| Rodiče | Munderic |
| Příbuzní | Arnulf z Met (vnuk) |
| Funkce | majordomus |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Řehoř z Tours ho spojuje s Mummolinem de Soissons, jehož synové Bobo a Bodegisel působili jako merovejští vyslanci na byzantském císařském dvoře v Konstantinopoli.[2] I když Řehoř z Tours jeho titul nezmínil, francouzský historik Christian Settipani se domnívá, že Mummolin měl vysoké postavení na královském dvoře Sigiberta I.[3] kolem roku 565/566 a jeho titulem mohl být hrabě či vévoda, který zastával funkci správce královského paláce,[4] která se v následujících letech stala nejmocnější funkci, v níž volený majordomus přebíral faktickou moc nad Franskou říší.
Mummolin byl v kontaktu s Venantiem Fortunatem a byl zjevně galsko-římského vznešeného původu.[4][5][6]
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mummolin na německé Wikipedii.
- ↑ GRÉGOIRE DE TOURS. Histoire ecclésiastique des Francs... en dix livres. Lyon: J. Renouard 789 s. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ GREGORY OF TOURS. Medieval Sourcebook: Gregory of Tours (539-594): History of the Franks: Book X - chapter 2 [online]. Fordham University [cit. 2021-12-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KEATS-ROHAN, K. S. B.; SETTIPANI, Christian. Onomastique et parenté dans l'Occident médiéval. [s.l.]: Unit for Prosopographical Research, Linacre College Dostupné online. ISBN 978-1-900934-01-5. (francouzsky)
- ↑ a b SETTIPANI, Christian. Les ancêtres de Charlemagne. [s.l.]: Occasional Publications UPR 348 s. Dostupné online. ISBN 978-1-900934-15-2. S. 165. (francouzsky)
- ↑ MARTINDALE, J. R. The Prosopography of the Later Roman Empire 2 Part Set: Volume 3, AD 527-641. [s.l.]: Cambridge University Press Dostupné online. ISBN 978-0-521-20160-5. S. 898. (anglicky)
- ↑ FORTUNATUS, Venantius. Poems to Friends. [s.l.]: Hackett Publishing 155 s. Dostupné online. ISBN 978-1-60384-186-3. S. XXIII.. (anglicky)