Wikipedie

Muďoul trojlaločný

druh rostliny

Muďoul trojlaločný (Asimina triloba, česky také moďoul trojlaločný, v jazyce původních obyvatel Severní Ameriky Pawpaw, anglicky Common Pawpaw) je 11 metrů vysoký strom (v Česku roste jako asi 3 m vysoký keř).[2] Druh je původní v Severní Americe, od nejjižnější části provincie Ontario a New York, na západ po stát Nebrasku a na jih po severní Floridu a východní Texas. Náleží do čeledi láhevníkovité (Annonaceae).

Jak číst taxoboxMuďoul trojlaločný
alternativní popis obrázku chybí
Plod muďoulu trojlaločného
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídanižší dvouděložné (Magnoliopsida)
Řádšácholanotvaré (Magnoliales)
Čeleďláhevníkovité (Annonaceae)
Rodmuďoul (Asimina)
Binomické jméno
Asimina triloba
(L.) Dunal, 1817
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis editovat

Strom vysoký až 11 m (výjimečně až 14 m) s kmenem o průměru 20–30 cm. Hnědé ve stáří šednoucí výhony s opakvejčitými listy 10–25 cm (15–30 cm) dlouhé velkými s výrazným žilkováním. Listy jsou opadavé, šroubovitě uspořádané. Květy mají 4–5 cm [2] (2–5 cm) v průměru, jsou červenofialové barvy, vyrůstají v předjaří ve stejnou dobu, nebo těsně před rašením listů. Květy tvoří tři až šest okvětních plátků, celý květ má smrdutý zápach. Plodem jsou velké žlutozelené bobule 5–15 cm dlouhé, obsahující několik hnědých semen 15–25 mm velkých uložených v měkké, v malém množství jedlé dužnině. Plody jsou protáhlého tvaru. Krémová dužina má specifickou chuť (chutí připomíná ovoce jako jsou láhevník, ananas, mango či banán).

Použití editovat

Vzácně pěstovaný strom u nás používaný jako okrasný keř. Kvalita plodů u nás pěstovaných dřevin je zcela srovnatelná s nejkvalitnějším tropickým ovocem. V době vegetačního klidu snese mráz i −22 °C a více. Dřevina není náročná na řez. Chorobami a škůdci netrpí.[3] Vyžaduje slunné stanoviště, propustné, humózní, přiměřeně vlhké půdy a zimní přikrývku. Množí se semenem, hřížením, nebo řízky. Semenáče mohou zaplodit 5–6 rokem. Pokud rostlinu pěstujeme kvůli plodům, je vhodné ji naroubovat vhodnou odrůdou a opylovat.

Semena jsou jedovatá, ale oplodí je v malém množství jedlé. Jsou známy příklady otrav. Byl užívaný původními obyvateli Severní Ameriky, (indiány), jako potravina. Plody sklízíme od konce září do října. V 19. století jsou výtažky z rostliny používány jako emetikum, dávidlo. Z rostliny bylo extrahováno 50 bioaktivních sloučenin u nichž je zkoumána možnost použití jako cytostatika.[4] Také má účinky jako diuretikum, laxativum, narkotikum a přípravek proti parazitům.[5]

Obsahové látky editovat

Plody jsou bohaté na mastné kyseliny, z nichž hlavní je kyselina kaprylová. Obsahují také cis-δ9-a cis-δ11-hexadecenoát,-δ9-cis, cis-δ11-a cis-δ13-oktadecenoát. Semena, jak prokázalo, obsahují chemické látky asimitrin (derivát ring-hydroxylovaný bis- tetrahydrofuran acetogenin) a 4-hydroxytrilobin (derivát bis-THF se dvěma doprovodnými hydroxylovými skupinami a α, β-nenasycenými γ-lakton s 4-hydroxylovými skupinami)[6] Tyto chemikálie mají zdá se selektivní cytotoxické účinky vůči adenokarcinomu prostaty (PC-3) a adenokarcinomu tlustého střeva (HT-29) buněčné linie, a tak se mohou stát užitečnými chemoterapeutiky pro tyto typy rakoviny.

Listy také obsahují toxické látky typické pro čeleď láhevníkovité (Annonaceae), acetogeniny, polyketidy které jsou odpuzovadly pro většinu hmyzu.[7] výjimkou jsou otakárkovití, jmenovitě Eurytides marcellus, jehož larvy se živí listy. Stopový obsah polyketidů poskytuje otakárkovi ochranu proti predátorům po zbytek jeho života a činí jej nestravitelným pro ptáky a další dravce. Kůra obsahuje další acetogeniny, jako je asimin, asiminacin a asiminecin, které se ukázaly být inhibitory mitochondriální NADH: ubichinonní oxidoreduktázy,[8] což činí z moďoulu trojlaločného slibný zdroj pesticidů a protirakovinných sloučenin.

Pěstování editovat

Pěstování je nejvhodnější v zónách zimní mrazuvzdornosti 5-9[9] a stromům trvá 7-8 let od vzejití semenáčků do plodu. Doporučuje se křížové opylení alespoň dvou různých genetických odrůd rostliny.[10] Vědecký výzkum nestačí zahrádkářům k zavedení nejlepších metod pro přilákání hmyzích opylovačů, protože účinné opylovače zatím nelze odlišit od náhodných hmyzích návštěvníků.[11][12][13] Někteří zahrádkáři se proto uchylují k ručnímu opylování nebo používají atraktanty pro opylovače, jako je postřik rybí emulzí nebo zavěšování kuřecích krků či jiného masa do blízkosti otevřených květů, aby přilákali brouky živící se mršinami.[14]

Papáje se nepěstovaly pro ovoce jako jablka nebo broskve, především proto, že plody papáje brzy po sklizni dozrávají do bodu kvašení a dobře se skladují nebo přepravují pouze mražené plody. Mezi další metody konzervování patří sušení, výroba džemů nebo želé a konzervování pod tlakem (s použitím číselných hodnot pro banány). Metody oddělování semen od dužiny jsou stále ve fázi pokusů. Mechanické metody jsou nejúčinnější, ale jakékoliv rozdělení nebo poškození semen může způsobit kontaminaci zbývající dužiny jedem na semena.[15]

Pěstování papáji pro produkci ovoce vzbudilo zájem, zejména mezi ekologickými producenty, jako ovoce s malým množstvím škůdců nebo bez nich, které lze úspěšně pěstovat v přírodním prostředí bez pesticidů.

Odrůdy editovat

Overleese, Davis, Sunflower, Georgia, Sweet Alice, Rebeccas Gold, NC-1, Taylor, Wels, Prolific, Wilson, Mango, Mitchel.

Ohrožení editovat

Muďoul trojlaločný je ohroženým druhem ve státě New York (USA), a New Jersey (USA). V Kanadě, se vyskytuje pouze v části jižního Ontaria a je kvalifikován jako zranitelný druh. Celosvětově je muďoul trojlaločný hodnocen jako běžný druh.

Jedovatost editovat

Rostlina je zařazena mezi jedovaté rostliny, jedovaté jsou listy a plody (zejména semena).[16][17]Mechanismus otravy není známý. Příznaky jsou silné bolesti žaludku, projevuje se dermatitidou. Otravy plody postihují jen menší část obyvatelstva.

  •  
    Muďoul trojlaločný, plod zevnitř
  •  
    Muďoul trojlaločný, květ
  •  
    Muďoul trojlaločný – semena
  •  
    Muďoul trojlaločný – mladý strom

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Asimina triloba na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04]
  2. ↑ a b HIEKE, Karel; PINC, Miroslav. Praktická dendrologie, díl 1.,. 1. vyd. [s.l.]: nakladatelství SZN, 1978. 000128363. 
  3. ↑ (česky)popis na garten.cz
  4. ↑ Asimina jako cytostatikum
  5. ↑ asimina popis
  6. ↑ Kim EJ, Suh KM, Kim DH, et al.. Asimitrin and 4-hydroxytrilobin, new bioactive annonaceous acetogenins from the seeds of Asimina triloba possessing a bis-tetrahydrofuran ring. J. Nat. Prod.. February 2005, roč. 68, čís. 2, s. 194–7. DOI 10.1021/np040184l10.1021/np040184l. PMID 15730242. 
  7. ↑ Martin JM, Madigosky SR, Gu ZM, Zhou D, Wu J, McLaughlin JL. Chemical defense in the zebra swallowtail butterfly, Eurytides marcellus, involving annonaceous acetogenins. J. Nat. Prod.. January 1999, roč. 62, čís. 1, s. 2–4. DOI 10.1021/np980308s10.1021/np980308s. PMID 9917274. 
  8. ↑ Zhao GX, Miesbauer LR, Smith DL, McLaughlin JL. Asimin, asiminacin, and asiminecin: novel highly cytotoxic asimicin isomers from Asimina triloba. J. Med. Chem.. June 1994, roč. 37, čís. 13, s. 1971–6. PMID 8027979. 
  9. ↑ The Pawpaw Regional Variety Trial. hort.purdue.edu [online]. [cit. 2024-04-06]. Dostupné online. 
  10. ↑ About the Paw Paw Tree. www.tnnursery.net [online]. [cit. 2024-04-06]. Dostupné online. 
  11. ↑ The diversity and evolution of pollination systems in Annonaceae. academic.oup.com [online]. [cit. 2024-04-06]. Dostupné online. 
  12. ↑ A Revision of Asimina and Deeringothamnus (Annonaceae). www.jstor.org [online]. [cit. 2024-04-06]. Dostupné online. 
  13. ↑ Visitor or vector? The extent of rove beetle (Coleoptera: Staphylinidae) pollination and floral interactions. link.springer.com [online]. [cit. 2024-04-06]. Dostupné online. 
  14. ↑ Pawpaw. extension.illinois.edu [online]. [cit. 2024-04-06]. Dostupné online. 
  15. ↑ Annonacin and Squamocin Contents of Pawpaw (Asimina triloba) and Marolo (Annona crassiflora) Fruits and Atemoya (A. squamosa × A. cherimola) Seeds. link.springer.com [online]. [cit. 2024-04-06]. Dostupné online. 
  16. ↑ popis jako jedovaté rostliny na www.ces.ncsu.edu. www.ces.ncsu.edu [online]. [cit. 2009-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-18. 
  17. ↑ popis jako jedovaté rostliny na www.cbif.gc.ca/. www.cbif.gc.ca [online]. [cit. 2009-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-12. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Muďoul_trojlaločný&oldid=23799852“