Moravské Knínice

obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji

Moravské Knínice (do roku 1949 Moravské Kynice) jsou obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Leží v Bobravské vrchovině, zhruba 18 km severozápadně od Brna. Moravské Knínice sousedí na západě s Chudčicemi, na severozápadě se Senticemi a Čebínem a na východě s Kuřimí. Na jihu se rozkládá zalesněná oblast Obora a Brněnská přehrada. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.

Moravské Knínice
Kostel v Moravských Knínicích
Kostel v Moravských Knínicích
Znak obce Moravské KníniceVlajka obce Moravské Knínice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKuřim
Obec s rozšířenou působnostíKuřim
(správní obvod)
OkresBrno-venkov
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 145 (2023)[1]
Rozloha13,23 km²[2]
Katastrální územíMoravské Knínice
Nadmořská výška274 m n. m.
PSČ664 34
Počet domů347 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKuřimská 99
Moravské Knínice
664 34 Kuřim
posta@moravskekninice.cz
StarostaJiří Hanák
Oficiální web: www.moravskekninice.cz
Moravské Knínice
Moravské Knínice
Další údaje
Kód obce583430
Kód části obce99058
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Název Knínice je odvozen od staročeského knienie (patřící kněžně) přidáním čelední přípony. Přívlastek Moravské je poprvé doložen roku 1437 (používal se pro odlišení od nedalekých Německých Knínic).

První zmínka o Moravských Knínicích pochází z roku 1235 z listiny, v níž papež Řehoř IX. vzal pod svou ochranu cisterciácký klášter Porta coeli v Předklášteří u Tišnova. Při této příležitosti papež zmiňuje obec Chieniz, jež přináleží klášteru. Zmínka o Moravských Knínicích se nalézá také v listině z roku 1350, v níž Boček z Medlova postoupil ves Knychnicz s (nyní zaniklou) vesničkou Kocanov pánům Bočkovi, Vilému a Hroznatovi z Kunštátu.

Od let 13501375 patřily Knínice k veverskému panství. Do roku 1949 spadaly do působnosti okresu Tišnov, později okresu Brno-venkov. V letech 1911–1936 procházela Moravskými Knínicemi železniční trať Kuřim – Veverská Bítýška. V letech 1980–1990 byly Moravské Knínice součástí Kuřimi.[4]

Obyvatelstvo editovat

Vývoj počtu obyvatel a počtu domů (sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 708 758 773 761 857 806 852 803 866 831 799 742 763 849 1 095
Počet domů 106 120 132 139 151 161 185 204 198 200 206 234 257 278 347

Vývoj počtu obyvatel

Pamětihodnosti editovat

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Brno-venkov#Moravské Knínice.

Knínické návsi dominuje jednolodní goticko-barokní kostel svaté Markéty s presbytářem z roku 1366. Za kostelem stojí pomník památce padlých v první světové válce.

Na kopci při cestě na Písky stojí barokní kaple svatého Cyrila a Metoděje postavená roku 1856.

Významné krajinné prvky a místní památky jsou spojeny naučnou stezkou.

Osobnosti editovat

Rodáci editovat

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Dostupné online.
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: IV. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-09-09]. Dostupné online. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. 
  6. Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP, území SO ORP Kuřim, SLDB 2021 : Veřejná databáze ČSÚ [online]. Český statistický úřad, 2021-03-26 [cit. 2023-03-30]. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat