Monocyt
Monocyt je druh bílé krvinky, agranulocyt, který tvoří 3–8 % leukocytů periferní krve. Monocyty jsou velké, jednojaderné buňky s nevýrazně zbarveným kulatým nebo excentrickým buněčným jádrem, které má charakter jemné retikulární síťky.
Monocyt je v periferní krvi v podstatě neúčinný a jedná se tedy o prekurzor makrofágu (případně dendritické buňky, nebo osteoklastu) nebo taky nezralý makrofág. Laicky řečeno, hlavní funkcí cirkulace monocytů v krvi je tvořit zásobárnu makrofágů pro potřeby všech tkání v těle. V případě vzniku imunitní odpovědi organismu na antigen a následné potřeby makrofágů se může zvyšovat procentuální zastoupení monocytů v krvi. Stav je označován jako monocytóza. Tento jev má diagnostický význam při hematologickém vyšetření.
Subpopulace editovat
U lidí editovat
Na základě exprese molekul CD14 a CD16 rozlišujeme u lidí následující 3 subpopulace monocytů:[1]
- Klasické monocyty s vysokou expresí molekuly CD14, ale bez exprese molekuly CD16 (CD14++CD16−).
- Intermediární monocyty s vysokou expresí molekuly CD14, ale s nízkou expresí molekuly CD16 (CD14++CD16+).
- Neklasické monocyty s nízkou expresí molekuly CD14 a s vysokou expresí molekuly CD16 (CD14+CD16++).
U myší editovat
Na základě exprese molekul Ly6C a CD43 rozlišujeme u myší následující 3 subpopulace monocytů:[1]
- Klasické monocyty s vysokou expresí molekuly Ly6C a s nízkou expresí molekuly CD43 (Ly6C++CD43+).
- Intermediární monocyty s vysokou expresí jak molekuly Ly6C, tak molekuly CD43 (Ly6C++CD43++)
- Neklasické monocyty s nízkou expresí Ly6C a vysokou expresí CD43 (Ly6C+CD43++)
Protože však tyto markery nejsou specifické pro monocyty, je vhodné využít i dalších markerů jako jsou např. CD11b a CD115.
Vývoj editovat
Monocyty vznikají v kostní dřeni či slezině z hematopoetické kmenové buňky procesem zvaným monopoéza. Nejprve vzniká běžný myeloidní progenitor (CMP), z něho se následně vyvíjí granulocytový makrofágový progenitor (GMP), ten dává vzniku běžnému makrofágovému dendritickému progenitoru (MDP), z nějž nakonec vzniká monocytární progenitor (cMoP). Monopoéza je regulována mnoha transkripčními faktory a cytokiny, nejdůležitějšími regulátory jsou však transkripční faktor PU.1 a cytokin faktor stimulující kolonie makrofágů (M-CSF).[2]
Funkce editovat
Co se týče obecných funkcí monocytů, uplatňují se při fagocytóze, při oxidačním vzplanutí, produkují NO a sekretují cytokiny a prozánětlivé mediátory.[3]
Wong et al. pomocí genových expresních profilů určili funkce jednotlivých subpopulací monocytů. Klasické monocyty exprimují geny, které se uplatňují při opravě tkání a imunitní odpovědi. Geny exprimované intermediárními monocyty hrají roli v prezentaci antigenů pomocí molekul MHC-II. Neklasické monocyty exprimují geny, které jsou asociovány s přestavbou cytoskeletu.[4]
Produkce cytokinů editovat
Klasické monocyty produkují ve velké míře cytokiny IL-6, IL-8 a chemokiny CCL-2 a CCL3. Oproti tomu intermediární a neklasické monocyty sekretují cytokiny IL-1β a TNF-α,[5] proto jsou někdy označovány i jako prozánětlivé monocyty.[6]
Monocyty a onemocnění editovat
Ateroskleróza editovat
Monocyty přispívají ke vzniku aterosklerotických plaků. Vazbou chemokinu CCL2, který je produkován endoteliálními buňkami, na receptor CCL2 na monocytech se monocyty dostávají do tepen. Zároveň vychytávají lipidy a mění se na pěnité buňky. Mohou tak fagocytovat oxidovaný nízkodenzitní lipoprotein, což z počátku vede díky silné aktivaci přirozené imunity k ochrannému účinku.[7] Avšak další progresivní migrace monocytů vede k velké tvorbě pěnitých buněk, které přispívají ke vzniku aterosklerotických plaků.[8]
Reference editovat
- ↑ a b ZIEGLER-HEITBROCK, Loems; ANCUTA, Petronela; CROWE, Suzanne. Nomenclature of monocytes and dendritic cells in blood. Blood. 2010-10-21, roč. 116, čís. 16, s. e74–80. PMID: 20628149. Dostupné online [cit. 2022-02-01]. ISSN 1528-0020. DOI 10.1182/blood-2010-02-258558. PMID 20628149.
- ↑ MITCHELL, Andrew J.; ROEDIGER, Ben; WENINGER, Wolfgang. Monocyte homeostasis and the plasticity of inflammatory monocytes. Cellular Immunology. 2014-09, roč. 291, čís. 1–2, s. 22–31. PMID: 24962351. Dostupné online [cit. 2022-02-01]. ISSN 1090-2163. DOI 10.1016/j.cellimm.2014.05.010. PMID 24962351.
- ↑ HOŘEJŠÍ, Václav. Základy imunologie. 6., aktualizované vydání. vyd. V Praze: [s.n.] 297 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7553-250-3, ISBN 80-7553-250-3. OCLC 989928270
- ↑ WONG, Kok Loon; TAI, June Jing-Yi; WONG, Wing-Cheong. Gene expression profiling reveals the defining features of the classical, intermediate, and nonclassical human monocyte subsets. Blood. 2011-08-04, roč. 118, čís. 5, s. e16–31. PMID: 21653326. Dostupné online [cit. 2022-02-01]. ISSN 1528-0020. DOI 10.1182/blood-2010-12-326355. PMID 21653326.
- ↑ CROS, Jérôme; CAGNARD, Nicolas; WOOLLARD, Kevin. Human CD14dim monocytes patrol and sense nucleic acids and viruses via TLR7 and TLR8 receptors. Immunity. 2010-09-24, roč. 33, čís. 3, s. 375–386. PMID: 20832340 PMCID: PMC3063338. Dostupné online [cit. 2022-02-01]. ISSN 1097-4180. DOI 10.1016/j.immuni.2010.08.012. PMID 20832340.
- ↑ BELGE, Kai-Uwe; DAYYANI, Farshid; HORELT, Alexia. The proinflammatory CD14+CD16+DR++ monocytes are a major source of TNF. Journal of Immunology (Baltimore, Md.: 1950). 2002-04-01, roč. 168, čís. 7, s. 3536–3542. PMID: 11907116. Dostupné online [cit. 2022-02-01]. ISSN 0022-1767. DOI 10.4049/jimmunol.168.7.3536. PMID 11907116.
- ↑ KAPELLOS, Theodore S.; BONAGURO, Lorenzo; GEMÜND, Ioanna. Human Monocyte Subsets and Phenotypes in Major Chronic Inflammatory Diseases. Frontiers in Immunology. 2019, roč. 10, s. 2035. PMID: 31543877 PMCID: PMC6728754. Dostupné online [cit. 2022-02-01]. ISSN 1664-3224. DOI 10.3389/fimmu.2019.02035. PMID 31543877.
- ↑ BOBRYSHEV, Yuri V. Monocyte recruitment and foam cell formation in atherosclerosis. Micron (Oxford, England: 1993). 2006, roč. 37, čís. 3, s. 208–222. PMID: 16360317. Dostupné online [cit. 2022-02-01]. ISSN 0968-4328. DOI 10.1016/j.micron.2005.10.007. PMID 16360317.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu monocyt na Wikimedia Commons
