Mochna stříbrná

druh rostliny

Mochna stříbrná (Potentilla argentea) je žlutě kvetoucí, až 50 cm vysoká a mnohdy široce rozkošatěná bylina, jeden z nejvýše vyrůstajících druhů z bohatého rodu mochna.

Jak číst taxoboxMochna stříbrná
alternativní popis obrázku chybí
Mochna stříbrná (Potentilla argentea)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádrůžotvaré (Rosales)
Čeleďrůžovité (Rosaceae)
Rodmochna (Potentilla)
Binomické jméno
Potentilla argentea
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výskyt editovat

Převážně evropský druh který zasahuje také do Asie, tam roste od Střední Asie přes Kašmír až na střední Sibiř. Druhotně se rozšířil do Severní Ameriky a byl zavlečen až na Dálný východ a na Nový Zéland. V České republice se vyskytuje v teplejších regionech hojně, v chladnějších sporadicky. Nejčastěji roste na křovinatých, kamenitých, písčitých nebo suchých travnatých stanovištích, na lesních mýtinách, okolo cest a na místech porušených lidskou činností většinou tam, kde nehrozí konkurence jiných rostlin. Vyžaduje dostatek slunečního svitu.[1][2]

Popis editovat

Rostlina je to vytrvalá, s robustním, kuželovitým, vícehlavým oddenkem z kterého vyrůstají vzpřímené nebo vystoupavé lodyhy do výše 15 až 50 cm. Z přízemní listové růžice vyrůstají lodyhy pevné, bělavě plstnaté, na osluněné straně často s červenavým nádechem a nahoře vidličnatě rozvětvené. Jsou ve spodní části porostlé listy s dlouhými řapíky které se postupně zkracují a v horní části jsou listy až téměř přisedlé. Dlanitě 5četné až 7četné listy, mnohdy téměř kožovité, jsou dlouhé do 6 cm a mají jemně chlupatý řapík který srůstá s kopinatými palisty. Na okrajích často ohrnuté zubaté lístky mají tvar vejčitý až kopinatý a jsou široké asi 1 cm a dlouhé až 3 cm, jejich svrchní strana je zelená až bělavá a jen roztroušeně chlupatá, spodní šedobílá až sněhobílá hustě plstnatá. Je to druh velice proměnlivý, je rozlišována řada morfotypů.

Pravidelné pětičetné květy mající v průměru 1 cm se skládají do laty s 10 až 50 květy. Jejich plstnaté květní stopky dlouhé asi 2 cm se po odkvětu začínají prodlužovat. Široce kopinaté vytrvalé kališní lístky měří 3 až 4 cm, stejně tolik jako čárkovitě kopinaté lístky kalíšku, obé jsou běloplstnaté. Koruna je vytvořena pěti volnými lístky žluté barvy okrouhle vejčitého tvaru s výkrojkem v přední části které bývají dlouhé 4 až 5 mm. V květním lůžku vyrůstá 10 až 30 tyčinek a taktéž mnoho pestíků se ztlustlou čnělkou nesoucí plochou bliznu. Navečer a před deštěm se květní stopky ohýbají, chrání květ před vlhkem.

Drobné souplodí obsahuje asi 30 drobných nažek, na jedné lodyze jich může být až 50. Nažky jsou dlouhé asi 0,8 mm a široké 0,7 mm, jsou lysé, lesklé a nahnědlé.[1][2][3][4][5]

Rozmnožování editovat

Mochna stříbrná se v přírodě může množit generativně semeny nebo vegetativně vytvářením vedlejších lodyh na rozvětvené hlavě kořene. Nažky dozrávají od poloviny srpna a postupně vypadávají, část jich na rostlině zůstane i přes zimu.

Nažky jsou rozšiřovány hlavně větrem a pak i vodou (plavou jen několik málo minut) nebo v exkrementech býložravých zvířat i pracovní činnosti člověka. První semena mohou začít klíčit již koncem léta, poslední počátkem jara. Semena po vyklíčení vytvářejí nejdřív drobnou přízemní růžici. Prvé listy jsou okrouhlé, řapíkaté a dlouhé do 10 mm, další jsou postupně větší a členitější.[6]

Taxonomie editovat

Mochna stříbrná patří mezi rostliny které se rozmnožují apomixicky, tj. semena vznikají aniž by nutně byla vajíčka oplodněná. Semena jsou tudíž geneticky identická s mateční rostlinou a jednotlivé, od sebe izolované populace si udržují stabilní vlastnosti kterými se v drobnostech odlišují od ostatních. Vzniká tak hodně variet jednoho druhu, které jsou někdy hodnoceny až na úrovni poddruhů, vznikají tzv. apomiktické mikrodruhy. Navíc, mochna stříbrná bývá často jedním z rodičovského druhu mnoha hybridů.[2][7][8]

Reference editovat

  1. a b KOHOUTOVÁ, Dagmar. BOTANY.cz: Mochna stříbrná [online]. BOTANY.cz, rev. 04.06.2008 [cit. 2012-11-21]. Dostupné online. 
  2. a b c HRBÁČ, Petr. Rostliny střední Evropy: Mochna stříbrná [online]. Petr Hrbáč, Rostliny.nikde.cz [cit. 2012-11-21]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. Atlas rostlin: Mochna stříbrná [online]. Luboš Pechar, Přírodou.cz, o. s., Praha 6 [cit. 2012-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-27. 
  4. Flora of China: Potentilla argentea [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2012-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Flora of Pakistan: Potentilla argentea [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2012-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. AtlasRostlin.cz: Mochna stříbrná [online]. Tiscali media, a.s., Praha [cit. 2012-11-21]. Dostupné online. 
  7. Finland Nature and Species: Potentilla argentea [online]. Luono Porti Nature Gate, Helsinki, FI [cit. 2012-11-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ANDERBERG, Arne. Den virtuella floran: Potentilla argentea [online]. Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE, rev. 11.05.2000 [cit. 2012-11-21]. Dostupné online. (severosámsky) 

Externí odkazy editovat