Wikipedie

Mistrovství světa ve fotbale 1934

Mistrovství světa ve fotbale 1934 bylo druhým mistrovstvím světa v dějinách fotbalu. Pořadatelskou zemí byla 9. října 1932 na kongresu FIFA ve Stockholmu zvolena Itálie. Bylo to první mistrovství světa, na které se týmy (včetně domácího mužstva) musely kvalifikovat. Závěrečného turnaje se zúčastnilo 16 celků. Turnaj se konal od 27. května do 10. června 1934, kdy bylo odehráno finále mezi mužstvy Itálie a Československa. Po rozhodčím Ivanem Eklindem proitalsky vedeném finálovém utkání nakonec vyhráli Italové v prodloužení 2 : 1 a získali svůj první titul mistrů světa. Většina sportovních novin psala, že ze strany Itálie to nebyl fair play.[2] Na bronzové příčce se umístila reprezentace Německa poté, co porazila v boji o třetí místo Rakousko 3 : 2.[3] Celkem padlo na turnaji 70 branek, což je v průměru 4,1 branky na zápas. Nejlepším střelcem mistrovství se stal s pěti brankami československý reprezentant Oldřich Nejedlý, jemuž se jako jedinému na tomto šampionátu podařilo v utkání s Německem vsítit hattrick, který však byl oficiálně uznán FIFA až po 72 letech.[4]

Mistrovství světa ve fotbale 1934
černobílá fotografie, fotbalisté Itálie oslavují vítězství ve finále MS ve fotbale 1934 nad Československem
Fotbalisté Itálie oslavují vítězství ve finále
Podrobnosti turnaje
Pořadatel Itálie
Datum konání 27. května - 10. června
Počet týmů 32 (kvalifikace)
16 (závěrečný turnaj) 
Počet stadionů 8 (v 8 městech)
Pořadí
Vítěz Itálie
(1. titul)
2. místo Československo Československo
3. místo Německá říše Německo
4. místo Rakousko Rakousko
Statistika turnaje
Počet zápasů 17
Počet gólů 70 (4,12 na zápas)
Návštěvnost 363 000 (21 353 na zápas)
Nejlepší střelec (střelci) Československo Oldřich Nejedlý (5 branek)
Nejlepší hráč Giuseppe Meazza[1]
___________________________________________
← 1930 1938 →

Mezi hvězdy tohoto mistrovství světa se řadí: Giampiero Combi, Giuseppe Meazza (oba Itálie), František Plánička, Oldřich Nejedlý (oba Československo), Matthias Sindelar, Josef Bican (oba Rakousko).

Mistrovství světa 1934 doprovázela řada okolností, které vedly mnohé pozorovatele k názoru, že byl celkový výsledek do značné míry ovlivněn ve prospěch domácího týmu fašistické Itálie. Josef Bican tvrdil až do své smrti v roce 2001, že rozhodčí klíčových zápasů mužstev Rakouska (zvaného Wunderteam) a Československa proti Itálii, švédský občan Ivan Eklind, byl italským diktátorem Benitem Mussolinim podplacen.[5]

Oficiální míč tohoto MS se jmenoval Federale 102.[6]

Stupně vítězů editovat

Zlato   Stříbro   Bronz   4. místo
  Itálie   Československo   Německo   Rakousko

Kandidáti na pořadatelství editovat

 
Příprava k zápasu Nizozemsko vs. Švýcarsko

Po dlouhém rozhodovacím procesu, během kterého se výkonný výbor FIFA sešel celkem osmkrát,[7] byla 9. října 1932 na zasedání ve Stockholmu jako pořadatelská země vybrána Itálie.[8] Volba výkonného výboru FIFA nebyla provedena tajným hlasováním. Pořadatelství Itálie bylo upřednostněno před tím ve Švédsku, protože italská vláda na mistrovství vyčlenila 3,5 milionu lir.[9]

Kvalifikace editovat

Podrobnější informace naleznete v článku Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1934.
 
Mapa kvalifikovaných zemí na 2. mistrovství světa ve fotbale
 
V 95. minutě finálového zápasu mistrovství světa 1934 Itálie - Československo vstřelil Angelo Schiavio vítěznou branku Italů, československý brankář František Plánička neměl proti této střele šanci

Kvalifikace se účastnilo 32 fotbalových reprezentací, které bojovaly o 16 míst na závěrečném turnaji.[10] Turnaje se neúčastnily některé kvalitní celky. Uruguay, mistr světa z předešlého šampionátu, se odmítla účastnit na protest proti zamítnutí účasti některých evropských zemí kvůli obtížnému cestování na předešlé mistrovství v Uruguayi. MS ve fotbale 1934 je tak jediným mistrovstvím, kterého se vítěz předešlého MS nezúčastnil.[11][12] Šampionátu se také neúčastnily reprezentace zemí Spojeného království, které v té době dobrovolně nebyly členy FIFA. FIFA přesto Anglii a Skotsku nabídla účast na závěrečném turnaji, aniž by musely projít kvalifikací.[13] Tento návrh byl však Brity ostře zamítnut. Člen výkonného výboru britské fotbalové asociace Charles Sutcliffe nazval celé mistrovství "vtipem" a prohlásil, že "národní asociace Anglie, Skotska, Walesu a Irska mají co dělat na svém mezinárodním mistrovství, které mu připadá mnohem lepší než to v Římě".[14]

Přestože byla Itálie hostitelskou zemí, tak se musela probojovat kvalifikací.[10] Skupiny v kvalifikaci byly uspořádány podle zeměpisné polohy zemí. Argentina a Brazílie postoupily automaticky, protože Chile a Peru odstoupily.[15]

12 ze 16 skupin bylo v Evropě, tři v Americe a jedna byla přidělena Africe a Asii. Jen deset ze 32 týmů nebylo z Evropy, z nichž se čtyři kvalifikovaly (Brazílie, Argentina, Spojené státy americké a Egypt, který byl první africkou zemí, která se kvalifikovala na MS ve fotbale). Poslední kvalifikační utkání o poslední místo na MS se hrálo v Římě jen tři dny před zahájením šampionátu mezi Spojenými státy a Mexikem.

Deset z kvalifikovaných týmů se MS účastnilo poprvé.[16] Devět z nich bylo z Evropy (Itálie, Německo, Španělsko, Nizozemsko, Maďarsko, Československo, Švédsko, Rakousko a Švýcarsko).[16] Desátým byl Egypt, který po tomto MS kvalifikoval až na MS ve fotbale 1990 v Itálii.

Kvalifikované týmy editovat

Vlajka Stát [1] Archivováno 5. 9. 2015 na Wayback Machine. Soupisky
  Belgie (Evropa) [2] Archivováno 6. 7. 2020 na Wayback Machine.
  Rakousko (Evropa) [3] Archivováno 7. 3. 2016 na Wayback Machine.
  Švédsko (Evropa) [4] Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine.
  Itálie (Evropa) [5] Archivováno 2. 11. 2015 na Wayback Machine.
  Švýcarsko (Evropa) [6] Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
  Československo (Evropa) [7] Archivováno 3. 10. 2015 na Wayback Machine.
  Nizozemsko (Evropa) [8] Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine.
  Francie (Evropa) [9] Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine.
  Španělsko (Evropa) [10] Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
  Německo (Evropa) [11] Archivováno 3. 10. 2015 na Wayback Machine.
  Maďarsko (Evropa) [12] Archivováno 2. 6. 2016 na Wayback Machine.
  Rumunsko (Evropa) [13] Archivováno 7. 3. 2016 na Wayback Machine.
  USA (Severní Amerika) [14] Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine.
  Brazílie (Jižní Amerika) [15] Archivováno 7. 3. 2016 na Wayback Machine.
  Argentina (Jižní Amerika) [16] Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
  Egypt (Afrika) [17] Archivováno 2. 6. 2016 na Wayback Machine.

Stadiony editovat

Bologna Florencie Janov
Stadio Littoriale Stadio Giovanni Berta Stadio Luigi Ferraris
Kapacita: 50 100 Kapacita: 47 290 Kapacita: 36 703
     
Milán
Stadio San Siro
Kapacita: 55 000
 
Turín
Stadio Benito Mussolini
Kapacita: 28 140
 
Neapol Řím Terst
Stadio Giorgio Ascarelli Stadio Nazionale PNF Stadio Littorio
Kapacita: 40 000 Kapacita: 47 300 Kapacita: 8 000
     

Výsledky editovat

První kolo editovat

27. května 1934
16:30
Itálie   7 : 1   USA Stadio Nazionale PNF, Řím
diváci: 13 000
rozhodčí:   René Mercet
Schiavio   18', 29', 64'
Orsi   20', 69'
Ferrari   63'
Meazza   90' 		Report Donelli   57'
27. května 1934
16:30
Španělsko   3 : 1   Brazílie Stadio Luigi Ferraris, Janov
diváci: 25 000
rozhodčí:   Alfred Birlem
Iraragorri   18' (pen.)
Lángara   29' 		Report Leônidas   55'
27. května 1934
16:30
Maďarsko   4 : 2   Egypt Stadio Giorgio Ascarelli, Neapol
diváci: 12 000
rozhodčí:   Rinaldo Barlassina
Teleki   11'
Toldi   27', 61'
Vincze   53' 		Report Fawzi   31', 39'
27. května 1934
16:30
Švýcarsko   3 : 2   Nizozemsko Stadio San Siro, Milán
diváci: 40 000
rozhodčí:   Ivan Eklind
Kielholz   7', 43'
Abegglen   69' 		Report Smit   19'
Vente   84'
27. května 1934
16:30
Československo   2 : 1   Rumunsko Stadio Littorio, Terst
diváci: 8 000
rozhodčí:   Jean Langenus
Puč   50'
Nejedlý   67' 		Report Dobay   11'
27. května 1934
16:30
Švédsko   3 : 2   Argentina Stadio Littoriale, Bologna
diváci: 15 000
rozhodčí:   Eugen Braun
Jonasson   9', 67'
Kroon   79' 		Report Belis   4'
Galateo   48'
27. května 1934
16:30
Rakousko   3 : 2 (PP)   Francie Stadio Benito Mussolini, Turín
diváci: 20 000
rozhodčí:   Johannes van Moorsel
Sindelar   44'
Schall   93'
Bican   109' 		Report Nicolas   18'
Verriest   116' (pen.)
27. května 1934
16:30
Německo   5 : 2   Belgie Stadio Giovanni Berta, Florencie
diváci: 8 000
rozhodčí:   Francesco Mattea
Kobierski   25'
Siffling   49'
Conen   66', 70', 87' 		Report Voorhoof   29', 43'

Čtvrtfinále editovat

31. května 1934
16:30
Rakousko   2 : 1   Maďarsko Stadio Littoriale, Bologna
diváci: 25 000
rozhodčí:   Francesco Mattea
Horvath   8'
Zischek   51' 		Report Sárosi   60' (pen.)
31. května 1934
16:30
Itálie   1 : 1 (PP)   Španělsko Stadio Giovanni Berta, Florencie
diváci: 35 000
rozhodčí:   Louis Baert
Ferrari   44' Report Regueiro   30'
31. května 1934
16:30
Německo   2 : 1   Švédsko Stadio San Siro, Milán
diváci: 15 000
rozhodčí:   Rinaldo Barlassina
Hohmann   60', 63' Report Dunker   82'
31. května 1934
16:30
Československo   3 : 2   Švýcarsko Stadio Benito Mussolini, Turín
diváci: 12 000
rozhodčí:   Alois Beranek
Svoboda   24'
Sobotka   49'
Nejedlý   82' 		Report Kielholz   18'
Jaeggi   78'

Opakovaný zápas:

1. června 1934
16:30
Itálie   1 : 0   Španělsko Stadio Giovanni Berta, Florencie
diváci: 45 000
rozhodčí:   René Mercet
Meazza   11' Report

Semifinále editovat

3. června 1934
16:30
Itálie   1 : 0   Rakousko Stadio San Siro, Milán
diváci: 60 000
rozhodčí:   Ivan Eklind
Guaita   19' Report
3. června 1934
16:30
Československo   3 : 1   Německo Stadio Nazionale PNF, Řím
diváci: 10 000
rozhodčí:   Rinaldo Barlassina
Nejedlý   19', 71', 80' Report Noack   62'

Zápas o bronz editovat

7. června 1934
18:00
Německo   3 : 2   Rakousko Stadio Giovanni Berta, Florencie
diváci: 45 000
rozhodčí:   René Mercet
Lehner   1', 42'
Conen   27' 		Report Horvath   28'
Sesta   54'

Finále editovat

10. června 1934
17:30
Itálie   2 : 1 (PP)   Československo Stadio Nazionale PNF, Řím
diváci: 45 000
rozhodčí:   Ivan Eklind
Orsi   81'
Schiavio   95' 		Report Puč   71'

Vítěz editovat

Mistrovství světa ve fotbale 1934
 
Itálie

Střelci editovat

S pěti góly byl nejlepším střelcem turnaje Oldřich Nejedlý. Bylo vstřeleno celkem 70 gólů 45 hráči, žádný z gólů nebyl vlastní.

5 gólů
4 góly
3 góly
2 góly
1 gól

Reference editovat

  1. ↑ World Cup Best Players (Golden Ball) [online]. Topend Sports [cit. 2018-09-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ HÁJEK, Adam. Když píská Mussolini aneb fotbal jako hra diktátorů a důvod pro válku [online]. iDNES.cz, 2010-06-16 [cit. 2018-09-03]. Dostupné online. 
  3. ↑ Mistrovství světa ve fotbale 1934, Itálie [online]. Fotbalová historie [cit. 2018-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-04. 
  4. ↑ SAIVER, Filip. Nejedlému uznali hattrick po 72 letech [online]. iDNES.cz, 2006-11-11 [cit. 2018-09-03]. Dostupné online. 
  5. ↑ MEHROTRA, Aakriti. Fascism and Football: How Italy won the 1934 and 1938 World Cup [online]. Outside of the Boot [cit. 2018-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-30. (anglicky) 
  6. ↑ FIFA World Cup 1934 Italy. Federale 102 [online]. WorldCupBalls.info [cit. 2018-09-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ FREDDI, Cris. Complete Book of the World Cup 2006. Londýn: HarperCollins, 2006. Dostupné online. ISBN 0-00-722916-X. S. 15. (anglicky) 
  8. ↑ HUNT, Chris. World Cup Stories: The History of the FIFA World Cup. Ware: Interact, 2006. ISBN 978-0-9549819-2-1. S. 23. (anglicky) 
  9. ↑ GOLDBLATT, David. The Ball is Round: A Global History of Football. Londýn: Penguin, 2007. ISBN 978-0-14-101582-8. S. 225. (anglicky) 
  10. ↑ a b Hunt 2006, str. 23.
  11. ↑ Freddi 2006, str. 15.
  12. ↑ GLANVILLE, Brian. The Story of the World Cup. Londýn: Faber and Faber, 2005. Dostupné online. ISBN 978-0-571-22944-4. S. 25. (anglicky) 
  13. ↑ BECK, Peter J. British Society of Sports History [online]. FIFA, 1999 [cit. 2018-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-02. (anglicky) 
  14. ↑ TAYLOR, Matthew. The Leaguers: The Making of Professional Football in England 1900-1939. Liverpool: Liverpool University Press, 2005. Dostupné online. ISBN 9781781387030. S. 217. (anglicky) 
  15. ↑ CROUCH, Terry. The World Cup: The Complete History. Londýn: Aurum, 2002. Dostupné online. ISBN 978-1-85410-843-2. S. 14. (anglicky) 
  16. ↑ a b FIFA World Cup: Milestones, facts & figures. Statistical Kit 7 [online]. FIFA, 2013-03-26 [cit. 2018-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 

Literatura editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mistrovství_světa_ve_fotbale_1934&oldid=23808292“