Mistrovství Evropy v judu 1954

IV. Mistrovství Evropy v judu za rok 1954 proběhlo v Bruselu, Belgie ve dnech 10. až 11. prosince 1954.

Mistrovství Evropy v judu 1954
ZeměBelgie
PořadatelEvropský judistický svaz
Datum1954
PředchozíMistrovství Evropy v judu 1953
NásledujícíMistrovství Evropy v judu 1955
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Informace a program turnaje editovat

Československo mělo na tomto mistrovství Evropy mezinárodní premiéru po přijetí do EJU v listopadu 1953.

Na mistrovství Evropy bylo přihlášeno 11 zemí – Nizozemsko, Francie, Spojené království, Československo, Švýcarsko, Itálie, Rakousko, Španělsko, Spolková republika Německo, Lucembursko a domácí Belgie.[1]

Na kongresu Evropské unie juda (EJU) byla přijata za člena Německá demokratická republika (NDR). Českoslovenští funcionáři Ladislav Pikhart a František Šíma měli dle tehdejšího tisku nemalou zásluhu na jejich přijetí.[1] Přijetí NDR mělo v budoucnu za následek (60. léta dvacátého století) komplikace s organizováním jednotlivých mezinárodních turnajů.

Judisté bojovali k.o. vyřazovacím způsobem. Judista, který v turnaji prohrál byl definitivně vyřazen. Poražení semifinalisté získali automaticky bronzovou medaili (3. místo).

Některé zdroje neuvádějí (ignorují) váhové kategorie. Jedná se především o britské zdroje.[2] Britové ještě počátkem 60. let dvacátého století nebyli ochotni akceptovat váhové kategorie jako regulerní judistickou soutěž a odmítali ve váhových kategoriích nastupovat. Teprvé nová generace okolo Briana Jackse (*1946) neměla s novým trendem (směrováním) v judu vážnější problémy. Zavedení váhových kategorií požadoval Mezinárodní olympijský výbor jako vstupní podmínku jednání o zařazení juda do programu olympijských her.

Československá stopa editovat

Čeští judisté na vrcholných sportovních akcích

Vedoucí výpravy: František Šíma, šéftrenér reprezentace: Adolf Lebeda.

Na mistrovství Evropy startovalo za Československo 5 judistů:

  • +80 kg: Zděnek Písařík (*1924) z DSO Spartak Praha ČKD–Sokolovo, obsadil 1. místo
  • +80 kg: Karel Vítek (*1923) z DSO Spartak Praha ČKD–Sokolovo, obsadil 2. místo
  • BRV: Zděnek Písařík (*1924) z DSO Spartak Praha ČKD–Sokolovo
  • BRV: Aleš Adamec (*1936) z DSO Spartak Hradec Králové ZVÚ
  • 1. Dan: Čestmír Švejda (*1931) z Ústředního domu armády (ÚDA)
  • 1. Dan: Karel Vítek (*1923) z DSO Spartak Praha ČKD–Sokolovo
  • 2. Dan: Aleš Adamec (*1936) z DSO Spartak Hradec Králové ZVÚ
  • 3. Dan: Alexandr Tompich (*1928) z DSO Spartak Praha ČKD–Sokolovo

V soutěži družstev výhralo Československo skupinu B, když porazilo Itálii 2,5:2 a Rakousko 2:1. V semifinále prohrálo Československo s Francií 0:5 a vybojovalo 3. místo.[1]

Výsledky editovat

Individuální soutěže editovat

Muži Zlato Stříbro Bronz
Váhové kategorie
−68 kg   Jan De Waal (NED)   Anton Wagenaar (NED)   Alexandr Tompich (TCH)   Iaggi (SUI)
−80 kg   Hein Essink (NED)   Dick Konings (NED)   Leo Köhler (FRG)   Henrich Metzler (FRG)
+80 kg   Zděnek Písařík (TCH)   Karel Vítek (TCH)   Walter Reiter (FRG)   Marcello Cataldi (ITA)
Muži Zlato Stříbro Bronz
Kategorie technických stupňů
1. Dan   Daniel Outelet (BEL)   Gilbert Briskine (FRA)   Enrico Aparicio (ESP)   André Collonges (FRA)
2. Dan   Michel Dupré (FRA)   Douglas Young (GBR)   Piet van den Geest  (NED)   Richard Unterburger (FRG)
3. Dan   Bernard Pariset (FRA)   Lucien Colonges (FRA)   Alfred Grabher (GBR)   Jan van der Horst (NED)
Muži Zlato Stříbro Bronz
Kategorie bez rozdílu vah a technických stupňů
  Anton Geesink (NED)   Henri Courtine (FRA)   Guy Cauquil (FRA)   Nicola Tempesta (ITA)

Soutěže družstev editovat

Muži Zlato Stříbro Bronz
Družstva podle
technických stupňů
Francie  Francie (FRA)
(Guy Cauquil,
Michel Dupré,
Henri Courtine,
Bernard Pariset,
Jean Legay)
Nizozemsko  Nizozemsko (NED)
(Jan de Waal,
Hein Essink,
Piet Feyt,
Anton Geesink,
Jan Rapmund)
Spojené království  Spojené království (GBR)
(Richard Bowen,
Alfred Grabher,
Thomas McDermott,
George Whyman,
Douglas Young)
Československo  Československo (TCH)
(Alexandr Tompich,
Čestmír Švejda,
Zděnek Písařík,
Aleš Adamec,
Karel Vítek)

Odkazy editovat

Literatura editovat

  • [1] Ju-Do - The Official Translation of the Magazine of the Kodokan, Vol. V N°1, str. 3

Reference editovat