Mira Mladějovská
Mira Mladějovská (* 9. března 1899, Praha[1] - 9. ledna 1969 tamtéž) byla česká historička umění, archivářka, muzejní a vlastivědná pracovnice, publicistka, básnířka a zakladatelka ženského skautingu v Československu, turistka.
| PhDr. Mira Mladějovská | |
|---|---|
| Narození | 3. března 1899 nebo 9. března 1899 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 9. ledna 1969 (ve věku 69 let) Praha  Československo |
| Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | historička umění, archivářka, básnířka a publicistka |
| Funkce | ředitel muzea |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život editovat
Pocházela z rodiny profesora balneologa na Karlově univerzitě a fyzioterapeuta v Mariánských Lázních, MUDr. Vladislava Mladějovského (1866-1935, klimatické lázně Rožnov pod Radhoštěm, Mariánské lázně). Měla sestru Renée Mladějovskou-Heřmanovou, která byla archeoložka. Mira Mladějovská maturovala roku 1920 na gymnáziu na Královských Vinohradech v Praze, a v letech 1920-1927 studovala dějiny umění (prof. Karel Chytil, Vojtěch Birnbaum) a klasickou archeologii (H. Vysoký) na Filozofické fakultě UK. Roku 1927 zakončila studia obhajobou rigorózní práce Giovanni da Udine a grotesky.
Od roku 1926 se aktivně spolu se svou sestrou věnovala dívčímu skautingu a pořádání dívčích lesních škol.[2] Po skončení druhé světové války převzala Mira Mladějovská vedení Chebského muzea po Janu Kubínovi, v polovině roce 1945 dosazeném coby správce. Do té doby pomáhala předválečnému archiváři a zakladateli Národopisného muzea (Museum für Volkskunde) Dr. Heribertu Sturmovi při navrácení archiválií a městských sbírek z válečné úschovy. Projevila mravní velikost a osobní odvahu, když se zasazovala o slušné zacházení s vyháněnými Němci, a když marně intervenovala za vyjmutí Dr. Sturma z „odsunu“ s poukazem na jeho morální a odborné kvality a zásluhy o kulturní dědictví Chebu, a kritizovala úroveň nových českých kádrů.[3] Dr. Heribert Sturm byl nucen odejít do Bavorska, kde vedl archiv v Ambergu a stál u zrodu Collegia Carolina v Mnichově.
V letech 1946-1950 byla ředitelkou archivu a muzea města Chebu a zároveň konzervátorkou Státní památkové péče pro okresy Cheb a Aš. Roku 1951 byla i přes protesty tehdejšího archivního inspektora z funkce ředitelky městského archivu propuštěna. [4]
Od roku 1950 byla ředitelkou Městské obrazové galerie na chebské radnici a od roku 1955 byla odbornou pracovnicí chebského muzea. Její působení se vyznačovalo velmi citlivým a fundovaným zacházením s archiváliemi většinou německé provenience. Stejně citlivého a ohleduplného zacházení se jí nedostalo od nastupujícího komunistického režimu.[5]
Roku 1962 ve spolupráci s Národní galerií v Praze spoluzaložila Státní galerii výtvarného umění v Chebu a až do své smrti (1969) byla spolupracovnicí jejího ředitele Bojmíra Hutty.[6]
Mira Mladějovská poslední roky svého života strávila v Milíkově u Mariánských Lázní. Zemřela v Praze 9. ledna roku 1969.
Dílo editovat
Bibliografie (výběr) editovat
- Chebské pověsti, Okresní rada osvětová, Cheb 1948
- Legenda o blahoslavené Anežce, Chebské zlomky, nakl. Vladimír Žikeš, Praha 1948
- Bibliografie Chebska, 1. díl, Město Cheb. 2. díl, Okres Cheb. 3. díl, Obce Chebska, Okresní rada osvětová, Cheb, 1948, Karlovy Vary 1950
- Malovaný chebský nábytek, Karlovarsko, Vlastivědný sborník 2, 1958, s. 125-145
- Babický S (ed.), Chebsko: sborník k 85. výročí založení Chebského muzea (1874-1959), 191 s., Krajské vlastivědné museum Karlovy Vary 1959
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele Nejsvětější Trojice v Podskalí na Novém Městě pražském
- ↑ Dívčí skauting
- ↑ Historie muzea Cheb
- ↑ „Jako archivní inspektor musím znovu zdůraznit, že nemohu souhlasit s tím, aby jeden z nejpřednějších archivů v republice byl zbaven odborné správy. Není přece např. možno, aby správce archivu, v němž se chová přes 2 500 středověkých listin, neovládal jazyk latinský, nehledíce k tomu, že soudr. Slavík dosud vůbec se archivnictví nevěnoval.“…. „Dr. Mladějovská mi večer po poradě slíbila, že zanechá svého pasivního postoje k lidově demokratickému zřízení ….“ SOkA Cheb, Okresní archiv Cheb 1911-1984, inv. č. 222, kart. č. 13 – Dotazy ČSSR – „V“ 1949-1967.
- ↑ Státní oblastní archiv v Plzni: Historie archivu
- ↑ Slavíček L, 2016, s. 933
Literatura editovat
- Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 933, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
- Jaromír Boháč, Deset obrazů z dějin Chebského muzea / Zehn Bilder aus der Geschichte des Egerer Museums, (tschechisch und deutsch), Mira Mladejovska str. 208-214, Cheb/Eger 2003, ISBN 80-85018-35-7
- Petr Heřman, Moje teta Mira, In: Sborník Chebského muzea / Cheb : Chebské muzeum (1995,) s. 71-72.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mira Mladějovská na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Mira Mladějovská
- Mira Mladějovská v informačním systému abART
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Mladějovský, Vladíslav * 1866 s rodinou, otec Miry Mladějovské
