Mio (odrůda jablek)

odrůda jablek

Mio (Malus domestica 'Mio') je ovocný strom, kultivar druhu jabloně domácí z čeledi růžovitých. Řadí se mezi letní odrůdy. Název 'Mio' byl zvolen podle hrdiny knihy Astrid Lindgrenové Mio, můj Mio.

Jabloň 'Mio'
Jabloň odrůdy 'Mio'
Plody jabloně odrůdy 'Mio'

Historie editovat

Původ editovat

Vyšlechtil je E. Johanson v zahradnické výzkumné stanici v Alnarpu (Lomma) ve Švédsku jako kříženec 'Worcesterská parména' × 'Oranie' . V roce 1956 ho uvedla na trh firma „Alnarps Gardens“.

Rozšíření editovat

V Československu se začalo zkoušet na přelomu 60. a 70 let a záhy se začalo s jeho množením.

Vlastnosti editovat

Růst editovat

Roste středně bujně. Vytváří dlouhé tenké ohebné letorosty se slabým plodným obrostem a koruna se zahušťuje převislými větvemi. Je nutný pečlivý výchovný a prosvětlovací řez. Díky tenkým větvím a bohaté násadě plodů vytváří převislé koruny. Doporučuje se roubování na méně bujné podnože.[1]

Plodnost a zralost editovat

Plodí záhy, pravidelně a hojně. Plody jsou většinou jednotlivě a rovnoměrně roptýleny po celé koruně. Plody dozrávají postupně od poloviny srpna do poloviny září.

Plod editovat

Plody jsou kulovité, mírně spoštělé, středně veliké, při nadúrodě menší. Základní barvou plodů je žlutá, která je z větší části (někdy zcela) překryta zářivou červení. Červená plocha je zčásti slabě žíhaná. Slupka je hladká, lesklá. Dužnina je bílá, křehká, velmi šťavnatá, chuťově sladce navinulá, dobrá až velmi dobrá a na řezu jen slabě hnědne. Plody je možno v chladu asi měsíc skladovat bez výrazné újmy na kvalitě.

Choroby a škůdci editovat

Proti strupovitosti a padlí je velmi odolné. Proti mrazu je 'Mio' dostatečně odolné.[1]

Hodnocení editovat

Oproti jiným letním odrůdám má poměrně dlouhou dobu zpracovatelnosti. Plody jsou velmi atraktivní, jsou vhodné k přímé konzumaci i ke kuchyňskému zpracování. Z přebytečných plodů lze vyrobit velice kvalitní mošt.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b DVOŘÁK, Antonín; VONDRÁČEK, Jiří; KOHOUT, Karel; BLAŽEK, Jan. Jablka. Praha: Akademia, 1976. 592 s. (Ovocnická edice). S. 530. 

Externí odkazy editovat