Mikuláš II. Gorjanský
Mikuláš II. Gorjanský nebo Mikuláš Gorjanský mladší (chorvatsky Nikola II. Gorjanski, maďarsky Garai Miklós, 1367? – 1433) byl uherský šlechtic palatin a významný politik. Vykonával úřad chorvatského, slavonského a dalmatského bána, jakož i správce dalších regionů Mačvy, Usory, Bačky a Banátu. Byl jedním ze zakládajících členů Dračího řádu[1] a opakovaně byl jmenován místodržitelem Uherského království.
| Mikuláš II. Gorjanský | |
|---|---|
| Bán chorvatský, dalmátský a slavonský | |
 | |
| Narození | 1367? |
| Úmrtí | 1433 |
| Manželky | dcera Lazara Hrebeljanoviće Anna Celjská |
| Potomci | Mikuláš III. Gorjanský Kateřina Gorjanská Ladislav II. Gorjanský Petr Gorjanský Dorota Gorjanská Ilona Gorjanská |
| Dynastie | Gorjanští |
| Otec | Mikuláš I. Gorjanský |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Narodil se jako syn uherského palatina Mikuláše I. Gorjanského, který byl popraven v době sporu o uherský trůn, kdy stál na straně královny Alžběty.
Mikuláš byl švagrem krále Zikmunda Lucemburského a na rozdíl od svého otce se přiklonil na stranu krále, jehož byl oddaným přítelem a spolehlivým přívržencem a na jeho dvoře zastával významné pozice. Mikuláš okolo sebe soustředil tzv. šiklóšskou ligu, která roku 1401 zachránila zajatého krále z rukou nespokojených uherských magnátů, kteří mu zazlívali obsazování zemských úřadů cizinci a nemravný život. Zaručil se vlastním synem a dosáhl tak převozu panovníka na svůj hrad Šiklóš.[2] Výsledkem byla dohoda a Zikmundovy a Mikulášovy zásnuby s dcerami Heřmana Celjského.[3]
Král Václav IV. ocenil Mikulášovu zásluhu na propuštění svého bratra rentou a přijetím do svého rytířského řádu.[4] Zikmund roku 1402 jmenoval Mikuláše uherským palatinem[5] a Mikuláš v následné občanské válce o uherskou korunu zůstal věrně stát na jeho straně.[6] Měl na Zikmunda velký vliv, roku 1408 byl společně se synem Janem jedním ze zakládajících členů Dračího řádu a roku 1416 mu král udělil výsadu ozdobit svůj erb zlatou korunou.[7]
V roce 1420 Mikuláš doprovázel krále do Čech, kde se nechal Zikmund korunovat českým králem.[8] V čase královy nepřítomnosti býval[9][10][11] společně s královnou a ostřihomským arcibiskupem místodržitelem království. Král jej opakovaně pověřoval diplomatickými misemi do Polska[12] a západní Evropy.[13]
Mikuláš II. Gorjanský zemřel po nemoci roku 1433.
Manželství a rodina editovat
Mikuláš byl dvakrát ženatý. Jeho první manželkou byla Teodora Lazarevićová († asi 1401), dcera srbského vládce Lazara Hrebeljanoviće, s níž měl dvě děti:
- Mikuláše († po roce 1435)
- Kateřinu
Jeho druhou manželkou se stala Anna Celjská, dcera celjského hraběte a chorvatského bána Heřmana II. a sestra české královny Barbory Celjské. Manželé měli několik dětí:
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ DVOŘÁKOVÁ, Daniela. Barbora Celjská. Čierna kráľovná. Životný príbeh uhorskej, rímsko-nemeckej a českej kráľovnej [1392 - 1451]. [s.l.]: Vydavateľstvo Rak, 2014. ISBN 978-80-85501-60-5.
- ↑ DVOŘÁKOVÁ, Daniela. Rytier a jeho kráľ. Stibor zo Stiboríc a Žigmund Luxemburský. [s.l.]: Vydavateľstvo Rak, 2010. ISBN 978-80-8550-146-9.
- ↑ Barbora Celjská. Čierna kráľovná, str. 30
- ↑ Rytier a jeho kráľ, str. 85
- ↑ Rytier a jeho kráľ, str. 86
- ↑ Rytier a jeho kráľ, str. 88
- ↑ Rytier a jeho kráľ, str. 246
- ↑ Rytier a jeho kráľ, str. 425
- ↑ Barbora Celjská. Čierna kráľovná, str. 81
- ↑ Barbora Celjská. Čierna kráľovná, str. 148
- ↑ Barbora Celjská. Čierna kráľovná, str. 161
- ↑ Barbora Celjská. Čierna kráľovná, str. 46
- ↑ Barbora Celjská. Čierna kráľovná, str. 95
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mikuláš II. Gorjanský na Wikimedia Commons - Genealogie rodiny Gara
| Předchůdce: Jan V. Frankopan |
|
Bán chorvatský, dalmatský a slavonský 1390–1393 |
|
Nástupce: Ladislav Grdevacký |