Wikipedie

Micubiši J2M

j2m raiden

Micubiši J2M Raiden (japonsky: 雷電, Hrom) byl jednomotorový stíhací letoun japonského císařského námořního letectva užívaný ve druhé světové válce. Spojenci mu přidělili kódové jméno Jack.

Micubiši J2M
Micubiši J2M
Micubiši J2M
Určenízáchytný stíhací letoun
VýrobceMicubiši Džukógjó Kabušiki Kaiša
ŠéfkonstruktérDžiró Horikoši
První let20. března 1942[1]
Zařazeno1943
UživatelJaponské císařské námořní letectvo
Vyrobeno kusů476 (včetně 5 prototypů)[p 1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik editovat

V září 1939 byly vydány specifikace 14-Ši na přepadový stíhací letoun, který by byl schopen zasahovat proti těžkým bombardovacím letounům. V dubnu 1940 byly specifikace upřesněny.

Na japonské straně poprvé zahrnovaly ochranu pilota zadní pancéřovou deskou. Ve specifikaci také byla určena minimální rychlost 600 km/h v 6 000 m, přistávací rychlost 130 km/h, délka vzletu ne větší než 300 m, výdrž ve vzduchu minimálně 45 minut na plný výkon a výzbroj dvou kanónů ráže 20 mm a dvou kulometů puškové ráže 7,7 mm.

Šéfkonstruktér společnosti Micubiši, Džiró Horikoši, zahájil práce na projektu letounu výběrem vhodné pohonné jednotky. Volba padla na dvouhvězdicový čtrnáctiválec Micubiši MK4C-A Kasei 13 s třílistou vrtulí. V konstrukci bylo uplatněno nově vyvinuté křídlo s laminárním profilem, vybavené vztlakovými klapkami.

Vývoj editovat

 
J2M3 model 21 Raiden zařazené v roce 1945 do ověřovacího programu Allied Technical Air Intelligence Unit, South-East Asia

První z prototypů Micubiši J2M1 Kjókúsen vzlétl 20. března 1942. Tovární i bojoví piloti testovali nové stroje na továrním letišti Suzuka a podle jejich připomínek byly prototypy upravovány a modifikovány.

Čtvrtý vyrobený exemplář byl upraven na verzi J2M2 Kjókúsen-Kai s motorem MK4R-A Kasei 23a se systémem přímého vstřikování paliva a směsi metanolu a vody. Zadní část trupu byla zvýšena, úpravou prošly palivové nádrže, umístění sedačky pilota a tvar větrného štítku na překrytu kabiny.

Sériová výroba stroje objednaného pod označením Micubiši J2M2 model 11 Raiden dala za rok 1943 141 kusů. Letouny byly vyzbrojeny dvojicí kulometů typ 97 v trupu a dvěma kanóny typ 99 model 2 v křídle. Od této verze byly zavedeny čtyřlisté stavitelné vrtule Sumitomo VDM o průměru 3,30 m.

Na výrobní lince je na přelomu let 1943-44 doplnil J2M3 model 21 Raiden s lokálně zesíleným křídlem s instalovanou dvojicí kanónů typ 99 model 1 a 2 ráže 20 mm v každé polovině. Kulomety v trupu již byly vynechány.

Subverze J2M3a model 21A Raiden měla v křídle celkem čtyři kanóny typ 99 model 2 s vyšší kadencí střelby.

Na jaře roku 1944 vznikla verze J2M6 model 31 Raiden s inovovaným krytem kabiny, která byla vyzbrojena dvěma páry kanónů typ 99 model 1 a 2, subverze J2M6a model 31A Raiden se čtyřmi kanóny typ 99 model 2 s dlouhými hlavněmi.

Souběžně s J2M6 byl vyvíjen J2M5 model 33 Raiden s výkonnějším výškovým motorem Kasei 26a s třístupňovým kompresorem. Subverze J2M5a model 33A měla na vnější pozici v křídle kanóny ráže 30 mm.[zdroj⁠?]

Snaha o další zvýšení výkonů Raidenu ve velkých výškách vedla k verzi J2M4 model 32 Raiden ze srpna 1944 s motorem MK4R-C Kasei 23c s turbokompresorem. Tato pohonná jednotka udržovala v hladině 9200 m výkon 1059 kW. Stroje měly na levé straně přední části trupu lapač vzduchu, na pravé pak samotný turbokompresor.

Nasazení editovat

 
Micubiši J2M3, USAAC, duben 1945

První jednotkou vyzbrojenou Raideny se stala 381. Kókútai se základnou v Tojohaši u Nagoje. Spojenci se s těmito letouny setkali až v druhé polovině roku 1944 nad Marianami. Hlavní oblastí nasazení byly Japonské ostrovy, kde měly stroje díky výborné stoupavosti zasahovat proti létajícím pevnostem B-29. Účinnost J2M však nesplnila očekávání, letoun byl poměrně náročný na pilotáž pro piloty zvyklé na pomalejší letadla s malým plošným zatížením a japonští piloti neměli moc času na přeškolení na tento jinak dobrý letoun. Celkem bylo vyrobeno 476 kusů všech verzí.

Specifikace (J2M3) editovat

 
Třípohledová silueta J2M
 
Micubiši J2M3

Údaje dle[3]

Technické údaje editovat

  • Osádka: 1
  • Rozpětí: 10,8 m
  • Délka: 9,945 m
  • Výška: 3,945 m
  • Nosná plocha: 20,05 m²
  • Prázdná hmotnost: 2 460 kg
  • Vzletová hmotnost: 3 435 kg
  • Pohonná jednotka: 1 × vzduchem chlazený čtrnáctiválcový dvouhvězdicový motor Micubiši MK4R-A pohánějící čtyřlistou stavitelnou vrtuli
  • Výkon pohonné jednotky: 1 342,25 kW (1 800 hp) (vzletový)

Výkony editovat

  • Maximální rychlost: 587 km/hod (317 uzlů) ve výšce 5 300 m
  • Cestovní rychlost: 352 km/h (190 uzlů) v 6 000 m
  • Výstup do 6 000 m: 6 min 14 sekund
  • Praktický dostup: 11 700 m
  • Dolet: 1 898,3 km (1 025 nm)

Výzbroj editovat

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Produkce mateřské společnosti Micubiši. Verze J2M5 byla vyráběna také v námořním arzenálu v Kōze.[2]

Reference editovat

  1. ↑ Francillon 1994, s. 389.
  2. ↑ Francillon 1994, s. 395.
  3. ↑ Francillon 1994, s. 395–396.

Literatura editovat

  • FRANCILLON, René J., 1994. Japanese Aircraft of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press. ISBN 0-87021-313-X. Kapitola Mitsubishi J2M Raiden (Thunderbolt), s. 388 až 396. (anglicky) 
  • GENF, S. A. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 92. 
  • IZAWA, Yasuho; HOLMES, Tony. J2M Raiden And N1K1/2 Shiden/Shiden-kai Aces. Oxford: Osprey Publishing, 2016. (Aircraft of the Aces; sv. 129). ISBN 978-1-4728-1261-2. (anglicky) 
  • SCHMID, Jaroslav. Stíhací a bombardovací letadla Japonska 2. díl. Plzeň: Fraus, 2000. ISBN 80-7238-077-X. Kapitola Micubiši J2M Raiden (Jack), s. 15–20. 
  • VÁLKA, Zbyněk. Stíhací letadla 1939-45/USA-Japonsko. Olomouc: Votobia, 1996. 88 s. ISBN 80-7198-091-9. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Micubiši_J2M&oldid=23840454“