Michel Fleischmann

Narozen 8. 2. 1952. Politolog, rozhlasový pracovník. Původním vzděláním literární vědec, specializace na francouzskou literaturu, v letech 1969-1989 žil ve Francii.

Michel Fleischmann, nebo také Michal Fleischmann (* 8. února 1952 Praha),[2][3] je český manažer, finančník, překladatel a diplomat. V roce 2018 obdržel nejvyšší francouzské státní vyznamenání Řád čestné legie.[4] Roku 2020 se stal českým velvyslancem ve Francii.

Michel Fleischmann
Georges Károlyi, Michal Fleischmann, Tomasz Młynarski, Igor Slobodník
Georges Károlyi, Michal Fleischmann, Tomasz Młynarski, Igor Slobodník
Narození8. února 1952 (72 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Paříž III
Povolánípolitolog, literární vědec, manažer, mediální magnát, diplomat a rozhlasový moderátor
ZaměstnavateléFrance Culture
Frekvence 1
Evropa 2
Lagardère Active
Oceněnírytíř Řádu čestné legie (2018)
ChoťKateřina Lojdová[1]
RodičeIvo Fleischmann
Staša Fleischmannová
PříbuzníPetr Fleischmann (sourozenec)
Funkcevelvyslanec Česka ve Francii (od 2019)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Michel Fleischmann pochází z rodiny básníka a diplomata Ivo Fleischmanna.[5] Vzhledem k tomu, že jeho otec od roku 1964 působil na československém velvyslanectví v Paříži, vyrůstali ve Francii i jeho dva synové Michal a Petr. Po okupaci Československa v roce 1968, respektive v roce 1970, se Fleischmannovi rozhodli zůstat v emigraci. Michalovi tehdy bylo 18 let. Na pařížské Sorbonně vystudoval francouzskou literaturu, jeho bratr Petr zde vystudoval filosofii a historii.[6]

Po ukončení studií setrval Michel Fleischmann v uměleckém prostředí. Do francouzštiny přeložil básně Jaroslava Seiferta a několik dalších děl. Nějaký čas se živil jako filmový promítač. Hrál amatérsky divadlo a v roce 1981 založil společně s kamarády na Montmartru pirátské Radio Ivre (česky Opilé rádio). Získané zkušenosti posléze zúročil ve francouzském veřejnoprávním rozhlase, kde začal působit jako režisér.

Do Československa se znovu vrátil až po roce 1989 a to primárně z pracovních důvodů. Na základě svých dosavadních zkušeností se podílel na vzniku první české komerční rozhlasové stanice – Evropa 2. Na rozhlasové frekvenci, zapůjčené od tehdejšího Československého rozhlasu, dokonce začínal ještě předtím, než to bylo v Československu legislativně legální. Od roku 1994 řídil také rozhlasovou stanici Frekvence 1. Záhy se stal jednou z vlivných osobností českého showbyznysu. Kapitál pro obě stanice získal z francouzského mediálního koncernu Lagardère Group, pro který následně získal a vybudoval i další tuzemské rozhlasové značky. Působí jako prezident mediální skupiny Lagardére Active ČR.[7]

Politická a diplomatická činnost editovat

Michel Fleischmann působil jako poradce Senátu Parlamentu České republiky. V roce 2020 se stal českým velvyslancem ve Francii.[8]

Osobní život editovat

Michal Fleischmann se po svém příjezdu do Prahy v roce 1990 seznámil s televizní hlasatelkou a herečkou Kateřinou Lojdovou, která s ním následně vstoupila do manželství. Mají spolu dvojčata Kláru a Maxe.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Magazín DNES. 29. března 2012. Dostupné online.
  2. Registr živnostenského podnikání (RŽP), Údaje z veřejné části Živnostenského rejstříku.
  3. O velvyslanectví | Velvyslanectví České republiky v Paříži. www.mzv.cz [online]. [cit. 2020-06-19]. Dostupné online. 
  4. Michel Fleischmann obdržel nejvyšší francouzské vyznamenání. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-04-23 [cit. 2020-06-19]. Dostupné online. 
  5. Slovník české literatury po roce 1945, heslo Ivo FLEISCHMANN.
  6. Petr Fleischmann: Minulost jako filosofický problém. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-06-19]. Dostupné online. 
  7. Návrat rozhlasového piráta z Montmartru. Velvyslancem bude Fleischmann, jenž zakládal Europe 2. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2018-07-14 [cit. 2020-06-19]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  8. Zeman po jmenování Fleischmanna velvyslancem: „Tak má, pane premiére, vypadat spolupráce“

Externí odkazy editovat