Wikipedie

Michal Kaňka

český hudební pedagog, violoncellista a vysokoškolský pedagog

Michal Kaňka (* 23. května 1960, Praha)[1] je český violoncellista z významného rodu Kaňků.

doc. MgA. Michal Kaňka
Narození23. května 1960 (63 let)
Praha
Alma materHudební a taneční fakulta Akademie múzických umění
Povolánípedagog a violoncellista
DětiLucie Kaňková
PříbuzníLibor Kaňka (sourozenec)
Johann Nepomuk Kaňka (praděd)
Webwww.kankamichal.cz/cs/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis editovat

Studium editovat

Narodil se v hudební rodině, v níž byl jeho otec Jiří Kaňka byl houslistou a působil přes padesát let v orchestru Smetanova divadla (nyní Státní opera Praha), s bratry Liborem, houslistou, a Alešem, klavíristou, již v mládí vytvořili klavírní trio.

Hru na violoncello vystudoval na Pražské konzervatoři u profesorů Mirko Škampy, Viktora Moučky a následně na HAMU u Josefa Chuchra, kterou ukončil v roce 1984. Krátkodobě studoval také v USA u Paula Torteliera a Andrého Navarry.

Během studií se zúčastnil 32 národních i mezinárodních soutěží. K nejvýznamnějším úspěchům patří laureátský titul v Mezinárodní soutěži Petra Iljiče Čajkovského v Moskvě 1982, 1. cena na mezinárodní soutěži Pražské jaro v roce 1983 a vítězství v mezinárodní soutěži ARD v Mnichově v roce 1986. [2] [3]

Umělecké působení editovat

Od studií spolupracoval a vystupoval s mnoha českými orchestry – Českou filharmonií, Symfonickým orchestrem hl. města Prahy FOK, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, Státní filharmonií Brno, Pražským komorním orchestrem aj.

Je spoluzakladatelem a deset let (1976–1986) hrál jako člen Havlákova kvarteta (později Kvarteto Martinů) se kterým získal několik cen v mezinárodních soutěžích (Firenze, Mnichov, Praha, Evian, Portsmouth). Poté přestoupil do Pražákova kvarteta, kde působil až do konce roku 2021. Soubor vystupuje často v zahraničí a absolvuje ročně okolo 80 koncertů. Soubor natočil několik desítek CD se stěžejními opusy kvartetní literatury.[4]

V období 1995–2005 byl stálým sólistou Státní filharmonie Brno.

Od roku 2003[5] působil deset let jako stálý sólista Symfonického orchestru Českého rozhlasu.

Od dubna 2017 je členem Wihanova kvarteta.[6]

Ve své dosavadní umělecké kariéře spolupracoval rovněž s mnoha zahraničními soubory a vystupoval sólově v  mnoha státech Evropy, v USA a Kanadě, Japonsku, Číně a několika státech Jižní Ameriky. Do roku 2021 absolvoval na 4 000 sólových a komorních koncertů.[7]

Nástroj editovat

Hraje na nástroj vytvořený v roce 2006 francouzským mistrem houslařem Christianem Bayonem[2] a užívá francouzský smyčec od Nikol Descloux z roku 2000.

Pedagogická činnost editovat

Od října 2011 působí jako pedagog sólového violoncella na katedře strunných nástrojů Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze. V roce 2019 byl jmenován docentem pro obor Hudební umění se zaměřením na violoncello.[7] V letech 2013 až 2020 působil jako pedagog na Pražské konzervatoři.

Další působení editovat

V září 2014 byl jmenován předsedou Stálé soutěžní komise Pražského jara.[7]

Od října 2016 působí ve Správní radě Nadace Bohuslava Martinů.

V roce 2018 byl nominován do Umělecké rady Mezinárodního hudebního festivalu Pražské Jaro.

Pravidelně bývá zván jako člen nebo předseda komisí různých hudebních soutěží a festivalů v České republice i v zahraničí.


Rodina editovat

S manželkou Pavlínou Kaňkovou mají dvě dcery: Lucii (* 1991), která je sopranistkou, a Veroniku (* 1994).

Ocenění (výběr) editovat

  • 1982 laureát Mezinárodní soutěže Petra Iljiče Čajkovského v Moskvě
  • 1983 1. cena na mezinárodní soutěži Pražské jaro
  • 1986 vítězství v mezinárodní soutěži ARD v Mnichově
  • 2008 Cena "CHOC du Mois" francouzského časopisu Le Monde de la Musique za live nahrávku hudby Haydna, Martinů, Felda a Beethovena s Pražákovým kvartetem
  • 2009 Cena "CHOC du Mois" francouzského časopisu Le Monde de la Musique za nahrávku hudby M. Weinberga

Diskografie editovat

Pravidelně nahrává pro Český rozhlas a zahraniční rozhlasové stanice v Evropě. Od roku 1993 do roku 2018 nahrával výhradně pro francouzskou firmu Praga digitals/Harmonia mundi, u které mu již vyšlo přes 30 sólových CD a přes 50 kvartetních.[2]

Nahrává nejen skladby ze svého repertoáru, ale i mnoho dalších děl, která nastudoval pouze pro natáčení (např. sonáty A. Rubinsteina, A. Borodina nebo L. Boëlmanna). [3]

Výběr z nahrávek

  • 1994 Antonio Vivaldi – violoncellové koncerty
  • 2000 Zoltan Kodaly – cellové skladby
  • 2001 Bohuslav Martinů – drobné skladby pro violoncello a klavír
  • 2001 Luigi Boccherini – 7 sonát, 2x CD
  • 2001 Josef Mysliveček – 6 sonát (světová premiéra), CD
  • 2002 Ludvig van Beethoven – sonáty pro cello a klavír, CD
  • 2002 Franz Schubert – Arpeggione sonáta, CD
  • 2004 Joseph Haydn – violoncellové koncerty
  • 2005 Johannes Brahms – sonáty pro cello a klavír CD
  • 2001/2007 Rachmaninov/Miaskovsky – sonáty pro violoncello a klavír
  • 2010 M. Weinberg – Sonáty pro cello, op. 21, 63, 72, CD
  • 2010 S. Šostakovič – Sonáty pro cello, op. 40
  • 2012 A. Čerepin – komplet skladeb pro cello a klavír
  • 2012 Antonín Kraft, Antonín Vranický, Carl Stamitz – Cello Concertos, CD (M. Kaňka společně s Pražským komorním orchestrem) (vydal Supraphon) [8]
  • 2015 Cello Mosaic – CD (vydala jap.firma Nami Records)
  • 2021 J. Brahms – dvojkoncert a moll a W. A. Mozart – Sinfonia concertante (vydala anglická firma Nimbus)

Publikační činnost editovat

  • 2017 Vzpomínka na génia 20. století – rozsáhlý článek v časopisu Harmonie k devadesátému výročí narození a zároveň desátému výročí úmrtí violoncellisty Mstislava Rostropoviče (zahrnuje i vzpomínku na první osobní setkání v roce 1986)

Galerie editovat

  •  
    Michal Kaňka, člen Pražákova kvarteta (2010)
  •  
    Během soukromé zkoušky Pražákova kvarteta
  •  
    Během soukromé zkoušky Pražákova kvarteta (červen 2011)

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Profil v databázi Národních autorit ČR. [cit. 15. 2. 2021]
  2. ↑ a b c REDAKCE. Michal Kaňka: S cenou nástroje to je jako s autem. Opera Plus [online]. Opera Plus, 19. listopadu 2010 [cit. 2021-02-06]. Dostupné online. ISSN 1805-0433. 
  3. ↑ a b SURANOVÁ, Eva. Interview s Michalem Kaňkou [online]. Praha: osobní web Michala Kaňky, listopad 2008 [cit. 2021-02-06]. Dostupné online. 
  4. ↑ REDAKCE. Pražákovo kvarteto nesmí do Číny, úřadům vadí domnělé spojení s Prahou, soubor je přitom pojmenován podle zakladatele.. Hospodářské noviny iHNed.cz [online]. Economia, a.s., 20. srpna 2019 [cit. 2021-02-06]. Dostupné online. ISSN 1213-7693. 
  5. ↑ NOVOTNÁ, Jitka. Interview with cellist Michal Kaňka [online]. Praha: Symfonický orchestr Českého rozhlasu-SOČR, 19. duben 2012 [cit. 2021-02-06]. Dostupné online. (English) 
  6. ↑ WIHANOVO KVARTETO. Biografie česky [online]. Praha: Wihan Quartet [cit. 2021-02-08]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c HAMU/LIDÉ/MICHAL KAŇKA. Archivovaná kopie [online]. Praha: Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze [cit. 2021-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-12-02. 
  8. ↑ REDAKCE. Michal Kaňka nahrál nejkrásnější klasicistní koncerty českých skladatelů [online]. Praha: Supraphon [cit. 2021-02-06]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • KALIVODOVÁ, Kateřina. Violoncellista Michal Kaňka: Chystám se do Japonska. TOP VIP.cz [online]. 24. září 2012 [cit. 2021-02-06]. Dostupné online. 
  • REDAKCE. Pletou si nás s Prahou. Pražákovo kvarteto nepojede kvůli zákazu čínských úřadů hrát do Číny.. Lidovky.cz [online]. MAFRA, a.s., 20. srpna 2019 [cit. 2021-02-06]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  • REDAKCE. Pražákovo kvarteto nesmí do Číny, úřadům vadí domnělé spojení s Prahou, soubor je přitom pojmenován podle zakladatele.. Hospodářské noviny iHNed.cz [online]. Economia, a.s., 20. srpna 2019 [cit. 2021-02-06]. Dostupné online. ISSN 1213-7693. 
  • SHIRAISHI, T.: Michal KANKA – Cello recital "Poetry of sounds without words, In: Kyoto Shinbun Newspaper (evening edition), 20th May 2017 (angličtina)
  • SZERSNOVICZ, Patrick. Michal Kaňka přináší společně s klavíristou Jaromírem Klepáčem mistrovskou nahrávku Rachmaninovy sonáty op. 19 – nejlepší od Rostropoviče s Dedyukhinem z roku 1956. Monde de la Musique. 10. ledna 2003. (francouzština) 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Michal_Kaňka&oldid=23444383“