Michael Hauser

český filozof

Michael Hauser (* 30. března 1972 Trutnov[1]) je český levicově zaměřený filosof, překladatel, pedagog a zakladatel občanského sdružení Socialistický kruh, jehož byl do roku 2014 předsedou. Tématem jeho filosofie je kritika kapitalismu a postmodernismus v éře globalizace; vychází zejména z díla Theodora Adorna a dalších představitelů Frankfurtské školy, Alaina Badioua či Slavoje Žižka. Působí na katedře občanské výchovy a filozofie při Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, v letech 2014 až 2020 byl členem Rady České televize.

doc. Mgr. Michael Hauser, Ph.D.
Narození30. března 1972 (52 let)
Trutnov
Alma materUniverzita Karlova
PracovištěUniverzita Karlova
Filosofický ústav Akademie věd České republiky
Oborykapitalismus, postmoderní filozofie, filozofie, překlad a literatura
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Po gymnáziu nastoupil do noviciátu jezuitského řádu, po devíti měsících jej ale opustil. Poté vystudoval filosofii na FF UK; doktorskou práci obhájil roku 2004 (Moderna a negativita. Adornovo pojetí). Působí ve Filosofickém ústavu Akademie věd v Oddělení filosofie XX. století a přednáší na Pedagogické a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Zabývá se kritickou teorií a neomarxismem a postmarxismem ve vztahu ke krizovým momentům současné civilizace. Přeložil knihu Slavoje Žižeka Nepolapitelný subjekt či knihu Theodora Adorna a Maxe Horkheimera Dialektika osvícenství. Kromě Filosofického časopisu publikuje též v Salonu (literární příloze Práva), A2 a Literárních novinách.

Léta 2002 založil občanské sdružení Socialistický kruh (SOK), které usiluje o recepci současné levicové teorie a o vzájemnou komunikaci mezi filosofií, sociologií a ekonomií. V roce 2006 byl jedním z iniciátorů výzvy Jsme občané!, upozorňují na defekty demokracie v ČR. Pracoval na grantovém projektu GA AV Negativní humanismus soustřeďující se na proměny a nová východiska subjektivity v postmoderně.

V březnu 2014 byl zvolen Poslaneckou sněmovnou PČR členem Rady České televize.[2] Do Rady ČT jej navrhl Filosofický ústav AV ČR; získal 133 hlasů od přítomných poslanců;[3] funkci člena Rady ČT vykonával do března 2020.[4]

Bibliografie editovat

  • Adorno: moderna a negativita (2005)
  • Prolegomena k filosofii současnosti (2007)
  • Sociální stát a kapitalismus (2007) (editor)
  • Humanismus nestačí. Rozhovor se Slavojem Žižkem (2008)
  • Cesty z postmodernismu. Filosofická reflexe doby přechodu (2012)
  • Kapitalismus jako zombie neboli Proč žijeme ve světě přízraků (2012)
  • Kopat do žuly motykou. Rozhovory s Michaelem Hauserem (2014)
  • Katarze (2015)
  • Doba přechodu: Tranzitní ontologie a dílo Alaina Badioua (2021)
  • Manifest socialistického hnutí[5] (2023)

Knižní překlady editovat

  • Fromm, E., Obraz člověka u Marxe. Luboš Marek, Brno 2004.
  • Fabreová, C., Ústavní zakotvení sociálních práv. FILOSOFIA, Praha 2004.
  • Žižek, Sl., Nepolapitelný subjekt. Chybějící střed politické ontologie. Luboš Marek, Brno 2007.
  • Adorno, Th. W. – Horkheimer, M., Dialektika osvícenství (ve spolupráci s M. Váňou), OIKOYMENH, Praha (vyjde v roce 2008).

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Mgr. Michael Hauser [online]. Katedra občanské výchovy a filozofie Pedagogické fakulty UK v Praze [cit. 2023-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-01. 
  2. Rada České televize je už kompletní, u rozhlasu ale poslanci zvolili jen dva radní [online]. iHNed.cz, 2014-03-26 [cit. 2014-03-26]. Dostupné online. 
  3. Vzácná shoda: radní na jeden zátah doplnili Radu ČT všemi šesti lidmi [online]. Mediář.cz, 2014-03-26 [cit. 2014-03-27]. Dostupné online. 
  4. Poslanci volili členy televizní a rozhlasové rady, uspěli Bradáč, Kysilka, Šlégr a Pokorný. Zbývají 4 místa. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-03-11 [cit. 2020-03-26]. Dostupné online. 
  5. mh. Manifest má ambici sjednocovat levicová hnutí. Fotografie Monika Hoření; Politika. Naše pravda. Praha: Futura, 1. červen 2023, roč. 2, čís. 22, s. 4. [cit. 2023-06-09]. ISSN 2788-0982.

Externí odkazy editovat