MiG-9

MiG-9
Určení	proudový stíhací letoun
Původ	Sovětský svaz
Výrobce	Závod č. 1
Konstruktérská skupina	Mikojan-Gurevič
První let	24. dubna 1946
Zařazeno	1946
Charakter	Vyřazen
Uživatel	Sovětské letectvo; Letectvo ČLR
Výroba	1946–1948
Vyrobeno kusů	598 (včetně 12 prototypů)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

MiG-9 (kód v rámci USAF/DOD: Type 1, v kódu NATO „Fargo“) byl raný sovětský proudový stíhací letoun. Jeho vývoj začal roku 1944, avšak kvůli problémům s domácími motory se opozdil. Sověti díky ukořistěným německým materiálům, které získali díky vítězství ve Velké vlastenecké válce, okopírovali německý motor BMW 003A. Prototyp s označením I-300 uskutečnil první let 24. dubna 1946; ve stejný den jen o hodinu později vzlétl i další sovětský proudový letoun Jak-15. Letoun se dostal do výzbroje sovětské armády na přelomu let 1946–1947. Celkem bylo vyrobeno 598 kusů.

Patřil do kategorie proudových stíhaček první generace a trpěl přetrvávajícími problémy s vyhasínáním motoru při střelbě ze svých kanónů ve velkých výškách kvůli nasátí plynů ze zbraní. Byla testována řada různých konfigurací výzbroje, ale žádná problém nevyřešila. Bylo testováno i několik různých motorů, ale žádný nebyl zalétán, protože prototyp nového MiGu-15 sliboval vynikající výkony.

Nejméně 372 letounů bylo v roce 1950 převedeno k letectvu lidové osvobozenecké armády, aby bránily čínská města proti náletům nacionalistických sil a cvičili čínské piloty na proudových letounech. MiG-9 byl rychle nahrazen MiGem-15. Dochovaly se tři letouny.

Varianty editovat

I-300 – Prototyp
MiG-9 – Sériová varianta
MiG-9 I-301 – Cvičná dvoumístná verze určená pro výcvik pilotů a nácvik katapultáže. Byly postaveny jen dva prototypy (FT-1 a FT-2)
MiG-9 I-302 – Prototyp jednomotorového letadla s přímým křídlem
MiG-9FL, I-305 – Prototyp jednomotorové verze s motorem Ljulka TR-1A – nikdy nevzlétl
MiG-9FF, I-307 – Verze s motorem RD-20f s přídavným spalováním
MiG-9FR, I-308 – Modernizovaná verze s přetlakovou kabinou, vystřelovací sedačkou, lepší pancéřovou ochranou, hlavňovou výzbrojí přesunuty do boků trupu a novými motory RD-21, každý s tahem 9,81 kN
MiG-9UTI – Cvičná dvoumístná verze
MiG-9PB – Verze s přídavnými nádržemi pod křídlem
MiG-9B – Verze s nově navrženým předkem, který měl zabránit vnikání zplodin střelby do motorů