Metrický prostor je matematická struktura, pomocí které lze formálním způsobem definovat pojem vzdálenosti. Na metrických prostorech se poté definují další topologické vlastnosti jako např. otevřenost a uzavřenost množin, jejichž zobecnění pak vede na ještě abstraktnější matematický pojem topologického prostoru.

Historie editovat

Maurice Fréchet zavedl pojem metrického prostoru ve své práci Sur quelques points du calcul fonctionnel, Rendic. Circ. Mat. Palermo 22 (1906) 1–74.

Neformální úvod editovat

Pojem "metrický prostor" vznikl proto, aby se některé pojmy (definované pomocí vzdálenosti bodů na reálné ose) daly zavést pro širší skupinu matematických objektů. Příkladem takových pojmů jsou:

Tyto pojmy mají své definice na reálné ose, které silně využívají pojem "vzdálenost" (tedy absolutní hodnota rozdílu dvou reálných čísel). Lze je však zobecnit na jakoukoli množinu, kde je pojem "vzdálenost" nějak definovaný, například množinu bodů v rovině a prostoru. Nebo množinu spojitých funkcí na intervalu, kde vzdáleností je maximum jejich rozdílu. Pak se lze ptát, zda je nějaká množina funkcí uzavřená, zda posloupnost funkcí konverguje apod.

Jelikož studium těchto analogií (mezi reálnou osou a složitějšími množinami) přináší mnoho užitečných výsledků, jsou formalizovány pojmem "Metrický prostor", což je množina spolu se zobrazením, které každé dvojici bodů přiřadí tzv. metriku. Pojmy "metrika" a "vzdálenost" se při neformálním vyjadřování užívají záměnně, ale pojem "metrika" se snaží zdůraznit, že může jít o libovolné zobrazení splňující axiomy níže, nejen o vzdálenost v klasickém smyslu. Na téže množině (např. body v rovině) lze zavést několik různých metrik.

Definice editovat

Metrický prostor je dvojice  , kde   je libovolná neprázdná množina a   je tzv. metrika, což je zobrazení

 ,

které splňuje následující axiomy (pro libovolná  ):

  1. Axiom nezápornosti:  
  2. Axiom totožnosti:  
  3. Axiom symetrie:  
  4. Trojúhelníková nerovnost:  

Závislosti axiomů editovat

Tyto axiomy nejsou nezávislé, nezápornost totiž vyplývá z ostatních tří axiomů:  . Nahradíme-li trojúhelníkovou nerovnost pozměněným tvarem

4*.  ,

pak nezápornost vyplývá přímo z axiomu 4* a dále z axiomů 2 a 4* vyplývá symetrie.

Hodnota   bývá nazývána vzdáleností bodů   v metrice  .

Vynecháme-li v axiomu 2 implikaci zleva doprava (tj. připustíme, aby dva různé body měly nulovou vzdálenost) a ponecháme tak pouze rovnost  , nazýváme vzniklé zobrazení pseudometrikou.

Vynecháme-li 3. axiom, dostáváme kvazimetrický prostor se zobrazení nazývaným kvazimetrika.

Vynecháme-li 4. axiom, nazýváme vzniklé zobrazení semimetrikou.

Příklady editovat

Metriky v   editovat

Každý normovaný vektorový prostor je metrickým prostorem.

Množina reálných čísel spolu s metrikou   (absolutní hodnota), kde   jsou libovolné body množiny  , tvoří úplný metrický prostor.

Na euklidovském prostoru   (tj. v rovině, v prostoru, případně ve vícerozměrném prostoru) lze definovat metriku mnoha způsoby, z nichž nejběžnější jsou:

  • Na množině   lze definovat tzv. euklidovskou metriku, která vyjadřuje délku úsečky mezi oběma body. Tento metrický prostor se nazývá euklidovský prostor dimenze   a označuje se  . Euklidovská metrika je definována následujícím vztahem (viz též Pythagorova věta):
     
    Uzavřená koule se středem [2;1,5] a poloměrem 1 v součtové metrice.
     
  • tzv. součtová či manhattanská metrika (podle vzdálenosti, kterou je třeba ujít mezi dvěma křižovatkami na Manhattanu, mezi kterými se lze pohybovat jen po na sebe kolmých ulicích ve směru obou os).
     
  • tzv. maximová metrika:
     

Na jakémkoli normovaném vektorovém prostoru lze definovat pošťáckou (pařížskou, moskevskou...) metriku:   pro   a  . V této metrice hraje důležitou roli počátek. Dá se to představit tak, že všechny cesty z místa A do místa B vedou nejprve z A do tohoto významného bodu (Paříž, Moskva...) a až poté do B. Podobně lze definovat tzv. metriku francouzských železnic, která je definována shodně s výjimkou případů, kdy A a B leží na přímce procházející počátkem: v tom případě je jejich vzdálenost rovna jejich normální vzdálenosti. Vychází ze situace, kdy francouzské železnice tvořily hvězdu kolem Paříže, takže pokud člověk chtěl jet do města, ležícího na jiné trati, musel jet přes Paříž.

Příklady metrik na množinách funkcí editovat

  •  
    Suprémová metrika
    Metrickým prostorem   nazýváme prostor všech spojitých funkcí na intervalu   s metrikou
      (tzv. supremová metrika)
  • Další možnou metrikou v prostoru spojitých funkcí na intervalu   je integrální metrika (pak se tento prostor nazývá Lp prostor)
     

Příklady na diskrétních množinách editovat

  • Na libovolné neprázdné množině (ovšem většina užitečných aplikací se týká diskrétních množin) lze zavést diskrétní metriku takto:
      a   pro  
  • Levenštejnova vzdálenost vyjadřuje podobnost (resp. rozdílnost) dvou textových řetězců, kterou vyjadřuje jako počet změn (tj. nahrazení, vložení nebo vypuštění znaku), které jsou potřeba k transformaci jednoho řetězce v druhý.
  • Délka nejkratší cesty v grafu je metrikou na vrcholech tohoto grafu (který musí být neorientovaný a souvislý).
  • Hammingova vzdálenost

Další příklady editovat

Vlastnosti množin v metrickém prostoru editovat

Buď   metrický prostor,  :

  • Otevřená koule se středem v bodě x a poloměrem ε je množina  . Někdy místo o otevřené kouli mluvíme o ε-okolí bodu x, pak ho značíme  . Prstencové (redukované) ε-okolí bodu x je .
  • Uzavřená koule je množina  .
  •   (zúžení na  ) je metrika na   a prostor   se nazývá podprostor metrického prostoru  .
  • Řekneme, že x je vnitřní bod množiny M, jestliže existuje ε>0 splňující  . Množina všech vnitřních bodů množiny M nazýváme vnitřkem množiny M a značíme   nebo  .
  • Množinu se nazývá otevřená, jestliže  .
  • Bod x je hromadným bodem množiny M, jestliže platí  . Množina hromadných bodů množiny M se nazývá derivace množiny M a značí se symbolem  .
  • Množina M je uzavřená, jestliže   je otevřená (nebo taky jestliže všechny hromadné body patří do M).
  • Uzávěrem množiny M rozumíme množinu  
  • Řekneme, že bod x je hraničním bodem množiny M, jestliže platí  . Množinu všech hraničních bodů nazýváme hranice a značíme ji  . Z definice vidíme, že tyto body patří do uzávěru množiny i do uzávěru doplňku množiny.
  • Množina M je hustá v X, jestliže  .
  • Vzdálenost bodu x od množiny M definujeme předpisem  , kde   znační infimum.
  • Diametrem (průměrem) množiny M rozumíme číslo definované předpisem   kde   značí supremum.
  • Množina M se nazývá omezená, jestliže  .

Příklady editovat

V   s eukleidovskou normou:

  •   : je otevřená, není uzavřená  , omezená
  •   : není otevřená, je uzavřená,  , omezená
  •   : není otevřená ani uzavřená,  , omezená
  •  : je otevřená i uzavřená,  , neomezená

Porovnání metrik editovat

Mějme na neprázdné množině   dvě libovolné metriky  . Následující výroky jsou ekvivalentní:

  • každá množina   otevřená v metrice   je otevřená také v metrice  
  • každá množina   uzavřená v metrice   je uzavřená také v metrice  
  • pro každé   platí  , kde   značí uzávěr množiny   vzhledem k metrice  .
  • pro každé   platí  , kde   značí vnitřek množiny   vzhledem k metrice  .
  • každé okolí bodu   v metrice   je okolím také v metrice  .
  • identické zobrazení metrického prostoru   na   je spojité.
  • každá posloupnost   bodů z  , která v metrickém prostoru   konverguje k x, konverguje ke stejné limitě také v prostoru  .

Uvedená tvrzení definují vztah mezi metrikami   a  . Je-li přitom  , pak o takto definovaných metrikách říkáme, že   je silnější než   (nebo   je slabší než  ).

Ekvivalence metrik editovat

O metrikách   na   řekneme, že jsou ekvivalentní tehdy, když každá množina   je otevřená v metrice   právě tehdy, když je otevřená v metrice  . Jsou-li metriky  ekvivalentní, pak pro každou množinu   platí  , kde   je uzávěr množiny   v metrice  . Jestliže jsou metriky   ekvivalentní, pak pro každou množinu   také platí  , kde   je vnitřek množiny   v metrice  .

Hlavní pojmy editovat

  • Prostor M je totálně omezený, pokud pro každé kladné číslo   existuje konečná množina   taková, že každý prvek M je k nějakému prvku S blíže, než  . Množině   se říká  -síť. Prostor M je omezený, pokud existuje kladné číslo K takové, že vzdálenost libovolné dvojice prvků je menší, než K.
  • Konvergence posloupnosti a spojitost zobrazení se definuje analogicky, jako na reálných číslech.
  • Kompaktní množina je množina, z jejíhož každého pokrytí otevřenými množinami lze vybrat konečné pokrytí.
  • Uzavřený podprostor se definuje podobně, jako na reálných číslech, ovšem prostor může být uzavřený vůči některým svým nadprostorům a otevřený vůči jiným. Je-li uzavřený vůči všem, pak se nazývá absolutně uzavřený
  • Úplný metrický prostor je metrický prostor, v němž každá cauchyovská posloupnost je konvergentní. Prostor je úplný, právě když je absolutně uzavřený.

Zobecnění editovat

Vynecháním podmínky symetrie se definice mění na definici kvazimetrického prostoru, zatímco povolením nulové vzdálenosti pro různé body se definice mění na definici pseudometrického prostoru.

Topologický prostor editovat

Podrobnější informace naleznete v článku topologický prostor.

Metrický prostor je velmi obecná struktura umožňující pracovat jednotně s mnoha různými druhy množin (množiny bodů, množiny funkcí apod.). Přesto je možno mnohé pojmy z metrických prostorů (například "uzavřená množina" nebo "spojité zobrazení") definovat ještě podstatně obecněji v pojmu topologický prostor. Každý metrický prostor je zároveň topologickým prostorem, ovšem nikoli opačně. Topologické prostory tedy umožňují studovat vlastnosti ještě širší skupiny množin, než metrické prostory. Tím se zabývá oblast matematiky zvaná topologie.

Externí odkazy editovat