Messier 92

kulová hvězdokupa

Messier 92 (také M 92 nebo NGC 6341) je kulová hvězdokupasouhvězdí Herkula, objevená dne 27. prosince 1777 Johannem Elertem Bodem.[7] Od Země je vzdálena 27 000 světelných let.[11] Patří mezi nejseverněji položené kulové hvězdokupy.

Messier 92
Kulová hvězdokupa M 92
Kulová hvězdokupa M 92
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typkulová hvězdokupa
TřídaIV[1]
ObjevitelJohann Elert Bode
Datum objevu27. prosince 1777
Rektascenze17h 17m 7,39s[2]
Deklinace43°8′9,4″[2]
SouhvězdíHerkules (lat. Her)
Zdánlivá magnituda (V)11[3], 6,52[4][5] a 4,36[6]
Úhlová velikost14'[7]
Vzdálenost0,008 Mpc
Fyzikální charakteristiky
Poloměr54[7] ly
Absolutní magnituda (V)−8,2
Hmotnost4,89 × 105[8]
Metalicita [Fe/H]−2,34
Odhadované stáří13,18 miliard let[9]
Označení v katalozích
Messierův katalogM 92
New General CatalogueNGC 6341
Melottův katalogMelotte 168
Jiná označeníM 92, NGC 6341, GCL 59,[2] Mel 168[10]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pozorování editovat

 
Poloha M 92 v souhvězdí Herkula.

Vyhledání hvězdokupy je poněkud obtížnější, protože se nachází v místě oblohy bez jasných hvězd a navíc není viditelná malými triedry. Přesto patří mezi nejjasnější kulové hvězdokupy na severní polokouli, i když bývá často přehlížena kvůli blízké výraznější hvězdokupě Messier 13. M92 je možné najít 8° severovýchodně od hvězdy ι Herculis, na spojnici hvězd ι Her a η Herculis. Pomocí triedru 10x50 je pozorovatelná jako rozptýlená bělavá skvrna bez zvláštních podrobností. Její nejjasnější hvězdy jsou 12. magnitudy[12] a ukáže je až dalekohled o průměru 200 mm a větším.[13]

Hvězdokupu je možné pozorovat z obou zemských polokoulí, i když její severní deklinace značně zvýhodňuje její pozorovatele na severní polokouli, kde během letních nocí vychází vysoko na oblohu, zatímco na jižní polokouli v oblastech více vzdálených od rovníku vychází pouze nízko nad severní obzor. Přesto je tedy pozorovatelná ze všech obydlených oblastí Země.[14] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od dubna do října.

Historie pozorování editovat

Hvězdokupu objevil Johann Elert Bode 27. prosince 1777, Charles Messier ji nezávisle spoluobjevil 18. března 1781 a přidal ji do svého katalogu. Na hvězdy ji jako první rozložil William Herschel v roce 1783.[7] Thomas William Webb ji popsal jako hvězdokupu obtížnou na rozložení, pokud je srovnána s Messier 13, ale její jádro je velmi jasné.[13]

Vlastnosti editovat

Messier 92 se nachází ve vzdálenosti 27 000 světelných let[11] od Země a je tedy poněkud vzdálenější než sousední Messier 13. Hustota hvězd ve středu hvězdokupy je značná a její zdánlivý průměr 14' odpovídá skutečnému průměru 109 světelných let.[7] Mezi členy hvězdokupy bylo nalezeno pouze 16 proměnných hvězd, z nichž 14 je typu RR Lyrae.[13]

Hmotnost hvězdokupy je 4,89 × 105  ,[8] tedy poměrně velká. Ke Slunci se přibližuje rychlostí 120 km/s.[11] Nízké zastoupení kovů ve složení hvězdy naznačuje její vysoké stáří. Odhady založené na určení barvy jejích hvězd odhalují stáří 13 miliard let a patří tedy mezi nejstarší známé kulové hvězdokupy.[13]

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku M92 (astronomia) na italské Wikipedii.

  1. SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 6341 [online]. [cit. 2017-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-18. (anglicky) 
  2. a b c SIMBAD Astronomical Database: Results for M 92 [online]. [cit. 2017-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. SIMBAD.
  4. William E. Harris: A catalog of parameters for globular clusters in the Milky Way. In: The Astronomical Journal. 1996. DOI 10.1086/118116. Dostupné online.
  5. Sangmo Sohn, Ricardo P. Schiavon, Emanuele Dalessandro, Francesco R. Ferraro: Ultraviolet properties of Galactic globular clusters with GALEX. II. Integrated colors. In: The Astronomical Journal. 24. září 2012. DOI 10.1088/0004-6256/144/5/126.
  6. Lee Spitler, Duncan A Forbes: Uniting old stellar systems: from globular clusters to giant ellipticals. In: Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 2008. DOI 10.1111/J.1365-2966.2008.13739.X.
  7. a b c d e Messier 92: SEDS Messier Objects Database [online]. [cit. 2017-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b BOYLES, J.; LORIMER, D. R.; TURK, P. J., et al. Young Radio Pulsars in Galactic Globular Clusters. S. 51. The Astrophysical Journal [online]. Listopad 2011 [cit. 2017-07-31]. Roč. 742, čís. 1, s. 51. Dostupné online. arXiv 1108.4402. DOI 10.1088/0004-637X/742/1/51. Bibcode 2011ApJ...742...51B. (anglicky) 
  9. FORBES, Duncan A.; BRIDGES, Terry. Accreted versus in situ Milky Way globular clusters. S. 1203–1214. Monthly Notices of the Royal Astronomical Society [online]. Květen 2010 [cit. 2017-07-31]. Roč. 404, čís. 3, s. 1203–1214. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-18. arXiv 1001.4289. DOI 10.1111/j.1365-2966.2010.16373.x. Bibcode 2010MNRAS.404.1203F. (anglicky) 
  10. MELOTTE, P. J. A Catalogue of Star Clusters shown on Franklin-Adams Chart Plates. S. 175. Memoirs of the Royal Astronomical Society [online]. 1915 [cit. 2017-07-31]. Roč. 60, s. 175. Dostupné online. Bibcode 1915MmRAS..60..175M. (anglicky) 
  11. a b c HARRIS, W. E. A Catalog of Parameters for Globular Clusters in the Milky Way. S. 1487. Astronomical Journal [online]. Říjen 1996 [cit. 2017-07-31]. Roč. 112, s. 1487. Dostupné online. DOI 10.1086/118116. Bibcode 1996AJ....112.1487H. (anglicky) 
  12. Michal Kodriš. Průvodce hvězdnou oblohou: Herkules [online]. [cit. 2017-07-31]. Dostupné online. 
  13. a b c d MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky) 
  14. Deklinace 43° severním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 47° od severního nebeského pólu. Severně od 47° severní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco jižně od 47° jižní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.

Související články editovat

Externí odkazy editovat