Messier 18

otevřená hvězdokupa

Messier 18 (také M18 nebo NGC 6613) je otevřená hvězdokupasouhvězdí Střelce. Od Země je vzdálená 4 230 ly.[4] Objevil ji Charles Messier 3. června 1764.[6]

Messier 18
Messier 18 na snímku z dalekohledu VLT. Autor: ESO
Messier 18 na snímku z dalekohledu VLT. Autor: ESO
Pozorovací údaje
(Ekvinokcium J2000,0)
Typotevřená hvězdokupa
TřídaII3pn[1]
ObjevitelCharles Messier
Datum objevu3. června 1764
Rektascenze18h 19m 58s[2]
Deklinace-17°6′6″[2]
SouhvězdíStřelec (lat. Sgr)
Zdánlivá magnituda (V)7,24[3] a 6,9[3]
Úhlová velikost5'[4]
Vzdálenost1 296 pc
Fyzikální charakteristiky
Absolutní magnituda (V)-4,0
Odhadované stáří17 milionů let[4]
Označení v katalozích
Messierův katalogM 18
New General CatalogueNGC 6613
Collinderův katalogCollinder 376
Jiná označeníM18, NGC 6613 ,[2] Cr 376,[5] OCL 40[2]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pozorování editovat

 
Poloha M 18 v souhvězdí Střelce

Hvězdokupa leží přibližně 4° severně od hvězdy Polis (μ Sgr) a leží v bohatém hvězdném poli, protože tímto směrem leží velká hvězdná oblaka Mléčné dráhy. Poněkud obtížně je viditelná i pomocí triedru 10x50, ale ten v ní neukáže žádné hvězdy, takže vypadá mlhavě. Dalekohled o průměru 120 až 150 mm ji zcela rozloží na jednotlivé hvězdy a její mlhavý vzhled se tím ztratí. Její hvězdy jsou 8. až 12. magnitudy a mají bělavý odstín.[7]

Poblíž hvězdokupy se nachází mnoho dalších objektů Messierova katalogu, například 1° severně leží mlhovina Omega a 3,5° severně Orlí mlhovina, 1,5° jihozápadně leží hvězdné mračno ve Střelci a 3° jihovýchodně otevřená hvězdokupa M25.

M18 je možno jednoduše pozorovat z většiny obydlených oblastí Země, protože má dostatečně nízkou jižní deklinaci. Přesto je velmi těžko pozorovatelná v severní Evropě a Kanadě, tedy blízko polárního kruhu a ve střední Evropě zůstává poměrně nízko nad obzorem. Na jižní polokouli je hvězdokupa dobře viditelná vysoko na obloze během jižních zimních nocí a v jižní části tropického pásu je možno ji vidět přímo v zenitu.[8] Nejvhodnější období pro její pozorování na večerní obloze je od června do října.

Historie pozorování editovat

Hvězdokupu M18 objevil Charles Messier 3. června 1764[6] a popsal ji takto: "Hvězdokupa s malými hvězdami, kousek pod M17; obklopená jemnou mlhovinou. Poněkud slabší než M16. V dalekohledu o délce 3,5 stopy vypadá jako mlhovina, ale ve větším dalekohledu není vidět nic jiného než hvězdy. Průměr 5'." John Herschel ji popsal jako málo zhuštěnou hvězdokupu chudou na hvězdy.[7]

Vlastnosti editovat

M18 obsahuje především hvězdy spektrálního typu B3, což naznačuje, že je velmi mladá - její stáří se odhaduje na 17 milionů let.[4] Její nejjasnější hvězdy jsou přibližně 9. magnitudy.[7]

Hvězdokupa je od Země vzdálená přibližně 4 230 ly,[4] takže při uvažovaném zdánlivém průměru 9' je její skutečný průměr přibližně 17 ly.[7]

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku M18 (astronomia) na italské Wikipedii.

  1. SEDS.org: Revised NGC Data for NGC 6613 [online]. [cit. 2017-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-07. (anglicky) 
  2. a b c d SIMBAD Astronomical Database: Results for M 18 [online]. [cit. 2017-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b SIMBAD.
  4. a b c d e DIAS, W. S.; ALESSI, B. S.; MOITINHO, A., et al. New catalogue of optically visible open clusters and candidates. S. 871–873. Astronomy and Astrophysics [online]. Červenec 2002 [cit. 2017-08-16]. Roč. 389, s. 871–873. Dostupné online. arXiv astro-ph/0203351. DOI 10.1051/0004-6361:20020668. Bibcode 2002A&A...389..871D. (anglicky) 
  5. COLLINDER, Per. On Structural Properties of Open Galactic Clusters and their Spatial Distribution. Catalog of Open Galactic Clusters. S. B1-B46. Annals of the Observatory of Lund [online]. 1931 [cit. 2017-08-16]. Čís. 2, s. B1-B46. Dostupné online. Bibcode 1931AnLun...2....1C. (anglicky) 
  6. a b SEDS Messier Objects Database: Messier 18 [online]. [cit. 2017-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b c d MANZINI, Federico. Il Catalogo di Messier. Nuovo Orione. 2000. (italsky) 
  8. Deklinace 17° jižním směrem odpovídá úhlové vzdálenosti 73° od jižního nebeského pólu. Jižně od 73° jižní šířky je tedy tato hvězdokupa cirkumpolární (nikdy nezapadá), zatímco severně od 73° severní šířky objekt vůbec nevychází nad obzor.

Externí odkazy editovat