Markazit
Markazit (Haidinger, 1845), chemický vzorec FeS2 (disulfid železnatý),[1] je kosočtverečný minerál.[2] Název pochází z arabštiny a označoval pyrit a jemu podobné minerály. Starší český název je kyz kopinatý.
| Markazit | |
|---|---|
 Markazit, cap (mys) Blanc-Nez, Francie | |
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | FeS2 |
| Identifikace | |
| Barva | bledě žlutá |
| Vzhled krystalu | tabulkovité, kopinaté, prizmatické |
| Soustava | kosočtverečná |
| Tvrdost | 6–6,5 |
| Lesk | kovový |
| Štěpnost | nedokonalá |
| Vryp | zelenošedý |
| Hustota | 4,8–4,9 g ⋅ cm−3 |
| Rozpustnost | v HNO3 |
Původ editovat
Vzniká v usazených horninách, z hydrotermálních roztoků na rudních žilách, častý je výskyt konkrecí a vyvinutých krystalů v hnědém uhlí.
Morfologie editovat
Krystaly jsou tabulkovité, kopinaté, prizmatické, rýhované podle {011}. Dokonalé krystaly mají tvar dvojjehlanu. Často tvoří hřebenité srostlice. Dvojčatí běžně podle {101}, méně často podle {011}. Agregáty jsou radiálně paprsčité, zrnité i celistvé.
Vlastnosti editovat
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 6–6,5, křehký, hustota 4,8–4,9 g/cm³,[1] štěpnost nedokonalá podle {010} a {110}, lom nerovný
- Optické vlastnosti: Barva: bledě žlutá, mosazně žlutá, na vzduchu pestře nabíhá. Lesk kovový, průhlednost: opakní, vryp zelenošedý.
- Chemické vlastnosti: Složení: Fe 46,55 %, S 53,45 % často s příměsí Cu, As. Na vzduchu rychle zvětrává. Rozpustný v HNO3. Při žíhání na uhlí hoří modravým plamenem a vzniká SO2. Žíhán v baňce dává žlutý nálet síry. Před dmuchavkou se taví na černou magnetickou kuličku.
Podobné minerály editovat
Využití editovat
K výrobě kyseliny sírové, někdy jako drahý kámen (dobře vyvinuté krystaly, fasetové brusy, kabošony). Při spalování uhlí znečišťuje ovzduší oxidem siřičitým.
Naleziště editovat
Hojný minerál.
- Česko – v hnědém uhlí Most, Sokolov
- Slovensko – Banská Štiavnica (Štiavnické vrchy), Prievidza, Handlová, Kremnické vrchy
- Německo – Cáchy, Clausthal, Freiberg
- Rusko
- Mexiko
- a další.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Markazit [online]. [cit. 2023-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Markazit. web.natur.cuni.cz [online]. [cit. 2023-10-21]. Dostupné online.
Literatura editovat
- ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM NAKLADATELSTVÍ, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu markazit na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo markazit ve Wikislovníku- Markazit na webu mindat.org (anglicky)
- Markazit na webu Webmineral (anglicky)
- Markazite v atlasu minerálů (německy)
- Markazit na webu markazit.cz (česky) Archivováno 27. 1. 2011 na Wayback Machine.
