Markéta Sambiria, přídomek Sprænghest (dánsky co kůň vyskočí), (12301234 – po 4. lednu 1282, Rostock) byla jako manželka dánského krále Kryštofa I. dánská královna v letech 12521282.

Markéta Sambiria
Markéta Sambiria (1282)
Markéta Sambiria (1282)
Narození1230
Německo
Úmrtíbřezen 1283 (ve věku 52–53 let)
Rostock
Místo pohřbeníklášter Bad Doberan
Povoláníkrálovská choť
ChoťKryštof I. Dánský (od 1248)[1]
DětiErik V. Dánský
Matylda Dánská[2]
Valdemar Christofsson[2]
Niels Christofsson[2]
Markéta Christofsdottir Dánská[2]
RodičeSambor Sambor a Matilda of Mecklenburg
PříbuzníErik VI. Dánský, Kryštof II. Dánský, Richenza Dánská, Valdemar Eriksson[2], Markéta Dánská[2], Katherina Eriksdottir[2] a Elizabeth Eriksdottir[2] (vnoučata)
Funkcedánská královna choť (1252–1259)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Náhrobek Markéty Sambiria v klášterním kostele v Doberanu pocházející
z 13. století

Biografie editovat

Původ, mládí editovat

Narodila se jako jedna z pěti dcer (jediný její bratr zemřel jako dítě) pomořanského vévody Sambora II. a jeho manželky Matyldy, dcery meklenburského vévody Bořivoje II.

V době jejího mládí došlo k ozbrojeným střetům mezi jejím otcem a jeho bratrem Svantopolkem II., a proto se dostalo Markétě vychování jinak vyhrazeného pro chlapce, k němuž náležela především jízda na koni a zacházení se zbraněmi. V holštýnských a pomořských pověstech je známá jako „Černá Greta“.

Manželství a potomci editovat

V roce 1248 se provdala za dánského prince Kryštofa, který se v roce 1252 stal jako Kryštof I. dánským králem. Korunovace manželského páru se uskutečnila 25. prosince téhož roku v katedráleLundu. O několik let později byla na ni spolu s manželem uvalena klatba arcibiskupa, neboť král byl v konfliktu s církví.

Z manželství Markéty Sambiria a krále Kryštofa se narodily tři děti, syn a dvě dcery:

některé prameny však zmiňují ještě další tři – Nielse, Valdemara a Ingeborg.

Královna vdova editovat

Když po Kryštofově smrti (29. května roku 1259) na trůn nastoupil jejich neplnoletý syn Erik Klipping, Markéta jeho jménem fakticky vládla. Jedním z jejích počinů během této doby byl ozbrojený útok na jižní Jutsko; v roce 1261 byla i se synem zajata, s pomocí vévody Albrechta Brunšvického však byli osvobozeni (je možné, že Markéta plánovala uzavřít s ním manželství).

Královna samostatně panovala v Estonsku, které dostala doživotně; od roku 1266 se titulovala paní Estonska.

Protože pozice Erika jako krále byla neustále ohrožena, kolem roku 1262 Markéta dosáhla svolení papeže k dědění trůnu v ženské linii. V případě Erikova skonu to mělo umožnit převzetí vlády jednou z jeho sester. V roce 1282 byla přinucena opustit Dánsko. Usadila se v Rostocku, kde v tamním klášteře sv. Kříže strávila poslední léta svého života. Podle legendy o založení tohoto kláštera přinesla ze své pouti do Říma kousek dřeva sv. Kříže a věnovala tuto relikvii klášteru. Zemřela zde někdy po 4. lednu roku 1282. Pohřbena byla v kostele cisterciáckého klášteraBad Doberanu, kde se na náhrobní desce dochovala kopie její dřevěné sochy ze 17. století, jež sem byla přenesena z rostockého kláštera.

Reference editovat

  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07]
  2. a b c d e f g h Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazy editovat

Dánská královna
Předchůdce:
Mechtylda Holštýnská
12521282
Markéta Sambiria
Nástupce:
Anežka Braniborská