Marios Christou
Marios Christou (* 14. dubna 1978, Nikósie, Kypr) je v Praze žijící skladatel, dirigent a hudební pedagog kyperského původu.
PhDr. Marios Christou, Phd. | |
---|---|
Manželé Marios a Anna Christouovi, Praha říjen 2009 | |
Základní informace | |
Narození | 14. dubna 1978 (46 let) Nikósie, Kypr |
Žánry | postmoderní hudba, duchovní hudba, byzantská hudba, pravoslavná hudba |
Povolání | hudební skladatel, sbormistr, hudební teoretik, hudební pedagog, |
Nástroje | klavír |
Hlasový obor | Psaltis |
Aktivní roky | 2005-dosud |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vzdělání editovat
Vystudoval skladbu na Pražské konzervatoři u prof. Jiřího Gemrota (v letech 2005-2010) a na pražské HAMU u prof. Václava Riedlbaucha (v letech 2008-2011). Dirigování na Pražské konzervatoři u Hynka Farkače a sbormistrovství u Miroslava Košlera (v letech 2005-2010) a na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy obor hudební výchova a sbormistrovství u Marka Valáška (v letech 2001-2006).
V letech 2006-2010 absolvoval doktorské studium v oboru hudební teorie a pedagogika, disertační práce na téma "duchovní minimalismus" (Holy Minimalism, Arvo Pärt, Henryk Górecki).
Umělecká činnost a pedagogická editovat
V roce 2005 založil vokálně-instrumentální těleso Philokallia, jehož je uměleckým vedoucím. Těleso se skládá z ženského pěveckého sboru a hudebníků, kteří se zaměřují převážně na soudobou hudbu a hudbu pravoslavných autorů.
Od roku 2006 je sbormistrem chrámového sboru pravoslavného chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze.
V letech 2009-2015 vedl sdružení Damaskinos, zaměřeného na všechny formy umění v pravoslaví (hudba, ikonobrazectví, kinematografii s pravoslavnou tematikou apod.).
V roce 2010 založil hudební festival pravoslavné hudby Archaion kallos („Starobylá krása“), který se koná každoročně v říjnu v chrámu svatých Cyrila a Metoděje.
Zabývá se hudební teorií (byzantská hudba, duchovní minimalismus ad.), zejména pak duchovní vokální tvorbou skladatelů Arvo Pärta, Henryka Mikołaje Góreckého, či Alfreda Schnittkeho a také hudbou byzantských autorů. Přednáší teorii pravoslavné (byzantské a postbyzantské) hudby na Karlově univerzitě v Praze.
Od roku 2020 učí na Arcibiskupském gymnáziu v Praze.
Tvorba editovat
Jeho osobitý skladatelský styl (např. Ozvěny řecké liturgie – v zahradě Arvo Pärta, Esperinos, Kanonická mše, množství aranží) ovlivnil nejenom autorův řecký původ, ale i jeho zájem o tradiční byzantskou hudební kulturu a hudebně teoretická činnost v oblasti soudobé hudby (rozbory děl A. Pärta, H. M. Goreckého apod.). Jeho skladatelská tvorba zahrnuje především vážnou hudbu, duchovní vokální skladby, nebo také úpravu tradičních liturgických řeckých a kyperských skladeb, písní a hymnů.
Dílo editovat
- Dvořák na Kypru (Dvořák in Cyprus), 2022 - více zde Archivováno 3. 2. 2023 na Wayback Machine.
- Řecký památník Lidicím ( A Greek memorial to Lidice), 2022/2019
- Ozvěny řecké liturgie (v zahradě Arvo Pärta), 2020 (nahrávka zde)
- Beethoven v Řecku (Beethoven in Greece), 2016 (nahrávka zde)
- Kanonická mše (Missa canonica)
- Missa in Stylo Graeco (Missa græca – Řecká mše) na latinský liturgický text, pro orchestr, sbor, ansámbl a barytonové sólo.
- První modlitba pro sólový klarinet
- Studie pro klarinet a komorní orchestr
Publikační činnost editovat
- Arvo Pärt a jeho Tintinnabuli styl ve výuce hudební výchovy – integrace minulosti a přítomnosti, In: Kontexty hudební pedagogiky II, ss. 61–65, Praha 2007, Univerzita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta, ISBN 978-80-7290-324-5.
- Polystylovost v tvorbě H. M. Góreckého, In: Kontexty hudební pedagogiky III, ss. 190–195, Univerzita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta, Praha 2009, ISBN 978-80-7290-323-8.
- Soudobá hudba jako součást vzdělání dnešního pedagoga – Tvorba Alfreda Schittkeho a její význam pro učitele hudební výchovy, In: Inovace v hudební pedagogice a výchově k poctě Lea Kestenberga, ss. 139–143, Olomouc 2008, Univerzita Palackého v Olomouci – Pedagogická fakulta, ISBN 978-80-903776-5-3.
- Arvo Pärt a jeho Tintinnabuli styl v hudební výchově, In: Hudební výchova. Roč. 15, č. 3, 2007, ss. 44–46, Praha, Univerzita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta, ISSN 1210-3683.
- Tintinnabuli styl Arvo Pärta jako jeden z projevů nové tonality, Cantus. Roč. 20, č. 2, 2009, ss. 33–36.
- Symetrie v tvorbě Bély Bartóka, In: Hudební teorie dnes a zítra, ss. 97–116, Akademie múzických umění v Praze, 2010, ISBN 978-80-7331-195-7