Marie Vilemína z Thun-Hohensteinu
Marie Vilemína Anna Josefa z Thunu a Hohenštejna, rozená z Uhlfeldtu, (německy Maria Wilhelmine von Thun und Hohenstein,[3] 13. června 1744, Vídeň[4] – 18. května 1800 tamtéž) byla rakouská hraběnka z dánského rodu Ulfeldtů provdaná do česko-italského rodu Thun-Hohensteinů. Byla skvělou klavíristkou.[5] Ve Vídni vedla významný hudebně-intelektuální salon a podporovala Wolfganga Amadea Mozarta a Ludwiga van Beethovena.[6]
| Marie Vilemína z Ulfeldtu | |
|---|---|
| Narození | 13. června 1744 Vídeň  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 18. května 1800 (ve věku 55 let) Vídeň Habsburská monarchie |
| Povolání | hudební skladatelka, saloniérka a patronka |
| Choť | (1761) František Josef z Thun-Hohensteinu (1734–1801) |
| Děti | Marie Alžběta z Thun-Hohensteinu Marie Karolína z Thun-Hohensteinu[1] Marie Kristýna z Thun-Hohensteinu Josef Jan Antonín z Thun-Hohensteinu |
| Rodiče | Antonín Korfic z Ulfeldtu a Marie Alžběta z Lobkovic[2] |
| Rod | Ulfeldtové |
| Příbuzní | Marie Alžběta z Ulfeldtu (sourozenec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis editovat
Marie Vilemína z Ulfeldtu byla dcera říšského hraběte Antonína Corfize z Ulfeldtu (1699–1770), který zastával několik vysokých politických a dvorských funkcí [5] a jeho druhé manželky Marie Alžběty z Lobkowicz (1726–1786).
V mládí studovala hru na klavír u císařského dvorního varhaníka Wenzela Raimunda Bircka (1718–1763). Z této doby se dochovaly rukopisy jednoduchých skladeb a cvičení, které Birck pro mladou hraběnku připravil.[7] Je možné, že studovala také u Josepha Haydna, může však jít také o jinou osobu s titulem „hraběnka Thunová“, jak uvádí jediný zdroj.[8] Hraběnka byla evidentně velmi zdatná hudebnice. Hostující anglický muzikolog Charles Burney ocenil její hru na cembalo z listu a prohlásil, že „má tak skvělé hudební dovednosti jako žádná aristokratka, kterou jsem kdy poznal“.[9]
Salon, který vedla ve svém domě, popisuje Clive jako „středobod hudebního a společenského života vídeňské aristokracie“.[5]
Manželství a rodina editovat
Dne 30. července 1761 ve svých 17 letech se provdala za hraběte Františka Josefa Antonína z Thun-Hohensteinu (1734–1801), který se později stal císařským komořím.
Pár měl šest dětí, z nichž čtyři přežily do dospělosti:
- Marie Terezie (3. srpna 1762 – 1763)[10]
- Marie Alžběta (25. dubna 1764 – 1806),[10] dne 4. listopadu 1788 [11] provdala za knížete Andreje Kyrilloviče Razumovského, který se stal ruským velvyslancem ve Vídni (1793–1799) a byl mecenášem Beethovena. [12]
- Marie Kristýna Josefa (25. července 1765 – 1841) [10] 24. listopadu 1788 [11] provdala za knížete Karla Aloise Lichnovského z Voštic. Ten byl, stejně jako jeho tchyně Marie Vilemína, patronem Mozarta i Beethovena.
- Ferdinand Josef (29. srpna 1766 – 1768)[10]
- Josef Jan (5. prosince 1767 – 1810)[10] vystřídal svého otce jako hrabě.[13]
- Marie Karolína Anna neboli Caroline, hraběnka Thunová (19. května 1769 – 1800) [10] se 16. října 1793 provdala za anglického aristokrata Lorda Gillforda, známějšího jako Richard Meade, 2. hrabě z Clanwilliamu (10. května 1766 – 3. září 1805).[14] Vynikala jako zpěvačka a kytaristka.[15] Měli jednoho syna Richarda Charlese Francise Christiana Meadea, 3. hraběte z Clanwilliamu a dvě dcery Caroline, provdanou hraběnku Széchenyiovou (1794–1820) a Selinu, hraběnku z Clam-Martinic (1797–1872).[16]
Vztahy s Mozartem a Beethovenem editovat
Hraběnka Thunová se se sedmiletým Mozartem poprvé setkala pravděpodobně v roce 1762, když jí bylo 18 během koncertního turné rodiny Mozartových, které se uskutečnilo v domě jejího otce.[13] Když se v roce 1781 25letý Mozart natrvalo usadil ve Vídni, stali se s Thunem přáteli a často spolu obědvali.[17] 24. března 1781 Mozart o hraběnce napsal svému otci Leopoldovi tato slova: „[ona je] tou nejpůvabnější a nejvíce okouzlující dámou, jakou jsem kdy potkal; a jsem vysoko v její přízni.“[18] Často vystupoval u ní doma a 24. prosince 1781, když Mozart vystupoval před císařem v soutěži s Muziem Clementim, mu zapůjčila svůj vynikající klavír Stein.[17]
Hraběnka Thunová zřejmě také sehrála významnou roli v Mozartově kariéře, když zařídila provedení ukázek z jeho nedávné (1780) opery Idomeneo u ní doma před řadou významných hostů, mezi nimiž byl také ředitel dvorního divadla, hrabě Orsini-Rosenberg. Hrabě „vřele tleskal“ [19] a poté souhlasil s plánem objednat u Mozarta operu. Šlo o Únost ze serailu, která v roce 1782 přinesla jeho první velký skladatelův úspěch ve Vídni. Při dokončení každého ze tří dějství opery, které Mozart přehrál na klavír, hraběnka Thunová s nadšením poslouchala.[6]
Podle Kenyona „po roce 1782 se [hraběnka Thunová] objevuje méně často.“[20] Po Mozartově smrti v roce 1791 zřejmě finančně vypomáhala se školní docházkou jeho dvou synů.[21]
Hraběnka Thunová byla dedikantkou Beethovenova Klavírního tria B, Opus 11.[22]
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maria Wilhelmine von Thun und Hohenstein na anglické Wikipedii.
- ↑ Kindred Britain.
- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ Deutsch 1965, 673
- ↑ A-Wstm, Taufbuch Tom. B, p. 456. According to, "A-Wstm" abbreviates "Vienna [i.e., Wien], St. Michael, Pfarrarchiv". "Taufbuch" is a book of baptismal records, and "Pfarrarchiv" refers to parish archives.
- ↑ a b c Clive 2001, 367
- ↑ a b Braunbehrens
- ↑ Libin 2016
- ↑ Braunbehrens, Webster
- ↑ Quoted from Irving, 11
- ↑ a b c d e f A-Ws
- ↑ a b A-Wstm
- ↑ Clive 1993, 157; Clive 2001, 367
- ↑ a b Clive 1993, 157
- ↑ Fuller-Maitland and Grove, 132, apparently refers to him as Lord Guilford, a different aristocratic title. A picture of her by Vigee-Lebrun Archivováno 22. 3. 2016 na Wayback Machine. is available.
- ↑ Schönfeld, Jahrbuch der Tonkunst für Wien und Prag, 1796
- ↑ [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-0-8063-1433-4.
- ↑ a b Keefe
- ↑ Irving 1997, 166
- ↑ Source: Abert 2007. Gottfried van Swieten, an important future patron of Mozart, was also in the audience.
- ↑ Kenyon 127
- ↑ Source: Hoffmeister 196
- ↑ Grove
Literatura editovat
- A-Ws, baptismal records.
- A-Wstm, marriage records
- Abert, Hermann (2007) W. A. Mozart. Yale University Press. (New edition of a much old biography)
- Braunbehrens, Volkmar (1990) Mozart in Vienna.
- Clive, Peter (1993) Mozart and His Circle: A Biographical Dictionary, Yale University Press.
- Clive, Peter (2001) Beethoven and His World: A Biographical Dictionary, Oxford University Press.
- Deutsch, Otto Erich (1965) Mozart: A Documentary Biography. Stanford University Press.
- Fuller-Maitland, John and George Grove (1880) A Dictionary of Music and Musicians (A.D. 1450–1880). Macmillan.
- Grove Dictionary of Music and Musicians, on line edition, article "Ludwig van Beethoven", work list. Copyright 2007 by Oxford University Press.
- Hoffmeister, Gerda (2002) Mythos Mozart: Versuch einer persönlichen Annäherung. Books on Demand.
- Irving, John (1997) Mozart's Piano Sonatas: Contexts, Sources, Style, Cambridge University Press.
- Keefe, Simon P. (2006) "Thun-Hohenstein family," in Cliff Eisen and Simon P. Keefe, eds., The Cambridge Mozart Encyclopedia, Cambridge University Press.
- Kenyon, Nicholas (2006) The Pegasus Pocket Guide to Mozart, Pegasus Books.
- Libin, Kathryn L. (2016) "The Musical Notenbuch of Countess Wilhelmine von Uhlfeld," in Newsletter of the Mozart Society of America, vol. xx no. 2, Fall 2016: 8–13.
- Webster, James. Article "Joseph Haydn," in Grove Dictionary of Music and Musicians, on line edition, article "Ludwig van Beethoven", work list.
