Mariánský sloup (Spišská Nová Ves)

národní kulturní památka v obci Spišská Nová Ves, okrese Spišská Nová Ves

Mariánský sloup je kamenný morový sloup se sochou Immaculaty z roku 1724, který se nachází na náměstí v historickém centru před kostelem Nanebevzetí Panny Marie ve Spišské Nové Vsi. Sloup byl vztyčen na základě daru tehdejšího spišského starosty Teodora Konštantína Lubomirského.[1] Spišskonovoveský mariánský sloup patří k nejstarším, které Lubomirski vztyčil v dalších městech Provincie 13 spišských měst v době tzv. Spišské zástavy. Podle dochovaných archivních pramenů sochu Immaculaty zhotovil levočský kameník Friedrich Horn.[2] Latinský nápis na podstavci sloupu zní: PIA LIBERLITATE/ FIDELIUM IGLOVIEN=//SIUM IN HONOREM/ IMMACULATAE CON=//CEPTIONIS B.(eatae) V.(irginis) M.(ariae)/ ANNO MDCCCXCVII/ EXSTRUCTA. / AVE MARIAGRATIA/ PLENAI (Postaven v roce Páně 1897 ze zbožné štědrosti novoveských věřících ke cti Neposkvrněného početí Panny Marie. Zdrávas Maria, milosti plná).

Mariánský sloup
Základní údaje
Rok vzniku1724
Umístění
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
Zeměpisné souřadnice
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

O důvodech výstavby mariánských sloupů v městech Provincie 13 spišských měst existuje několik dohadů. Jednou z nich je sňatek Lubomirského s rozvedenou manželkou anglického obchodníka Alžbětou Culler-Cumingovou, která se stala katoličkou a dostala od papeže dispens. Pravděpodobnou možností je církevní trest, který Lubomirski dostal za svůj výstřední život ve Spišské Nové Vsi a na Ľubovňanském hradě. Údajně měl milenku a několik nemanželských dětí. Podle dalších domněnek vybíral nadměrné poplatky a daně za různé dary, cesty k císařskému dvoru do Vídně, vydržování vojáků a městského lékaře Jana Malletera nebo nadměrné nákupy střelného prachu. Pro své špatné vlastnosti si Theodor vysloužil přezdívku „kníže pekelné tmy“. Císař a uherský král Karel VI. ho kvůli četným stížnostem a vykořisťování káral. Polský král August II. mu navzdory jeho prohřeškům odpustil a dopisem potvrdil jeho úřad spišského primátora. Na znamení pokání nechal Teodor pravděpodobně postavit mariánské sloupy.[3]

Sloup byl v průběhu času několikrát renovován, roku 1897 jej restauroval italský kameník J. Miglierini z Gánovců.[4] V roce 1997 byl sloup prohlášen za národní kulturní památku Slovenské republiky. Poslední restaurování proběhlo v letech 2009-2010 za významné finanční podpory města a příspěvků občanů shromážděných ve veřejné sbírce. Celý travertinový sloup, balustráda, schodiště a dlažba byly restaurovány pod vedením akad. mal. Štefana Kovála, sochaře. Zároveň byla vytvořena kopie sochy Immaculaty, která byla na sloup umístěna. Původní socha byla restaurována a uložena na radnici.[5]

Zajímavostí je, že při rekonstrukci horní části mariánského sloupu byla v roce 2010 při reinstalaci umístěna časová schránka s dobovými předměty, která rovněž dokumentuje průběh rekonstrukce.[5]

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mariánsky stĺp (Spišská Nová Ves) na slovenské Wikipedii.

  1. Provinčný dom-sídlo Múzea Spiša v Spišskej Novej Vsi. [s.l.]: Múzeum Spiša v Spišskej Novej Vsi, 2013. ISBN 9788085173123. S. 50. (slovensky) 
  2. CHALUPECKÝ, Ivan. Spišská Nová Ves a okolie. [s.l.]: Východoslovenské vydavateľstvo, 1971. S. 69. (slovensky) 
  3. KORMOŠOVÁ, Růžena. Míľniky histórie mesta Spišská Nová Ves: od najstarších čias po súčasnosť. [s.l.]: Spišská Nová Ves, 2009. ISBN 978-80-970129-4-6.. Kapitola V, s. 14. (slovensky) 
  4. KORMOŠOVÁ, Lucia. Prebieha obnova pamiatok. Ičko: kultúrno-spoločenský mesačník mesta Spišská Nová Ves [online]. Spišská Nová Ves, 2009 [cit. 2024-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-12-29. (slovensky) 
  5. a b Mariánsky stĺp In: Pamiatky [online]. Mesto Spišská Nová Ves. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat