Maršovická vrchovina
Maršovická vrchovina je relativně úzký jihozápadní výběžek Jizerské hornatiny. Jedná se o členitou kernou až klenbovou vrchovinu, tvořenou převážně dvojslídovou žulou, případně porfyrickým granodioritem. Její denudační hřbety jsou málo přetvořené erozními pochody a vyznačují se zarovnanými povrchy plochých vrchů.
Maršovická vrchovina začíná na západě masivem Císařského kamene, který se zvedá nad východní částí Žitavské pánve, kterou tvoří Vratislavická kotlina a na severní straně Jablonecká kotlina. V této části Maršovické vrchoviny je nejvyšším vrcholem Císařský kámen (637 m n. m.). Od něj hřbet vrchoviny mírně klesá přes Hraničník (599 m n. m.) nad obcí Rádlo až k sedlu, do kterého z Rychnovské kotliny na jihu stoupá silnice I/65 do Jablonce nad Nisou. V těchto místech je Maršovická vrchovina nejužší.
Od silnice I/65 vrchovina pokračuje až k vrcholu Hradešína (630 m n. m.). Po hřebeni běží hlavní evropské rozvodí oddělující úmoří Severního a Baltského moře. Maršovická vrchovina se při postupu na východ rozšiřuje jižním směrem až po Dalešický vrch (676 m n. m.). Nejvyšším bodem vrchoviny je Maršovický vrch (743 m n. m.), jehož část je tvořena amfibolovým kontaktním rohovcem, který byl v neolitu těžen pro výrobu kamenných seker. Severovýchodní okraj Maršovické vrchoviny tvoří Bartlův vrch s velkým vodojemem pro Jablonec nad Nisou.
Maršovická vrchovina přechází na východě v Černostudniční hřbet, jehož nejvyšším vrcholem je Černá studnice (872[1] m n. m.).
| Geomorfologické členění Jizerských hor | ||
|---|---|---|
| ČESKÁ VYSOČINA • Krkonošsko-jesenická subprovincie • Krkonošská oblast | ||
| SMRČSKÁ HORNATINA |
Vysoký jizerský hřbet | Vlašský hřeben (Smrk, 1124 m) Libverdská vrchovina (Měděnec, 777 m)
|
| JIZERSKÁ HORNATINA |
Smědavská hornatina | nečlení se (Jizera, 1122 m)
|
| Soušská hornatina | Střední jizerský hřeben (Věžní skály, 1018 m) Zámecký hřbet (Černý vrch, 1029 m) Milířská vrchovina (Milíře, 1002 m)
| |
| Polednická hornatina | ||
| Bedřichovská vrchovina | ||
| Tanvaldská vrchovina | Desenská vrchovina (Desenský hřeben, 908 m)
Lučanská vrchovina (Špičák, 812 m) Loučenská vrchovina (Dračí vrch, 676 m) | |
| Oldřichovská vrchovina | nečlení se (Špičák, 724 m)
| |
| Černostudnická hornatina | ||
| Maršovická vrchovina | nečlení se (Maršovický vrch, 743 m)
| |
| Albrechtická vrchovina | nečlení se (Kančí vrch, 680 m)
| |
| PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol) | ||
Reference editovat
- ↑ Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-07-02]. Dostupné online.