Malíkov nad Nežárkou

část obce Horní Pěna v okrese Jindřichův Hradec

Malíkov nad Nežárkou (do roku 1947 Německý Malíkov,[3] německy Deutsch Moliken) je bývalá samostatná obec, od roku 1960 část obce Horní Pěna. V roce 2011 zde trvale žilo 89 obyvatel.[4]

Malíkov nad Nežárkou
Kaple Panny Marie Loretánské
Kaple Panny Marie Loretánské
Lokalita
Charaktervesnice
ObecHorní Pěna
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel99 (2021)[1]
Katastrální územíMalíkov nad Nežárkou (5,89 km²)
Nadmořská výška500 m n. m.
PSČ377 01
Počet domů54 (2011)[2]
Malíkov nad Nežárkou
Malíkov nad Nežárkou
Další údaje
Kód části obce43672
Kód k. ú.643670
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1654.[5]

Původně byl Německý Malíkov samostatnou obcí.

V roce 1852 vypukl v Německém Malíkově velký požár, kterému padly za oběť tři statky (Františka Kaisera, Jana Moha a Jakuba Šimra). O 25 let později byl za žhářství odsouzen zakladatel požáru, bývalý čeledín Václav Glaser, který přiznal, že se chtěl spálením stodoly s úrodou pomstít lakotnému Kaiserovi, u něhož byl zaměstnán, protože od něj nedostával ani pořádně najíst, a přitom podcenil důsledky dlouhodobého sucha a větru, čímž pádem se oheň rozšířil mnohem více, než plánoval. Soud byl poměrně zvláštní, stál víceméně pouze na Glaserově doznání učiněném pod tíhou svědomí, vzhledem k projevené lítosti jej také potrestal pouze 6 lety těžkého žaláře, tj. pod dolní hranicí trestní sazby, která činila 10 let.[6]

Podle sčítání lidu z roku 1930 žilo v Německém Malíkově 15 Čechů a 292 Němců. V letech 1938 až 1945 byl Německý Malíkov v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněn k nacistickému Německu.[7] V roce 1960, kdy v něm žilo něco málo přes 200 obyvatel, byl společně s obcí Dolní Pěna připojen k obci Horní Pěna a na rozdíl od Dolní Pěny se už nikdy neodtrhl. Počet jeho obyvatel poté klesal, v roce 2001 jich bylo 71.

Reference editovat

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Vyhláška ministra vnitra č. 7/1948 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1947. Dostupné online.
  4. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 181. 
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 214. 
  6. Vladimír Šindelář: Jihočeský zločin, České Budějovice 2009, ISBN 978-80-86829-47-0 (str. 9–14)
  7. Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). Praha: Státní úřad statistický, 1939. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat