Wikipedie

Madona roudnická

Madona roudnická je dílem Mistra Třeboňského oltáře z doby asi mezi lety 1385-1390. Pochází z kláštera augustiniánů-kanovníků v Roudnici nad Labem nebo z tamního arcibiskupského letního sídla Jana z Jenštejna. Od roku 1946 je obraz vystaven ve stálé expozici středověkého umění v Národní galerii v Praze. Madona roudnická je považována za jedno z vrcholných děl tzv. krásného slohu.

Madona roudnická
AutorMistr Třeboňského oltáře
Rok vzniku1385-1390
Technikatempera na křídovém podkladu na desce z lipového dřeva potažené plátnem, puncování a zlacení
UmístěníNárodní galerie Praha, inv. č. O 7102[1]

Historie obrazu editovat

Obraz je malován temperou na desce z lipového dřeva, pokryté plátnem a křídovým podkladem, s rytou kresbou. Velikost, včetně původního rámu, je 90 x 68 cm. V 18. století byl celý obraz přemalován a na ploše původní zlaté spony Mariina pláště byl vyhlouben otvor pro relikvii. Zřejmě ukrýval část Mariina pláště potřísněného Kristovou krví (peplum cruentatum).[2] Na gotický původ obrazu upozornil roku 1925 Karel Chytil, který podle fotografického snímku nalezl korunu a puncování [3] a roku 1946 Pavel Kropáček, který objevil na rentgenovém snímku rytou kresbu z doby kolem roku 1400. [4] Roku 1946 byl obraz restaurován a po odstranění mladších přemaleb byla odkryta téměř neporušená původní gotická malba a opraveno zlacení. [5]

Ikonografie a slohové zařazení editovat

Půvabné tváře a kompoziční spojení matky s dítětem, které se k ní obrací a vztahuje ruce, jsou zobrazením citu a mateřské lásky. Měkká šerosvitná modelace, formální vytříbenost, pojetí drapérie a jasná zářivá barevnost obrazu představují jednu z nejhodnotnějších ukázek krásného slohu.[6]

Nahota dětského Ježíše je odrazem dobové zvýšené úcty k eucharistii. Korunovaná Panna Marie podávající tělo malého Ježíška je metaforou Církve podávající věřícím Tělo Kristovo během mešního obřadu svatého přijímání. Madona roudnická také patří mezi nejstarší vyobrazení dětských genitálií.[1]

Příbuzná díla editovat

Roudnická Madona, která je dílem Mistra Třeboňského oltáře, představuje nejpopulárnější typ české milostné Madony, který byl později často kopírován. Z ikonografie roudnické Madony vychází mladší Madona vyšebrodská[7] a Madona z kostela sv. Trojice v Českých Budějovicích. Malířské pojetí roudnické Madony má těsný vztah k postavě sv. Kateřiny z Třeboňského oltáře a také k raným sochařským dílům krásného slohu (Plzeňská madona, Madona altenmarktská).[8] Madona roudnická svým relikviářem na místě spony pláště také navazuje na starší tradici relikviářových obrazů jako jsou např. obrazy z Kaple svatého Kříže na Karlštejně.[1]

Výběr příbuzných děl editovat

Reference editovat

  1. ↑ a b c BARTLOVÁ, Milena. Mistr Třeboňského oltáře. Madona roudnická. In: HORNÍČKOVÁ, Kateřina; ŠRONĚK, Michal. Umění české reformace (1380-1620). Praha: Academia, 2010. ISBN 978-80-200-1879-3. S. 59.
  2. ↑ Fajt J, Chlumská Š, 2014, s. 47
  3. ↑ Chytil K, Památky archeologické XXXIV, Praha 1925, s. 74, pozn. 64
  4. ↑ Kropáček P, Malířství doby husitské, Praha 1946, s. 50-51
  5. ↑ Slánský B, Výstava tří obrazů, 1946, s. 25-34
  6. ↑ Matějček A, Pešina J, 1950, s. 123
  7. ↑ Rodon: Madona vyšebrodská (kolem 1420)
  8. ↑ Pešina J, 1970, s. 227
  9. ↑ Pešina J, in: České umění gotické 1350-1420, Academia Praha 1970, s. 236
  10. ↑ Pešina J, in: České umění gotické 1350-1420, Academia Praha 1970, s. 239-240
  11. ↑ Fajt J, Chlumská Š, 2014, s. 72

Literatura editovat

  • Fajt J, Chlumská Š, Čechy a střední Evropa 1220-1550, Národní galerie v Praze 2014, ISBN 978-80-7035-569-5, s. 47
  • Jan Royt, Medieval Painting in Bohemia, Karolinum Press, Praha 2003, s. 95, ISBN 80-246-0266-0
  • Jaroslav Pešina, Česká gotická desková malba, Odeon, Praha 1976, s. 44
  • Jaroslav Pešina, desková malba in: České umění gotické 1350-1420, Academia Praha 1970, s. 233-234
  • Antonín Matějček, Jaroslav Pešina, Česká malba gotická, Melantrich, Praha 1950, s. 122-123
  • PEŠINA, Jaroslav. Zur Frage der Chronologie des "Schönen Stils" in der Tafelmalerei Böhmens. In: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. F 14-15.. Brno: [s.n.], 1971. Dostupné online. S. 167–191. (německy)

Periodika editovat

  • KOŘÁN, Ivo; JAKUBOWSKI, Zbigniew. Byzantské vlivy na počátky české malby gotické a roudnická Madona v Krakově. Umění. 1976, roč. 24, s. 218–246. 
  • PEŠINA, Jaroslav. Prolegomena k reedici Korpusu české deskové malby gotické 1340-1415. Umění. 1984, roč. 32, s. 306–317. 
  • KOŘÁN, Ivo. Život našich gotických Madon. Umění. 1989, roč. 37, s. 193–220. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Madona_roudnická&oldid=23154252“