Míle (římská)

Římská míle je označení starověké jednotky délky. Měří 1478,7 metrů a byla používána v celé Římské říši. Postupem času se přizpůsobovala místním systémům měření, proto dnes výraz míle představuje různé vzdálenosti. Anglická statutární míle o 5280 stopách tedy měří 1 609,4 m, zeměpisná míle potom 7 420 m, námořní míle má 1 852 m a tak dále.

Název jednotky je odvozen z latinského mille passus, což znamená tisíc dvojkroků. Nižší jednotka, dvojkrok (passus), se skládá z pěti římských stop a odpovídá délce 1,478 metru. Římská míle je typickou ukázkou jednotky měření, která má vztah ke každodennímu životu. V posloupnosti: palec, stopa, dvojkrok, míle.

Údaje o délce této jednotky se v současné literatuře liší, někdy je uváděno též 1472 m nebo 1481,5 m. Rozdíly vznikají při zaokrouhlování v řádech setin a tisícin mm při určování velikosti římského palce (digitus). V období starověku nebylo v možnostech aedilů a později praefecta urbi dosáhnout takové přesnosti měření.

Na římských silnicích byly osazovány v této vzdálenosti milníky, které označovaly vzdálenost od nějakého význačného bodu. Císař Augustus nechal postavit na Foru Romanu zlatý milník, který označoval střed říše a začátek silnic.

Odkazy

Literatura

• BURIAN, Jan. Řím: Světla a stíny antického velkoměsta. 1. vyd. Praha: Svoboda (nakladatelství), 1970. 285 s. 
• ROBERT, Jean-Noël Alexandre. Řím: 753 př. n. l. až 476 n. l. (původním názvem: Rome). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 270 s. ISBN 80-7106-398-3. 
• ŠINDELÁŘ, Václav; SMRŽ, Ladislav. Nová měrová soustava. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1968. 548 s. 
• ZAMAROVSKÝ, Vojtech. Dějiny psané Římem. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1967. 384 s. 

Související články

• Míle

Externí odkazy

Dílo Ottův slovník naučný/Passus ve Wikizdrojích