Luna 19 (rusky Луна 19) byla další automatická meziplanetární sonda ze Sovětského svazu, z programu Luna, která v roce 1971 úspěšně a dlouhodobě prováděla průzkum u Měsíce. V katalogu COSPAR byla později označena jako 1971-082A.[1]

Luna 19
COSPAR1971-082A
Katalogové číslo5488
Start28. září 1971, 10:00 UTC
KosmodromBajkonur
Nosná raketaProton-K/D
Stav objektuna selenocentrické dráze, již nesledován
ZánikZánik
Zánikne
ProvozovatelSovětský svaz SSSR,
VýrobceOKB-301 nyní NPO Lavočkina
DruhProgram Luna
Hmotnost5700 kg
Některá data mohou pocházet z datové položky.


Popis sondy editovat

Použitý typ E-8LS byl vyroben v konstrukčním středisku OKB Lavočkina v Chimkách. Hmotnost sondy byla při startu 5700 kg (bez pohon.hmot 4500 kg), výrobní číslo měla 202.

Průběh mise editovat

Start nosné rakety Proton K/D se sondou byl dopoledne 28. září 1971 z kosmodromu Bajkonur. Nejprve byla vynesena na nízkou oběžnou dráhu nad Zemí (též uváděna jako parkovací) a z ní pomocí nosné rakety pokračovala v letu směrem k Měsíci. Během přeletu byly provedeny dvě korekce dráhy a 3. října 1971 se sonda dostala na oběžnou dráhu Měsíce ve výši 77-385 km nad jejím povrchem. Později byla dráha upravena na kruhovou ve výšce zhruba 140 km.

Prováděla dlouhodobý výzkum magnetického a gravitačního pole Měsíce, měřila počty dopadajících mikrometeoritů na snímače sondy, pořizovala snímky a měřila také sluneční a galaktické korpuskulární záření. Měření s předáváním výsledků (1000 radiových relací) na Zemi prováděla po 4000 oběhů kolem Měsíce.

Poslední relaci sonda vyslala na Zem 3. října 1972.[1]

Odkazy editovat

Související články editovat

Reference editovat

  1. a b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Měsíční a meziplanetární sondy, s. 241. 

Externí odkazy editovat