Luluovci byla krátce existující muslimská dynastie v Mosulu, která nastoupila po dynastii Zengíovců. Zakladatel dynastie Badr al-Dín Lu'lu' byl původně otrok arménského původu mosulského emíra Nur al-Dína Arslana, od něhož obdržel funkci správce, později se sám stal vládcem nad Mosulem. Byl však nucen reagovat na tehdejší expanzi Mongolů na Blízkém východě. Uznal svrchovanost obrovské Mongolské říše a podporoval Mongoly v dalších výbojích. Badr al-Dínem založená Luluovská dynastie však neměla dlouhého trvání. Byla předčasně ukončena Mongoly poté, kdy jeho syn a nástupce Ismaíl se neúspěšně pokusil o povstání.

Mosulský emirát
 Zengíovci 12341262 Mongolská říše 
Geografie
Mapa
Území pod kontrolou Badr al-Dína v roce 1251
Obyvatelstvo
Státní útvar
Abbásovský chalífátAbbásovský chalífát Abbásovský chalífát
Mongolská říšeMongolská říše Mongolská říše
Vznik
Zánik
1262 – dobytí Mosulu Mongoly
Státní útvary a území
Předcházející
Zengíovci Zengíovci
Následující
Mongolská říše Mongolská říše

Historie editovat

Atabeg v Mosulu editovat

Badr al-Dín Lu'lu' byl arménský konvertita k islámu a otrok. V letech 12111234 vládl v Mosulu jako atabeg pod Zengíovci, přičemž uznával svrchovanost jak Ajjúbovců tak i abbásovského chalífy v Bagdádu. Nakonec se Badr al-Dín mohl sám zmocnit vlády nad Mosulem. Dosáhl toho tak, že zavraždil posledního zengíovského vládce Mosulu, emíra Násira al-Dín Mahmúda, ten zemřel na následky uškrcení nebo vyhladovění.

Mosulský emirát editovat

 
Badr al-Dín Lu'lu'
 
Mince Badr al-Dína uznávající chána Möngkeho

Po vytlačení Zengíovců se mohl Mosul osamostatnit a Badr al-Dín založit vlastní vládnoucí dynastii, jako vládce byl uznán i chalífou Bagdádu.

V roce 1243 Mongolové drtivě porazili turecké vojsko Rúmského sultanátu v bitvě u Köse Dağu. Tímto vítězstvím stvrdili svou nezpochybnitelnou dominanci v Malé Asii, takže i okolní země se raději staly vazaly Mongolské říše. Podobně jako kilíkijský král Hethum I., také Badr al-Dín přijal svrchovanost Mongolů a podporoval je na jejich dalším tažení, tentokrát proti abbásovskému chalífátu s centrem v Bagdádu. Krátce na to mosulský emír zemřel v roce 1259. Jako vládce byl znám jako milosrdný a pragmatický panovník, přestože válčil s jezídskými Kurdy na svém vlastním území, toleroval křesťanství.

Zánik dynastie editovat

Badrův syn Ismaíl íbn Lu'lu' pokračoval v otcových stopách a podporoval Mongoly ve výbojích proti poslednímu ajjúbovskému vládci v Sýrii a poté také proti egyptským Mamlúkům. Roku 1260 však byli Mongolové mamlúky poraženi v bitvě u Ajn Džálútu a Ismaíl jejich oslabení využil jako příležitost k vlastní vzpouře proti mongolské nadvládě. Ti pak pod vedením chána Hülegü roku 1262 oblehli Mosul a po devíti měsících obléhání ho zpustošili.

Odkazy editovat

Reference editovat

Externí odkazy editovat