Wikipedie

Loutkové divadlo

divadelní žánr, jehož základním vyjadřovacím prostředkem je výtvarný předmět

Loutkové divadlo je divadlo, jehož základním (i když často ne jediným) vyjadřovacím prostředkem je neživá hmota – výtvarný předmět – nejtypičtěji loutka. Historii loutkového divadla je možné vysledovat až do starověku, je typickým projevem mnoha národů zejména Asie a Evropy, i když s nějakou formou loutkového divadla se můžeme setkat snad ve všech koutech světa (např. bunraku v Japonsku).

Loutkové divadlo
Loutkové divadlo ve Vietnamu

Formy loutkového divadla editovat

Kromě lidových a tradičních forem loutkového divadla existuje loutkové divadlo kabaretní, experimentující a, zejména ve 20. století budovaná, divadla „kamenná“ se stálým divadelním provozem. V evropském regionu je ale asi nejtypičtější formou loutkového divadla malá (1–3členná) kočující (tedy mobilní) skupina hrající v kulturních a školských zařízeních, na přehlídkách a festivalech a samozřejmě na nejrůznějších poutích, jarmarcích, slavnostech apod.

Loutkové divadlo je dnes často chápáno jako divadlo pro děti, ale to je tradice velmi mladá. Většinou šlo vždy o zábavu vícegenerační.

Loutkové divadlo v českých zemích editovat

V českých zemích patří loutkové divadlo k tradičním formám divadelní zábavy. Záznamy o povolení (i zakázání) loutkářských vystoupení v Praze existují z počátku 18. století. Předpokládá se proto, že loutkáři zde vystupovali již v 17. století.[1]

Mezi nejznámější loutkáře českých dějin patří Matěj Kopecký se svojí postavou Kašpárka a v novodobé historii Josef Skupa a Miloš Kirschner s loutkami Spejbla a Hurvínka, které je možné vidět dodnes (Divadla Spejbla a Hurvínka).

K českým zvláštnostem v oboru loutkového divadla také patří založení mezinárodní celosvětové loutkářské organizace UNIMA. Stalo se tak na počátku 20. století v Praze v Říši loutek a prvním předsedou byl PhDr. Jindřich Veselý. Dále je to vznik celosvětově prvního odborného časopisu Loutkář a konečně i vznik celosvětově první vysoké loutkářské školy (dnes KALD DAMU)[1].

 
Loutkové divadlo Louny, nejstarší loutkové divadlo v České republice

Loutkové divadlo v Lounech, které bylo vystaveno v roce 1920, je nejstarší stálé (kamenné) loutkové divadlo v České republice a pravděpodobně i v Evropě[2].

Současná česká loutková divadla editovat

 
Ostravské divadlo loutek
 
Soubor Klubíčko Cvikov vystoupil v Zákupech

V České republice dnes působí cca 300 amatérských souborů, celá řada souborů na poloprofesionální a profesionální bázi (přesné statistiky nejsou známy) a stálé („kamenné“) scény (řazeny abecedně):

Loutkové divadlo v zahraničí (příklady) editovat

Loutky editovat

  •  
    Kasperle (loutka z německého prostředí)
  •  
    Sofia (Bulharsko), 2011
  •  
    Stínová loutka (Kambodža)
  •  
    Čína
  •  
    Maňáskové divadlo jako součást výuky (Indie)
  •  
    Stínová loutka (Indonésie), 2017
  •  
    Loutky jako suvenýr (Itálie, Benátky), 2005
  •  
    Divadlo bunraku (Japonsko), 2012
  •  
    Malující loutka (Mexiko), 2019
  •  
    Pianista a zpěvačka (Rusko), 2014
  •  
    Mr. Punch – tradiční britská loutka
  •  
    Thajsko (2018)
  •  
    Tradiční vodní loutky (Viet Nam, Hanoi)

Budovy loutkových divadel editovat

  •  
    Minsk, Bělorusko
  •  
    Divadlo Royal Toone, Belgie, Brusel
  •  
    Národní loutkové divadlo (National Bunraku Theatre, Japonsko, Osaka)
  •  
    Rusko, Moskva
  •  
    Little Angel Theatre, UK, Islington
  •  
    Ukrajina, Oděsa

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ KRATOCHVÍL, Miloš. Sborník k jubilejním oslavám Matěje Kopeckého. Praha: Výbor pro jubilejní oslavy Matěje Kopeckého, 1947. Dostupné online. Kapitola Loutkáři v Praze v 18. století, s. 10–11. Dostupné online po registraci. 
  2. ↑ Slezské Národní Divadlo. [s.l.]: Oxford University Press (Oxford Music Online). Dostupné online. 

Literatura editovat

  • BARTOŠ, Jaroslav. Loutkářská kronika : Kapitoly z dějin loutkářství v českých zemích. Praha: Orbis, 1963. 301 s. 
  • Alice Dubská: Dvě století českého loutkářství – vývojové proměny českého loutkového divadla od poloviny 18. století do roku 1945, Akademie múzických umění, Praha 2004, ISBN 80-7331-008-2
  • František Langer: Pro loutkové divadlo – hry pro loutkové divadlo a články o něm, Divadelní ústav, Praha 2005, ISBN 80-7008-183-X

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Loutkové_divadlo&oldid=23756074“