Louis Pierre de Chastenet de Puységur
Louis Pierre de Chastenet, hrabě de Puységur (francouzsky Louis Pierre de Chastenet, comte de Puységur, seigneur de Barrast) (30. prosince 1727 – 1. října 1807) byl francouzský šlechtic, generál a politik 18. století. Od třinácti let sloužil v královské armádě a během dynastických válek dosáhl hodnosti generálporučíka (1781). Těsně před francouzskou revolucí zastával krátce funkci ministra války (1788–1789). Po vyhlášení Francouzské republiky v roce 1792 emigroval, za vlády Napoleona I. mu byl umožněn návrat do Francie, krátce poté zemřel v soukromí.
| Louis Pierre de Chastenet, hrabě de Puységur | |
|---|---|
.png) | |
| Ministr války Francouzského království | |
| Ve funkci: 28. listopadu 1788 – 11. července 1789 | |
| Předchůdce | Louis Athanase de Loménie de Brienne |
| Nástupce | Victor François de Broglie |
| Vojenská služba | |
| Služba |  Francie |
| Hodnost | generálporučík (1781), maréchal de camp (1763), brigádní generál (1761) |
| Narození | 30. prosince 1727 Rabastens |
| Úmrtí | říjen 1807 (ve věku 79 let) Rabastens |
| Rodiče | Pierre Herculin de Chastenet de Puységur |
| Profese | voják |
| Ocenění | velkokříž Řádu svatého Ludvíka |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis editovat
Pocházel ze starého šlechtického rodu, jehož členové se tradičně uplatňovali v armádě, byl synem Pierra Hercula Chasteneta de Puységur (1694–1759) a jeho první manželky Jacquette, rozené de Pagès de Beauffort.[1] V armádě sloužil od roku 1739, hned na počátku války o rakouské dědictví byl ve čtrnácti letech jmenován poručíkem (1741). Bojoval ve Flandrech, zúčastnil se bitev u Fonteny (1745), Rocoux (1746) a Lauffeldu (1747), v závěru války byl již plukovníkem. Znovu aktivně sloužil za sedmileté války, v roce 1761 byl povýšen do hodnosti brigádního generála a nakonc dosáhl hodnosti maréchal de camp (generálmajor, 1763). Po válce sloužil u svého pluku v Normandii, v roce 1780 obdržel velkokříž Řádu sv. Ludvíka a v roce 1781 byl povýšen na generálporučíka.
V listopadu 1788 byl namísto nepopulárního Loménie de Brienne jmenován ministrem války, ve funkci ale setrval jen do července 1789, byl odvolán těsně před pádem Bastily.[2] V době revoluce byl pak královým tajemníkem u Národního shromáždění. Setrval ve službách Ludvíka XVI. a jako velitel menších oddílů vedl obranu při útoku na Tuileries (1792). Po popravě krále emigroval. Za prvního císařství mu byl umožněn návrat do Francie a získal znovu rodové statky. Byl dvakrát ženatý, ale zemřel bezdětný v soukromí na svém zámku v Rabastens.
Jeho sídlem byl zámek Château de Castagne v městečku Rabastens poblíž Toulouse. Panství koupil jeho otec v roce 1738, za Louise Pierra byl ve druhé polovině 18. století přestavěn zámek a majetkem rodu zůstal až do 20. století.
Jeho bratr Barthelémy Athanase de Chastenet de Puységur (1729–1804) sloužil také v armádě a v roce 1780 dosáhl hodnosti maréchal de camp. Nejmladší bratr Jean Antoine de Chastenet de Puységur (1740–1815) byl knězem, od roku 1788 arcibiskupem v Bourges, v roce 1789 za duchovní stav poslancem generálních stavů a za revoluce pak emigroval.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Rodokmen rodu Chastenet de Puységur dostupné online
- ↑ Personální obsazení úřadu ministra války na webu conseilduroi dostupné online
Literatura editovat
- Dictionnaire historique et biographique des généraux français, svazek 4; Paříž, 1823; s. 203–204 dostupné online
