Louis Hagen
Louis Hagen, původním jménem Louis Heymann (později Hermann) Levy (15. května 1855 Kolín nad Rýnem, Německý spolek – 1. října 1932 Kolín nad Rýnem, Výmarská republika), byl jedním z nejvýznamnějších bankéřů a průmyslníků tehdejšího sjednoceného Německa, tj. v období hospodářského rozmachu Německého císařství a v době následné Výmarské republiky.
| Louis Hagen | |
|---|---|
| Rodné jméno | Louis Heymann Levy |
| Narození | 15. května 1855 Kolín nad Rýnem  Německý spolek |
| Úmrtí | 10. ledna 1932 (ve věku 76 let) Kolín nad Rýnem Německá říše |
| Příčina úmrtí | mozková mrtvice |
| Místo pohřbení | ústřední hřbitov Melaten, Kolín nad Rýnem |
| Národnost | německá |
| Vzdělání | Friedrich-Wilhelm-Gymnasium v Kolíně nad Rýnem Obchodní akademie v Antverpách |
| Povolání | bankéř a průmyslník |
| Ocenění | 1914 čestný doktorát Univerzity v Bonnu 1920 čestný doktorát Technické univerzity v Cáchách 1919 čestný doktorát Kolínské univerzity 1925 jmenování čestným občanem Kolína nad Rýnem |
| Nábož. vyznání | původně judaismus 1886 konverze ke katolické církvi 1893 přijetí příjmení manželky |
| Choť | Anna Emma Hagen (?–1929) |
| Děti | Elisabeth (1886–1979) Maria (1889–1943) |
| Rodiče | Hermann Abraham Levy (1825–1873) Johanna Levy (1832–?) |
| Příbuzní | děd, otec matky: Alexandr Coppel (1791–1887) tchán: Gottfried Hagen (1829–1900) tři sourozenci |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Osobní život editovat
Louis Hagen se narodil v Kolíně nad Rýnem do židovské rodiny jako Louis Heymann (později Hermann) Levy,[1] uváděno též Ludwig Levi,[2] jako druhé ze čtyř dětí Hermanna Abrahama Levyho a Johanny Levy. Rodina byla dobře situována, otec od roku 1858 řídil banku Bankhaus A. Levy & Co. a matka byla dcera solingenského výrobce oceli a zbraní Alexandra Coppela.[1][2]
Mladý Louis vystudoval gymnázium v Kolíně nad Rýnem (Friedrich-Wilhelm-Gymnasium), poté absolvoval dva semestry Obchodní akademie v Antverpách a svou praxi v bankovnictví započal v Bankovním a obchodním domě Jacoba Landaua (1822–1882) v Berlíně. Po smrti otce v roce 1873 nastoupil jako spoluvlastník do jeho banky.[1][2]
Kolín nad Rýnem byl v té době předním bankovním centrem Západu. Díky burze se pak dalším působištěm Louise Levyho stal Berlín. Brzy na sebe upozornil obratnými transakcemi a bohatá klientela Porýní se k jeho službám uchylovala stále častěji. Prostřednictvím těchto kontaktů se také seznámil se svou manželkou Annou Emmou Hagen, jejíž otec Gottfried Hagen byl uznávaným kolínským obchodníkem s kovem a výrobcem olověných trubek. U příležitosti jejich sňatku v roce 1886 Louis Levy konvertoval ke katolické církvi a v roce 1893 pak přijal příjmení své manželky. Manželům se narodily dvě dcery, Elisabeth a Maria, které se obě později provdaly do vyšších šlechtických kruhů.[1][2]
Profesní život editovat
Ačkoliv Louise Hagena mnozí podnikatelé vnímali jako spekulanta, byl jedním z nejvlivnějších bankéřů své doby. Též se dá použít formulace z článku na německé Wikipedii, že Hagen se svou bankou prováděl průmyslovou politiku a dostal se tak mezi německou podnikatelskou elitu (konec cit.). V každém případě jeho význam dokumentují četné mandáty v dozorčích radách, které byly často výsledkem jeho poradenské činnosti. V roce 1912 zasedal v 39 dozorčích radách, roku 1925 v 63, v roce 1927 v 68 a na začátku třicátých let 20. století pak v 90 dozorčích orgánech. Závazky měl i ve spolcích a politických orgánech, například byl členem Správní rady německého průmyslu a obchodu, Prozatímní říšské hospodářské rady, Rýnského zemského parlamentu, Pruské státní rady a též Výlučné generální rady hlavní říšské banky Reichsbank.[1]
Ocenění editovat
Práci Louise Hagena dokumentují vyznamenání a jmenování:[1]
- 1914 – čestný doktorát Univerzity v Bonnu
- 1920 – čestný doktorát Technické univerzity v Cáchách (RWTH Aachen)
- 1919 – čestný doktorát Kolínské univerzity
- 1925 – jmenování čestným občanem Kolína nad Rýnem
Úmrtí editovat
Louis Hagen byl popisován jako inteligentní, ctižádostivý a tvrdě pracující člověk, měl ale také rád jemnější věci v životě, byl oddán umění a vědě. Aktivní zůstal po celý život. Ještě den před svou smrtí se zúčastnil slavnostního otevření nové kolínské obchodní komory a burzy, ale ten večer jej stihla mrtvice. Druhý den, 1. října 1932 v nedožitých 77 letech na následky mozkové mrtvice zemřel. Dne 4. října 1932 byl pohřben na ústředním kolínském hřbitově Melaten. Smuteční řeč zde pronesl jeho dlouholetý přítel Konrad Adenauer.[1][2]
Památka editovat
Louis Hagen býval častým lázeňským hostem v Karlových Varech.[2] Svého času bylo zvykem na území karlovarských lázeňských lesů vytvářet drobné či větší historické památníky na počest významného lázeňského hosta či hostů nebo jako poděkování za hostovo uzdravení.[3]
Lavička je památkou na významného lázeňského hosta Louise Hagena. Byla budována u příležitosti jeho třiatřicátého pobytu v Karlových Varech. Záměr pro výstavbu vznikl v posledních měsících první světové války, realizace byla dokončena 18. října 1919.[2]
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louis Hagen na německé Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g GEHLEN, Boris. Louis Hagen, Bankier (1855–1932) [online]. Bonn: Portal Rheinische Geschichte, 2017 [cit. 2023-01-19]. Dostupné online. (němčina)
- ↑ a b c d e f g AUGUSTIN, Milan. Zaváté končiny karlovarské. 1. vyd. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 2022. 275 s. ISBN 978-80-906208-9-6. Kapitola Lavička Louise Hagena, s. 261–266.
- ↑ BURACHOVIČ, Stanislav. Karlovy Vary – Lázeňská metropole západních Čech. Praha: Nakladatelství REGIA, 2018. 205 s. ISBN 978-80-87866-37-5. Kapitola Kouzlo lázeňské architektury – Karlovarské lesní promenády a skotský lord Findlater, s. 136.
Literatura editovat
- AUGUSTIN, Milan. Zaváté končiny karlovarské. 1. vyd. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 2022. 275 s. ISBN 978-80-906208-9-6. Kapitola Lavice Louise Hagena, s. 266.
