Litevská mužská basketbalová reprezentace

Litevská mužská basketbalová reprezentace byla založena v roce 1925. Tým patří dlouhodobě ke světové špičce, získal tři tituly mistrů Evropy. Hraje v bílých a zelených dresech.

Litva
Žebříček FIBA:3. místo
Člen FIBA od:1936
Svaz FIBA:FIBA Europe
Národní svaz:Lietuvos Krepšinio Federacija
Kapitán:Robertas Javtokas
Trenér:Jonas Kazlauskas
Letní olympijské hry
Účasti:
Medaile:Bronzová medaile: 1992, 1996, 2000
Mistrovství světa
Účasti:
Medaile:Bronzová medaile: 2010
Mistrovství Evropy
Účasti:13×
Medaile:Zlatá medaile: 1937, 1939, 2003
Stříbrná medaile: 1995, 2013, 2015
Bronzová medaile: 1991
Údaje v infoboxu aktuální k 22. září 2015
Litevci na ME 1937
Litevci na MS 2010

Historie editovat

Basketbal se na Litvu dostal počátkem dvacátých let 20. století, jedním z průkopníků byl americký vojenský pilot litevského původu Steponas Darius, který pomáhal organizovat armádu nezávislé Litvy. V roce 1925 sehráli Litevci první mezistátní zápas, v němž podlehli Lotyšsku 20:41. Rozvoji hry napomohl další litevský Američan Frank Lubin, člen týmu olympijských vítězů z roku 1936, který jako hrající trenér dovedl Litevce k titulu mistrů Evropy v roce 1937 a k obhajobě v domácím prostředí roku 1939 obhájili. Košíková se tak stala litevským národním sportem.

Po anexi Litvy Sovětským svazem v roce 1940 reprezentace zanikla a litevští hráči nastupovali za sovětskou reprezentaci. V mužstvu SSSR, které vyhrálo mistrovství Evropy v bbasketbalu mužů 1947, hráli čtyři Litevci. K nejvýraznějším hráčům sovětského období patřili Modestas Paulauskas, olympijský vítěz 1972, Šarūnas Marčiulionis, první Litevec v National Basketball Association, a šestinásobný nejlepší basketbalista Evropy Arvydas Sabonis.

Po vyhlášení litevské nezávislosti byla země v roce 1991 znovu přijata do FIBA a zajistila si účast na olympiádě 1992, kde skončila na třetím místě. Bronzové medaile Litevci obhájili i v letech 1996 a 2000. Roku 2003 ve Švédsku získali první poválečný titul mistrů Evropy, celkově jsou i přes půlstoletí nucené neúčasti na čtvrtém místě historické tabulky ME. Nejlepším výsledkem na mistrovství světa bylo třetí místo v Turecku roku 2010, kde Litva prohrála pouze v semifinále s pozdějšími vítězi z USA. Na ME 2015 skončili Litevci druzí a zajistili si tak účast na olympiádě 2016.

Rekordmanem v počtu reprezentačních startů je Gintaras Einikis se 106 zápasy, nejlepším střelcem je Artūras Karnišovas (1466 bodů v osmdesáti zápasech).

Mistrovství světa editovat

Rok/pořádající země Účast
MS 1950 Argentina  Argentina  Ne
MS 1954 Brazílie  Brazílie  Ne
MS 1959 Chile  Chile  Ne
MS 1963 Brazílie  Brazílie  Ne
MS 1967 Uruguay  Uruguay  Ne
MS 1970 Jugoslávie  Jugoslávie  Ne
MS 1974 Portoriko  Portoriko  Ne
MS 1978 Filipíny  Filipíny  Ne
MS 1982 Kolumbie  Kolumbie  Ne
MS 1986 Španělsko  Španělsko  Ne
MS 1990 Argentina  Argentina  Ne
MS 1994 Kanada  Kanada  Ne
MS 1998 Řecko  Řecko 7. místo
MS 2002   USA  Ne
MS 2006 Japonsko  Japonsko 7. místo
MS 2010 Turecko  Turecko  
MS 2014 Španělsko  Španělsko 4. místo
MS 2019 Čína  Čína 9. místo
MS 2023 Filipíny  Filipíny, Japonsko  Japonsko, Indonésie  Indonésie 6. místo
Celkem  
 
 

Mistrovství Evropy editovat

Rok/pořádající země Účast
ME 1935 Švýcarsko  Švýcarsko  Ne
ME 1937 Lotyšsko  Lotyšsko  
ME 1939 Litva  Litva  
ME 1946 Švýcarsko  Švýcarsko  Ne
ME 1947   ČSR  Ne
ME 1949   Egypt  Ne
ME 1951 Francie  Francie  Ne
ME 1953   SSSR  Ne
ME 1955   Maďarsko  Ne
ME 1957   Bulharsko  Ne
ME 1959 Turecko  Turecko  Ne
ME 1961 Jugoslávie  Jugoslávie  Ne
ME 1963 Polsko  Polsko  Ne
ME 1965   SSSR  Ne
ME 1967 Finsko  Finsko  Ne
ME 1969 Itálie  Itálie  Ne
ME 1971 Německo  Německo  Ne
ME 1973   Španělsko  Ne
ME 1975 Jugoslávie  Jugoslávie  Ne
ME 1977 Belgie  Belgie  Ne
ME 1979 Itálie  Itálie  Ne
ME 1981   ČSSR  Ne
ME 1983 Francie  Francie  Ne
ME 1985 Německo  Německo  Ne
ME 1987 Řecko  Řecko  Ne
ME 1989 Jugoslávie  Jugoslávie  Ne
ME 1991 Itálie  Itálie  Ne
ME 1993 Německo  Německo  Ne
ME 1995 Řecko  Řecko  
ME 1997 Španělsko  Španělsko 6. místo
ME 1999 Francie  Francie 5. místo
ME 2001 Turecko  Turecko 12. místo
ME 2003 Švédsko  Švédsko  
ME 2005 Srbsko a Černá Hora  Srbsko a Černá Hora 5. místo
ME 2007 Španělsko  Španělsko  
ME 2009 Polsko  Polsko 11. místo
ME 2011 Litva  Litva 5. místo
ME 2013 Slovinsko  Slovinsko  
ME 2015 Chorvatsko  Chorvatsko, Francie  Francie, Lotyšsko  Lotyšsko, Německo  Německo  
ME 2017 Finsko  Finsko, Izrael  Izrael, Rumunsko  Rumunsko, Turecko  Turecko 9. místo
ME 2022 Česko  Česko, Gruzie  Gruzie, Německo  Německo, Itálie  Itálie 15. místo
Celkem Účast – 14×
 
 
 

Olympijské hry editovat

Rok/pořádající země Účast
Berlín 1936  Ne
Londýn 1948  Ne
Helsinky 1952  Ne
Melbourne 1956  Ne
Řím 1960  Ne
Tokio 1964  Ne
Mexiko 1968  Ne
Mnichov 1972  Ne
Montreal 1976  Ne
Moskva 1980  Ne
Los Angeles 1984  Ne
Soul 1988  Ne
Barcelona 1992  
Atlanta 1996  
Sydney 2000  
Atény 2004 4. místo
Peking 2008 4. místo
Londýn 2012 8. místo
Rio de Janeiro 2016 7. místo
Tokio 2020  Ne
Celkem Účast –
 
 
 

Externí odkazy editovat