Wikipedie

Linhartovy

část města Město Albrechtice v okrese Bruntál

Linhartovy (německy Geppersdorf,[3]) je vesnice, část města Město Albrechtice v okrese Bruntál. Nachází se asi 4 km na jihovýchod od Města Albrechtic na řece Opavici. Prochází zde silnice I/57.

Linhartovy
Zámek
Zámek
Lokalita
Charaktervesnice
ObecMěsto Albrechtice
OkresBruntál
KrajMoravskoslezský kraj
Historická zeměSlezsko
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°8′11″ s. š., 17°36′52″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel175 (2021)[1]
Katastrální územíLinhartovy (5,32 km²)
Nadmořská výška355 m n. m.
PSČ793 95
Počet domů68 (2011)[2]
Linhartovy
Linhartovy
Další údaje
Kód části obce83879
Kód k. ú.683876
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Linhartovy je také název katastrálního území o rozloze 5,32 km2.[4]

Název editovat

Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Linhart a označovalo osadu Linhartových lidí. Nejstarší písemné doklady mají podobu Linhartovy, ale není jisté, že množné číslo je původní (mohlo se jednat o přechod staršího Linhartov do množného čísla). Německé jméno je doloženo od 17. století (nejprve jako Göppersdorf, později Geppersdorf) a znamenalo "Gepperova ves" (Gepper byla domácká podoba jména Gebhart). Bylo dáno nezávisle na českém.[5]

Historie editovat

Linhartovy byly založeny v průběhu 13. století, podnět k osídlení dal olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku, který se rozhodl oblasti severní Moravy kolonizovat německými osídlenci. Tato oblast původně náležela do vlastnictví olomouckých biskupu, následně se stala součásti Opavského knížectví a posléze náležela Krnovskému knížectví, a to se stalo od 15. století součásti Slezska. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1377, kdy byly Linhartovy v držení Mikuláše z Vidbachu, který byl purkrabím opavských knížat na hradě Hradec nad Moravicí.[6][7]. V roce 1478 získali panství Linhartovi bratři Jan Trojan a Václav z Vladěnína a současně také obce Opavice, Holčovice, Mokré, Hošťálkovy a Rudíkovy za projevené služby opavskému knížeti Viktorínovi z Poděbrad.[8]. Následně jej vlastnil syn Václava z Vladěnína Ojíř z Fulštejna[9] Poté byly Linhartovy ve vlastnictví Ojířova syna Lacka Ojíře z Fulštejna na Linhartovech, který byl komorníkem krnovského knížectví. Lacek Ojíř přenechal panství Linhartovy svému bratrovi Albrechtovi z Fulštejna na Linhartovech v roce 1555, který však v roce 1564 zemřel. Panství přešlo zpět na Lacka Ojíře[10]. Jeho manželkou byla Magdaléna Rotmberková z Ketře. Manželství bylo bez potomků, a tak v závěti určil dědicem jejího nezletilého syna z prvního manželství a poručníkem byl druhý manžel jeho sestry Magdalény z Fulštejna Jiří Bernárd Tvorkovský z Kravař[11]. Magdaléna z Fulštejna měla z prvního manželství s Bartolomějem Kravařským ze Šlevic dvě dcery Bohunku Kravařskou ze Šlevic, která zdědila nově vzniklé panství Hošťálkovy a druhá dcera Kateřina Kravařská ze Šlevic se provdala v roce 1577 za Václava Haugvic z Biskupic[12][13][14]. Haugvicové z Biskupic následně vlastnili panství Linhartovy, které prodali v roce 1658 prodali svým příbuzným Sedlnickým z Choltic. V roce 1742 byla vesnice rozdělena mezi Rakousko a Prusko. Po zrušení patrimoniálního panství se stali Linhartovy v roce 1850 samostatnou obcí. Zároveň byla součásti obce vedlejší obec Krásné Loučky v letech 1850 až 1918. Rakouská část je dnes součásti v České republiky. Pruská část je dnes sołectwo (ves) Lenarcice ve gmině Hlubčice a součást Polska.

Vývoj počtu obyvatel editovat

Počet obyvatel Linhartov podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[6]

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 342 323 338 299 316 313 365[p 1] 229 244 237 176 157 191
  1. ↑ z toho: 25 Čechoslováků, 301 Němců; 336 řím. kat., 22 evang., 7 bez vyzn.

V Linhartovech je evidováno 70 adres: 68 čísel popisných (trvalé objekty) a 2 čísla evidenční (dočasné či rekreační objekty).[15] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo sečteno 62 domů, z toho 51 trvale obydlených.

Doprava editovat

Ve vesnici se nachází silniční hraniční přechod ("místo k překračování hranice") do Polska Linhartovy – Lenarcice pro vozidla do 2 tun, Silnice I/57 a Železniční trať Šumperk–Krnov se stejnojmennou zastávkou.

Památky editovat

Významní rodáci editovat

Galerie editovat

  •  
  •  
    Kostel
  •  
    Ulice
  •  
    Hraniční most
  •  
    Linhartovský zámek
  •  
    nádraží

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 786. 
  4. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-29. 
  5. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 531, 532.
  6. ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 708–709.  Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha: Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, 1935. S. 58.  Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2005. Příprava vydání Růžková, Jiřina; Morávková, Štěpánka; Škrabal, Josef; Jungová, Galina; Pavlíková, Marie. Svazek 1. Praha: Ottovo nakladatelství s.r.o., 2005. 1360 s. ISBN 80-7360-287-3. S. 1078–1079. 
  7. ↑ https://www.garalda.eu/download/pilnacek-rss-1326-1346.pdf. www.garalda.eu [online]. [cit. 2020-06-15]. Dostupné online. 
  8. ↑ Historie obce: Holčovice. www.obecholcovice.cz [online]. [cit. 2020-06-15]. Dostupné online. 
  9. ↑ S.R.O, Jiri Cizek, Hrady cz. Zámek Linhartovy, Linhartovy. www.hrady.cz [online]. [cit. 2020-06-15]. Dostupné online. 
  10. ↑ Dějiny zaniklé obce Pelhřimovy - Lysá hora. www.lysahora.cz [online]. [cit. 2020-06-15]. Dostupné online. 
  11. ↑ Genealogická znaková galerie v Bílovci. jjkn.sweb.cz [online]. [cit. 2020-06-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-17. 
  12. ↑ Historie a současnost zámku Linhartovy (do roku 2004) – Zámek Linhartovy [online]. [cit. 2020-06-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-19. 
  13. ↑ Family tree of Václav st. Haugvic z Biskupic. Geneanet [online]. [cit. 2020-06-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Obrazy z kroniky - Skrbenští z Hříště - Zámek Hošťálkovy, dochované sídlo pánů Skrbenských z Hříště. www.obrazyzkroniky.cz [online]. [cit. 2020-06-15]. Dostupné online. 
  15. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2010-03-19 [cit. 2010-03-19]. Dostupné online. 
  16. ↑ Zámek Linhartovy, URL: http://www.zameklinhartovy.cz

Literatura editovat

  • STIBOR, Jiří. Příspěvek k dějinám panství Linhartov a ke genealogii Sedlnických z Choltic. Časopis Slezského zemského muzea. 1995, roč. B 44, s. 1–18. ISSN 1211-3131. 

Externí odkazy editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Linhartovy&oldid=23701864“