Legendreův vzorec (také De Polignacův vzorec) dovoluje vypočítat nejvyšší exponent u prvočísla , kde umocněné na tento exponent ještě dělí číslo (faktoriál přirozeného čísla ). Jedná se v podstatě o výpočet p-adické valuace čísla [1].

Pomocí Legendreova vzorce lze dokázat například nekonečnost počtu prvočísel.

Základní vzorec editovat

Buď  ,   prvočíslo, které dělí  . Potom

 , kde  , tj.  .

Kde   je exponent u prvočísla  , sčítance sumy jsou uzavřeny v dolní celé části.

Odvození vzorce editovat

Odvození vzorce si ukážeme na následujícím příkladu:[2]

Najděte  .

Tzn. najděte takové  , že   dělí  ,   nedělí  .

 

Máme zde tedy   dvojek z násobků čísla 2. Musíme ale zahrnout i další dvojky, z násobků čísel 4, 8...

 

Dále zde je tedy   dvojky z násobků čísla 4.

 

Podobně jsou zde   dvojky z násobků čísla 8 a   dvojka z násobků čísla 16.

V součtu je zde tedy tento počet dvojek:

 

Závěr:   dělí  ,   ale už nedělí  .

Odtud již plyne výše zmíněný Legendreův vzorec.

Co se týče počtu sčítanců:

 

Protože nerovnosti vyhovuje pouze jediné  .

Řešený příklad č. 1 editovat

Kolika nulami končí dekadický zápis čísla   ?

Řešení: Zadání lze vyslovit také takto: Kolik je v čísle   obsaženo desítek, tedy pětek a dvojek současně? Dvojek bude samozřejmě více než pětek, proto nám stačí zjistit počet pětek, tedy  .

 , kde  

 

 

Závěr: Číslo   má 5786 cifer, z nichž 502 posledních jsou nuly.

Odhad pro Legendreův vzorec editovat

Odhad používáme pro zjednodušení výpočtů, avšak za cenu přesnosti. Pro velká čísla totiž může být výše zmíněný vzorec příliš komplikovaný pro výpočet.

Pro odhad platí vzorec:

 

přičemž rovnost nastane právě tehdy, když  .

Příklad editovat

Odhad pro   z výše zmíněného řešeného příkladu:

 

Což je velmi dobrý odhad čísla 502.

Důkaz editovat

 

Pravá strana nerovnice je zároveň součtem geometrické řady s kvocientem  .

Z toho získáme:

  pro  

Pro   jsou všude výše místo nerovností rovnosti. Naopak například pro   je poslední nerovnost ostrá.

Lepší Legendreův vzorec editovat

Buď  ,   prvočíslo, které dělí  . Buď

 , kde  , tj.  .

Potom

 

kde   je ciferný součet čísla   zapsaného v soustavě o základu  .

Příklad editovat

 

 

Odtud

 

Důkaz editovat

Přirozené číslo   lze v libovolné soustavě o základu   zapsat jako:

 

kde  , tj.  .

Platí tedy

 

 

Sčítance této sumy vypadají následovně:

 

 

...

 

 

Takže platí:

 

 

 

Nyní můžeme vidět, že první člen v hranaté závorce je roven číslu   a druhý člen je roven číslu  , jak jsou tato čísla rozepsána výše. Proto platí

 

Řešený příklad č. 2 editovat

Najděte všechna přirozená čísla  , pro která   dělí  .

Řešení: Tato situace nastane tehdy, když  .

Přitom víme, že  .

Jde tedy o to, kdy  , tj.  .

Možnost   implikuje  , ale potom  .

Možnost   nastává právě tehdy, když   pro libovolné  .

Pravidla pro počítání se vzorcem editovat

Dá se snadno ověřit, že platí následující vztahy:

  (protože pro prvočísla v rozkladech čísel a, b platí  )

  (podobný důkaz)

Řešený příklad č. 3 editovat

Dokažte, že pro libovolná čísla  ,   a prvočíslo   platí:

 

Řešení:

 

Důkaz nekonečného počtu prvočísel editovat

Pro důkaz předpokládejme, že je počet prvočísel konečný. Potom pro každé přirozené číslo n musí platit podle Legendreova vzorce pro součin přes všechna prvočísla p:[3]

 

Podle definice Legendreova vzorce také platí:

 

Odtud vyplývá, že:

 

Z toho by ovšem vyplynul nepravdivý výrok, že:

 

Reference editovat

  1. OPRŠAL, Jakub. Celá čísla p-naruby. Matematický korespondenční seminář [online]. [cit. 2016-08-09]. Dostupné online. 
  2. Legendre's Theorem - The Prime Factorization of Factorials. www.cut-the-knot.org [online]. [cit. 2016-08-09]. Dostupné online. 
  3. WHANG, J. P. Another Proof of the Infinitude of the Prime Numbers. The American Mathematical Monthly. Roč. 2010, čís. 117, s. 181.