Lešná (zámek, Zlín)

Lešná
	Zámek Lešná
Základní informace
Sloh	Romantismus
Architekti	Johann Mick, Viktor Siedek
Výstavba	kolem roku 1810 (barokní)
Přestavba	1887–1894 (historizující)
Stavebník	Kristian August Seilern
Další majitelé	Seilernové
Současný majitel	město Zlín
Poloha
Adresa	Lešná 112, Štípa, Zlín, Česko
Ulice	Lukovská
Souřadnice	49°16′23,83″ s. š., 17°43′4,16″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	22230/7-1943 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Lešná je někdejší šlechtické sídlo hrabat Seilernů, do dnešní podoby přestavěný v letech 1887–1894 v historizujícím slohu. Nachází se ve Štípě, místní části Zlína, v areálu místní zoologické zahrady. V současné době je v majetku města Zlína.^[1] Zámecký mobiliář patří Národnímu památkovému ústavu.

Historie zámku Lešná je často spojována s historii hradu Lukova, který od roku 1724 patřil rodu Seilernů. Hrad chátral a v roce 1793 byl už zcela neobyvatelný. Proto si Seilernové našli nové místo pro stavbu pohodlnějšího reprezentativního sídla v Lešné.

Historie editovat

V roce 1724 koupil panství Lukov hrabě Jan Fridrich ze Seilern-Aspangu, který nechal přemístit vrchnostenské kanceláře z chátrajícího hradu Lukov do vsi. Od roku 1793 pak byl starý hrad neobydlen a už v roce 1804 je uváděn jako zřícenina. Proto bylo rozhodnuto o výstavbě nového sídla, které by jej nahradilo.

Se stavbou nového zámku započal hrabě Kristián August Seilern, ovšem dostavbu tehdy barokního zámku provedl v letech 1809–1810 až Josef Jan ze Seilernu. Ten ještě nechal k zámku přistavět další křídlo s věží. V roce 1887 však bylo rozhodnuto o stržení zámku a František Seilern na jeho místě nechal v letech 1887–1894 vystavět nový zámek. Autory zámku jsou vídeňští architekti Johann Mick a následně Viktor Siedek, který po jeho smrti v roce 1890 práci převzal.

Nový zámek editovat

Nový zámek se stal hlavním sídlem Seilernů. Interiéry byly přepychově vybaveny veškerým komfortem své doby, včetně ústředního topení a elektřiny. Nechyběl vodovod s teplou a studenou vodou, domácí trubkový telefon, prostorné koupelny a splachovací toalety. V suterénu zámku byly hospodářské a provozní místnosti, přízemí zahrnovalo reprezentační prostory a obytné místnosti, v prvním patře byly obytné pokoje rodiny majitele, a ve druhém, podkrovním patře se nacházely hostinské pokoje.

Na přelomu 19. a 20. století byl lešenský areál se zámkem, přilehlými budovami, parkem a oborou dotvořen do podoby jedinečného architektonického a přírodního celku. Skvěle vybavené sídlo sloužilo hraběcí rodině, k níž sem zajíždělo i uherské příbuzenstvo, přijímaly se tu návštěvy sousedů z okolních zámků i aristokracie z mnoha míst rakouské monarchie, desítky hostů se sem sjížděly k velkolepým podzimním honům.

V majetku Seilernů zámek zůstal do roku 1945, kdy byli majitelé nuceni odstěhovat se do rakouského Litschau a majetek jim byl zkonfiskován. V současné době je vlastní zámek v majetku města Zlína, zámecké sbírky ale patří státu.