Lady Bird Johnsonová

manželka 36. prezidenta USA Lyndona B. Johnsona

Claudia „Lady Bird“ Alta Taylorová Johnsonová (22. prosince 1912, Karnack, Texas11. července 2007, West Lake Hills, Texas) byla manželkou 36. prezidenta USA Lyndona B. Johnsona, v letech 19631969 vykonávala funkci první dámy USA.

Lady Bird Johnsonová
38. první dáma USA
V roli:
22. listopadu 1963 – 20. ledna 1969
PředchůdkyněJacqueline Kennedyová
NástupkyněPat Nixonová
Stranická příslušnost
Členstvídemokratka

Rodné jménoClaudia Alta Taylor
Narození22. prosince 1912
Karnack
USA Texas, USA
Úmrtí11. července 2007 (ve věku 94 let)
Austin
Místo pohřbeníJohnson Family Cemetery
ChoťLyndon B. Johnson
RodičeThomas Jefferson Taylor, II a Minnie Pattillo
DětiLynda Bird Johnsonová
Luci Bainesová Johnsonová
PříbuzníLucinda Robb, Catherine Robb a Jennifer Robb (vnoučata)
SídloWest Lake Hills
Alma materUniversity of Texas at Austin
ZaměstnáníPrvní dáma USA
Profesepodnikatelka a politička
Náboženstvíepiskopální církev
OceněníLadies' Home Journal Women of the Year (1975)
Rachel Carson Award (2013)
Zlatá medaile Kongresu
Texas Women's Hall of Fame
Prezidentská medaile svobody
CommonsLady Bird Johnson
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodila se v zámožné rodině T. J. Taylora a jeho ženy Minnie. Na University of Texas at Austin vystudovala historii a žurnalistiku.

V listopadu 1934 si vzala Lyndona Johnsona v San Antoniu. Pomáhala manželovi při jeho politickém vzestupu a finančně podporovala jeho předvolební kampaň. V roce 1941 byl Johnson vyslán do Tichomoří na kontrolu vojenských základen USA, Lady Bird vykonávala manželovu poslaneckou agendu. Manželé Johnsonovi měli dvě dcery: Lyndu Bird Johnsonovou (* 1944) a Luci Bainesovou Johnsonovou (* 1947).

V roce 1961 se stal Johnson viceprezidentem, Lady Bird se angažovala v prezidentské kampani místo těhotné Jackie Kennedyové, snažila se navazovat přímý kontakt s voliči. Pro znovuzvolení svého manžela prezidentem v roce 1964 uspořádala vlastní volební kampaň, kterou představoval vlak jedoucí po jižních státech USA („Lady Bird Special“). Nevyjadřovala se k válce ve Vietnamu, potlačovala diskuze o ukončení této války.[1] Angažovala se v ochraně životního prostředí a přírody. Zasazovala se o zeleň podél silnic a dálnic a úpravu černošských ghett ve Washingtonu. Dokázala v Americe probudit ekologické myšlení.

Podobným aktivitám se věnovala i po odchodu z Bílého domu. Byla velmi populární, dále se zasazovala o práva Afroameričanů.

Vytvořila z funkce první dámy důležitý veřejný úřad.

Reference editovat

  1. GASSERT, Philipp. První dámy Ameriky. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2001. ISBN 80-7243-133-1. Kapitola Dokonalá manželka politika, s. 159–170. 

Externí odkazy editovat