Wikipedie

Ladislav Žák

český architekt, malíř a vysokoškolský pedagog

Ladislav Žák (25. června 1900 Praha – 26. května 1973 Praha) byl český malíř, architekt, teoretik architektury a pedagog.

Ladislav Žák
Narození25. června 1900
Praha Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. května 1973 (ve věku 72 let)
Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
VzděláníAVU
Alma materAkademie výtvarných umění v Praze
Povoláníarchitekt
interiérový architekt
Hnutífunkcionalismus
Významná dílaVila Ing. Miroslava Hajna
Vila Martina Friče
Vila Lídy Baarové
Památník Ležáky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život a tvorba editovat

Vystudoval klasické gymnázium (v letech 1911–1915 v Mladé Boleslavi, 1915–1919 v Praze, na Malé Straně). Po maturitě začal studovat malbu na Akademii výtvarných umění v Praze, v ateliéru profesora Karla Krattnera. V roce 1923 složil zkoušky, které ho opravňovaly k vyučování kreslení a malby. Krátce učil v Praze a v Českých Budějovicích, ale záhy začal studovat architekturu, ve speciálce Josefa Gočára, na AVU. Toto studium ukončil v roce 1927. Během studií byl na stipendijním pobytu ve Francii, po škole se vydal do Německa a Holandska, kde ho zajímaly funkcionalistické stavby, architektura Bauhausu a holandský racionalismus.[1]

Začátkem třicátých let postavil několik vil, které jsou považovány za vrcholná díla českého funkcionalismu. Když v letech 1931–1932 Svaz československého díla inicioval výstavbu vzorové kolonie na pražské Osadě Baba, Žák se podílel na výstavbě třemi domy (Zaorálkova, Herainova a Čeňkova vila). Ve svých realizacích uplatňoval funkcionalistické principy – volný půdorys, rozlehlé pokoje, propojené s venkovními terasami, světlé fasády, pásová okna. Nalezneme u něj také prvky nautického stylu – kajutové ložnice, zaoblené tvary budov a kruhová okna, střechu Hajnovy vily dokonce korunoval kapitánský můstek.

Ve funkcionalistickém stylu navrhoval Žák také interiéry a nábytek. Řídil se přitom puristickou myšlenkou očištění tvaru od zdobných prvků, a anatomickými potřebami člověka. Z materiálů používal dřevo a kovové trubky.[2] Byl členem levicových spolků, jako např. Svazu socialistických architektů[3]. Rekonstrukcí domu v Korunovační ulici 28 se pokusil realizovat svou představu kolektivního bydlení (oficiálně byl rekonstruovaný dům označen jako svobodárna).

Pro názorové rozpory se stavebníky přestal na konci třicátých let navrhovat domy, a nadále se věnoval především krajinářské architektuře.[4] Se svým přítelem, architektem Karlem Honzíkem, rozvíjel koncept nového lidového životního slohu[5], počátkem čtyřicátých let se k dvojici připojil Bohuslav Brouk. Žák se soustředil na problematiku začlenění zeleně do lidských sídel, propojení krajinné architektury s urbanismem, a obnovu krajin, narušených průmyslovou činností. Vycházel přitom ze své záliby v plenérovém malířství, a z obdivu k české krajinářské škole. Výsledkem jeho bádání je spis Obytná krajina (1947), který, mimo jiné, zahrnuje řadu Žákových fotografií a vlastnoručních kreseb.

V utváření krajiny a architektury se Žák stal průkopníkem dnešních ekologických přístupů. Varoval před nekontrolovatelným rozmachem techniky a zástavbou krajiny – razil heslo, že nejlepším počinem je, v některých případech, nestavět nic a „prázdný prostor je také architektura“. K pokroku přistupoval kriticky, obával se narušení krajiny chybným osídlením, výrobou a dopravou. Prosazoval návrat přírody do míst, z nichž byla vytlačena, včetně průmyslových periférií i center měst. Jeho vize budoucího uspořádání lidských sídel předpokládala rovněž změnu hodnotového žebříčku. Člověk by se měl oprostit od závislosti na všem nadbytečném, a omezit produkci předmětů, které slouží jen na ozdobu, nebo ke krátkodobému potěšení. Tuto myšlenku, která aplikuje zásady funkcionalistické a puristické architektury na celkový způsob života, rozpracoval Karel Honzík do koncepce necessismu.[6][7]

Z propojení architektury a krajiny vyšel Žák také při realizaci památníku zničené osadě Ležáky, jehož návrh začal zpracovávat po druhé světové válce. Po roce 1949 byly jeho názory terčem ideologické kritiky. Zatímco Žák prosazoval citlivé zásahy v souladu s krajinou, komunistické plány počítaly s masivní industrializací. Tehdejší vládě se dále nelíbilo, že Žák (sám člen komunistické strany) rozšířil socialistickou ideu rovnosti, kromě lidí, také na rostliny, živočichy a neživé části přírody. Tuto koncepci nazval pannaturalistickým socialismem. Žák se tak musel stáhnout do pozadí, díky Jaroslavu Fragnerovi ale zůstal pedagogem na Škole architektury AVU. K projektu památníku pro Ležáky se mohl vrátit v roce 1956, nad jeho dokončením však ztratil kontrolu.

Dílo editovat

Nerealizované návrhy editovat

Realizace editovat

  • Vila Karla Heraina, 1929–1932, Praha 6 - Dejvice, čp. 1782, Na Babě 3 – vila historika umění a ředitele Uměleckoprůmyslového muzea Karla Heraina,
  • Standardní nábytkový soubor Malý byt, 1931
  • Vila Bohumila Čeňka, 1931–1933, Praha 6 - Dejvice, čp. 1777, Na Babě 11 – vila hudebního pedagoga Bohumila Čeňka,
  • Vila Hugo Zaorálka, 1932–1933, Praha 6 - Dejvice, čp. 1708, Na Ostrohu 54 – vila sekčního šéfa ministerstva školství Hugo Zaorálka
  • Vila Miroslava Hajna, 1932–1933, Praha 9 - Vysočany, čp. 404, Na Vysočanských vinicích 31 – vila leteckého konstruktéra a zakladatele firmy Avia Miroslava Hajna,
  • Přestavba vlastního nájemního domu na lidový penzion, 1934–1935, Praha 7 - Bubeneč, čp. 127, Korunovační 28
  • Vila Martina Friče, 1934–1935, Praha 4 - Hodkovičky, čp. 404, Na Lysinách 9 – vila filmového režiséra Martina Friče,
  • Nábytkový soubor Lidový byt I, 1936–1937
  • Vila Lídy Baarové, 1937, Praha 6 - Dejvice, čp. 677, Neherovská 8 – vila herečky Lídy Baarové,
  • Památník obětem nacismu, 1946–1962, Ležáky
  • Památník padlým občanům čtvrti Rozvoj, 1950, Mladá Boleslav

Oceněná díla editovat

V roce 2000 mu byla udělena pocta České komory architektů in memoriam.

Spisy editovat

  • Byt a krajina, ediční příprava a úvodní studie Dita Dvořáková, Praha : Arbor vitae, 2006, ISBN 80-86300-78-1
  • Obytná krajina, předmluva: Karel Teige, S.V.U. Mánes, nakl. Svoboda Praha 1947 (seznam autorových prací s. 211)

Články (výběr) editovat

  • Ochrana a úprava krajin a obcí, Volné směry 38, 1942-44, s. 228, 237-238, 243, 251-252, 261-262
  • Architektura a biologie, Volné směry 40, 1947-48, s. 230-240
  • Česká krajina po roce 1945, Architekt SIA 46, 1948, s. 147-155
  • Otázky krajinného plánování, Architekt SIA 47, 1949, s. 189-197
  • Příští úkoly krajinářské architektury, Výtvarné umění 9, č. 6,1959, s. 263-271
  • Tvorba životního prostředí, Výtvarná práce 9,č. 16, 1961, s. 1-3
  • Obytná příroda nové vesnice, Výtvarné umění 11, 1961, s. 402-410
  • Lidová architektura krajinářská, Výtvarné umění 12, 1962, s. 321-327
  • Člověk a krajina, Výtvarná práce 15, 1967, s. 8
  • Výzva k rozmanitosti, Umění a řemesla 1967, s. 26-27

Díla Ladislava Žáka editovat

  •  
    Herainova vila, osada Baba
  •  
    Čeňkova vila, osada Baba
  •  
    Zaorálkova vila, osada Baba
  •  
    Vila Lídy Baarové, Praha 6, Neherovská 8, 1937
  •  
    Hrobodům, rodina Stanislava Hrdého, v osadě Ležáky
  •  
    Pohled na část památníku
  •  
    Hajnova vila, Vysočany

Reference editovat

  1. ↑ LUKEŠ, Zdeněk. Obytná krajina Ladislava Žáka. Lidové noviny. 2010, roč. 23, čís. 142, s. 31. 
  2. ↑ ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu, proměny pražské architektury první poloviny dvacátého století. 2. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. ISBN 80-85605-84-8. 
  3. ↑ Abart - archív výtvarného umění. cs.isabart.org [online]. [cit. 2020/02/16]. Dostupné online. 
  4. ↑ DOSTALÍK, Jan. Environmentální myšlenky v počátcích českého územního plánování. Lidé města. 2011, roč. 13, čís. 1, s. 87–104. Dostupné online. 
  5. ↑ ECKSTEINOVÁ, Jana. Koncepce životního slohu u Bohuslava Brouka v kontextu české meziválečné avantgardy. , 2016 [cit. 2020-02-25]. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Ondřej Dadejík. Dostupné online.
  6. ↑ HONZÍK, Karel. Necessismus, myšlenka rozumné spotřeby. Praha: Práce, 1946. 21 s. 
  7. ↑ Socialistická encyklopedie [online]. [cit. 2020-02-16]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 2, s. 1731-1732, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • DVOŘÁKOVÁ, Dita. Ladislav Žák. Vyd. 1. V Řevnicích: Arbor vitae, 2013. 171 s.
  • DOSTALÍK, Jan. Environmentální myšlenky v počátcích českého územního plánování. Lidé města. 2011, roč. 13, čís. 1, s. 87–104. Dostupné online. 
  • DOSTALÍK, Jan. Projevy environmentálního myšlení v české teorii architektury a urbanismu první poloviny 20. století. Brno, 2010. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Magdalena Hledíková. Dostupné online.
  • HLEDÍKOVÁ, Magdalena. Jak obývat krajinu. Ekolist. 2007, čís. 6. Dostupné online. 
  • HNÍDKOVÁ, Vendula. Zelená kniha o „zeleném architektovi“. Vesmír. 2007, roč. 86, čís. 4. Dostupné online. 
  • KOUKOLOVÁ, Marcela. Ladislav Žák - vila režiséra Martina Friče. Fotografie Ester Havlová. Praha: CORA, 1996. ISBN 80-238-2422-8. 
  • LUKEŠ, Zdeněk. Obytná krajina Ladislava Žáka. Lidové noviny. 2010, roč. 23, čís. 142, s. 31. 
  • POLÁČEK, Jakub. K architektuře rodinných domů a vil Ladislava Žáka. Architekt. 2009, čís. 7, s. 18–19. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18.  Archivováno 18. 7. 2011 na Wayback Machine.
  • ŠVÁCHA, Rostislav. Od moderny k funkcionalismu, proměny pražské architektury první poloviny dvacátého století. 2. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. ISBN 80-85605-84-8. 
  • TEMPL, Stephan. Baba : osada Svazu Čs. díla Praha. Praha: Zlatý řez, 2000. ISBN 80-901562-4-X. S. 52, 88, 116, 182-183. 
  • KOLEKTIV AUTORŮ. Praha - architektura XX. století. Praha: Zlatý řez, 1998. ISBN 80-901562-3-1. 

Externí odkazy editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ladislav_Žák&oldid=22955522“