Lázně Bohdaneč
Lázně Bohdaneč (do roku 1980 Bohdaneč, německy Bochdanetsch) jsou město v okrese Pardubice, které se nachází asi deset kilometrů západně od Pardubic na křižovatce silnic vedoucích z Hradce Králové do Kutné Hory a z Pardubic do Chlumce nad Cidlinou. Ve městě žije přibližně 3 500[1] obyvatel.
| Lázně Bohdaneč | |
|---|---|
 Renesanční radnice a kostel svaté Máří Magdaleny | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Lázně Bohdaneč |
| Obec s rozšířenou působností | Pardubice (správní obvod) |
| Okres | Pardubice |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°4′32″ s. š., 15°40′47″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 507 (2023)[1] |
| Rozloha | 21,79 km²[2] |
| Katastrální území | Lázně Bohdaneč |
| Nadmořská výška | 218 m n. m. |
| PSČ | 533 41 |
| Počet domů | 772 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Masarykovo nám. 1 533 41 Lázně Bohdaneč podatelna@lazne.bohdanec.cz |
| Starosta | Ing. Josef Štěpanovský |
| Oficiální web: www | |
  Lázně Bohdaneč | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 574767 |
| Kód části obce | 6173 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sousedními obcemi sídla jsou Dolany, Neratov, Černá u Bohdanče, Stéblová, Křičeň, Bukovka, Pardubice, Srch, Rybitví a Živanice.
Historie editovat
První písemná zmínka o Bohdanči pochází ze šedesátých let 14. století, kdy patřila k blatnickému panství.[4] Zmínka o Bohdanči z roku 1264 uváděná Antonínem Profousem[5] se pravděpodobně vztahuje k jinému sídlu na Českobudějovicku.[6]
Ve 14. století patřil Bohdaneč pánům z Cimburka, podací právo ke kostelu a faru měli v letech 1366–1421 mniši z benediktinského kláštera v Opatovicích nad Labem, kteří však odešli do exilu ve Slezské Středě. Bohdaneč s klášterními statky tak získal roku 1436 císař Zikmund a dal je do zástavy. 8. ledna 1491 panství za 33 tisíce kop grošů pražských koupil Vilém II. z Pernštejna. Jeho vláda znamenala pro Bohdaneč dobu největšího rozkvětu. Obci byla udělena různá významná privilegia, rozkvetl obchod a řemeslná výroba. Nejvýznamnějším počinem pana Viléma bylo založení rybničního hospodářství, jehož byl Bohdaneč střediskem. Dodnes je z tohoto hospodářství zachováno a nadále udržováno 44 rybníků.
Roku 1512 král Vladislav Jagellonský Bohdanči daroval clo vybírané v městských branách a v okruhu čtvrtiny míle. Získané prostředky měly být určeny na opravu městečka, silnic a mostů. Byť listina dokládá existenci bran, městečko opevněné zřejmě nebylo. Jedna, nejspíše věžová, brána je zakreslena na mapě prvního vojenského mapování a na plánu stabilního katastru v Langrově ulici.[4]
Lázeňství editovat
Na konci 19. století přineslo významnou změnu do života městečka založení slatinných lázní Janem Veselým, nájemcem rybničního hospodářství. Zkušební provoz byl zahájen roku 1897, v prvním roce využilo služeb lázní 70 pacientů. V roce 1908 byla zavedena mezi obcemi Bohdaneč a Pardubice první česká pravidelná veřejná autobusová linka, na které jezdil autobus Laurin & Klement, který byl majetkem zakladatele lázní Jana Veselého. Bohdanečským občanům pak lázně poskytovaly možnost zaměstnání a využívaly práce místních řemeslníků. V té době také došlo k rozšíření lázní a zvýšila se jejich popularita. Dnes lázně nabízejí slatinou léčbu, elektroléčbu, vodoléčbu, tělocvik, masáže a inhalace. Za kalendářní rok se v nich vystřídá na 7 000 pacientů.
Statut lázeňského místa získal Bohdaneč v roce 1963, městem se stal v roce 1971. Oficiální změna názvu na Lázně Bohdaneč byla přiznána městu 1. března roku 1980.
Obyvatelstvo editovat
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 589 | 1 846 | 1 741 | 1 677 | 1 646 | 1 550 | 1 886 | 1 972 | 1 932 | 2 140 | 2 270 | 2 279 | 3 096 | 3 096 | 3 407 |
| Počet domů | 160 | 167 | 163 | 170 | 189 | 214 | 275 | 348 | 375 | 421 | 494 | 577 | 621 | 690 | 772 |
Znak editovat
Podle pověsti vznikl znak města, když se vojákům z Bohdanče při účasti v tažení do Itálie ve vojsku knížete Vladislava II. podařilo jako prvním překonat milánské hradby a za svou statečnost obdrželi znak. Je půlený, v jedné polovici se zlatým žebříkem v černém poli, ve druhé s červenobílou šachovnicí představující údajně hradbu.
Skutečný původ znak je ovšem jiný. Pardubické panství i Bohdaneč vlastnili v patnáctém století páni z Miletínka, kteří měli ve znaku šachovnici, žebřík pak Zub z Landštejna, kterému Bohdaneč krátkou dobu náležel. Anděl symbolizuje lásku, orel sílu a koruna moc.
Sport editovat
V třicátých letech 20. století se zde pravidelně konaly automobilové a motocyklové závody, od roku 1935 známé jako Bohdanečský okruh.[9]
Ve městě působil fotbalový klub AFK Atlantic Lázně Bohdaneč, který v sezóně 1997/98 hrál 1. ligu, ze které však ihned sestoupil. V té době jeho dres oblékali známí hráči jako Petr Kostelník, Luboš Kubík, Marek Kulič nebo Marek Trval. Klub měl finanční problémy a před sezónou 2000/2001 se sloučil se Slovanem Pardubice do klubu FK AS Pardubice. Hraje zde klub SK Lázně Bohdaneč, v sezóně 2015/2016 hrál okresní přebor.[10]
Pamětihodnosti editovat
- Radnice, Masarykovo náměstí 1
- Lázeňský Gočárův pavilón s parkem (čp. 209)
- městský dům, Masarykovo nám. 112
- městský dům, Masarykovo nám. 46
- městský dům, Langrova 34
- Kostel svaté Maří Magdalény
- Kaple hřbitovní svatého Jiří s areálem
- Socha svatého Jana Nepomuckého na Masarykově náměstí
- Kuttnerova kaple v městském parku
- Vila Anny a Františka Gastgebových
Osobnosti editovat
- Josef Jaroslav Langer (1806–1846), český básník
- Theodor Tomášek (1840–1922), český dirigent a hudební skladatel
- Jan Košťál (1884–1963), profesor teorie a stavby spalovacích motorů a rektor ČVUT
Fotogalerie editovat
-
Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí -
Lázeňský park -
Gočárův pavilon
Reference editovat
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b RAZÍM, Vladislav. Středověká opevnění českých měst. 1. vyd. Díl 2. svazek 1. – katalog Čechy B–O. Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze, 2020. 575 s. ISBN 978-80-88339-07-6. Kapitola Lázně Bohdaneč, s. 431.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Bohdaneč, s. 109.
- ↑ SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Bohdaneč, s. 131.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ http://www.kppardubicka.cz/cs/menu/zprava/1123-bohdanec-na-kolech/
- ↑ http://vysledky.lidovky.cz/soutez2.php?id_soutez=9964
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lázně Bohdaneč na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Bohdaneč v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Lázně Bohdaneč v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
