Kvantový Hallův jev

Kvantový Hallův jev je kvantově-mechanická verze Hallova jevu, který nastává v tenkých vrstvách polovodičů. Hallův odpor při tomto jevu nabývá pouze diskrétních, velmi přesně definovaných hodnot:

Kvantový Hallův jev

kde je Planckova konstanta, je elementární náboj, je von Klitzingova konstanta a je buď celé číslo nebo jednoduchý zlomek. Podle odlišujeme celočíselný Hallův jev a zlomkový Hallův jev, jejichž podstata je mírně odlišná.

Podmínky editovat

K pozorování kvantového Hallova jevu jsou obvykle potřeba extrémně nízké teploty, blízké absolutní nule, a silná magnetická pole. V roce 2006 se podařilo v evropských i amerických laboratořích realizovat kvantový Hallův jev na grafenu i za pokojové teploty, ovšem tím silnější byla použitá pole (až 45 tesla).[1]

Fyzikální princip editovat

Tenká vrstva v polovodiči představuje vodivý kanál, kterým se mohou volně pohybovat elektrony, ale jen ve dvou nezávislých směrech. Mají-li magnetické indukční čáry směr kolmý k rovině destičky, pak elektrony vlivem pole vykonávají Larmorovu rotaci, čili pohybují se po kružnicích o poloměru

 

kde   je hybnost elektronu,   je elementární náboj a   je velikost magnetické indukce. V silných polích je tento poloměr velmi malý a pohyb elektronů je kvantovaný s energiemi

 

kde   je redukovaná Planckova konstanta,   je cyklotronová úhlová frekvence a   je kvantové číslo. Tyto energetické hladiny jsou degenerované, neboli na jedné hladině je více elektronů. Stupeň degenerace je úměrný  , takže v dostatečně silném poli prakticky všechny vodivostní elektrony „sedí“ na několika málo hladinách. Elektrony se v tom případě chovají jako nestlačitelná kvantová kapalina a lze pozorovat kvantování elektrického odporu.

Při zlomkovém kvantovém Hallově jevu hraje větší roli vzájemné působení elektronů elektrickou silou. Elektrony dohromady s kvanty magnetického indukčního toku vytvoří kvazičástice, které se chovají, jakoby měly zlomkový náboj (například  ). Kvazičástice rovněž vytvoří kvantovou kapalinu a způsobují zlomkové kvantování odporu.

Von Klitzingova konstanta editovat

Ve vztahu pro kvantový Hallův odpor vystupuje fyzikální konstanta vyjádřená v ohmech. Po redefinici SI je od r. 2019 její hodnota pevně stanovenou konstantou:

  (přesně)[2]

Kvantový Hallův odpor je vždy roven této konstantě nebo jejím jednoduchým násobkům. Klaus von Klitzing objevil, že rovnost platí s obrovskou přesností. Za objev tohoto tzv. „přesného kvantování“ obdržel Nobelovu cenu za fyziku v roce 1985. Odpor realizovaný na principu kvantového Hallova jevu se používá jako standardní etalon při kalibraci elektronických součástek.[3] Z důvodu sjednocení těchto měření zavedl CIPM v roce 1990 konvenční hodnotu von Klitzingovy konstanty

 ,

ta však ztratila opodstatnění po změně definic kilogramu a ampéru (von Klitzingova konstanta má nyní přesnou hodnotu nezávislou na experimentálním určení) a byla v rámci redefinice základních jednotek SI s platností od kvěna 2019 zrušena.[4]

Aplikace editovat

Kvantový Hallův jev a Josephsonův jev se využívají mimo jiné ve výkonových vahách pro extrémně přesná měření hmotnosti. Tento způsob vážení by se podle plánů BIPM mohl stát součástí nové definice kilogramu, základní jednotky hmotnosti v soustavě SI.

Poznámky editovat


Odkazy editovat

Reference editovat

  1. NOVOSELOV, K. S., et al. Room-Temperature Quantum Hall Effect in Graphene. S. 1379. Science Express [online]. 2007-02-15 [cit. 2009-08-04]. Svazek 315, čís. 5817, s. 1379. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-26. ISSN 1095-9203. DOI 10.1126/science.1137201. (anglicky) 
  2. Fundamental Physical Constants; 2018 CODATA recommended values. NIST, květen 2019. Dostupné online, PDF (anglicky)
  3. Český metrologický institut. Etalonový odpor na principu kvantového Hallova jevu (KHJ) [online]. 2005-12-07, rev. 2005-12-07 [cit. 2009-08-04]. Dostupné online. 0011-IN-C. 
  4. Resolution 1 of the 26th CGPM: On the revision of the International System of Units (SI). Appendix 1. Abrogation of former definitions of the base units. CGPM, Versailles, 16. listopadu 2018. Dostupné online Archivováno 4. 2. 2021 na Wayback Machine. (anglicky)

Literatura editovat

  • Milan Odehnal: Supravodivost a jiné kvantové jevy, Edice Cesta k vědění, 380 stran, Academia, Praha 1992

Související články editovat

Externí odkazy editovat