Wikipedie

Kuan-jin

čínská podoba indického bódhisattvy Avalókitéšvary

Kuan-jin (čín. 觀音, pchin-jin Guanyin, jap. Kannon, viet. Quan Âm) je čínská, většinou ženská podoba původně indického bódhisattvy soucitu Avalókitéšvary. Spolu s Samantabhadrou, Kšitigarbhou a Maňdžušrím je počítán mezi čtyři velké bódhisattvy čínského buddhismu. Podle lidového pojetí je Kuan-jin domovem na východě Číny na ostrově Pchutchuo-šan, kde je i svatyně bódhisattvy.[1]

Obří socha Kuan-jin v San-ja v čínské provincii Chaj-nan

Ikonografie editovat

Zatímco v Indii je Avalókitéšvara zobrazován jako muž, v Číně je již od 8. století doložena jeho ženská podoba, snad pod vlivem tantrických nauk.[2] Do jisté míry na tom mohl mít podíl fakt, že se na tohoto bódhisattvu obracely ženy, zejména v době těhotenství. Avšak hlavní důvody se spatřují právě v tantrickém učení, kdy každý mužský bódhisattva má svůj protějšek v ženské podobě, a v mísení s čínským taoismem. Ženskou i mužskou podobu lze v Číně dosud nalézt, ženská však převládá, i když je mnohdy nemožné se na pohlaví některých zobrazení usnést.[2]

Legenda o Miaošan editovat

 
Čínská dřevěná socha Kuan-jin v provincii Šan-si z 10.–12. století
 
Socha na hoře Kója
 
Kuan-jin, figurka z porcelánu

O Kuan-jin se vypráví velmi mnoho legend. Asi nejznámější z nich je z 12. století a nazývá se Vzácný svitek z Křehké hory.

Je o princezně Miaošan, která když se měla vdát za manžela, kterého ji její královský otec vybral, odmítla. Otce tím velmi rozhněvala a dal ji uvěznit, poté ji vsadil do kláštera, a když princezna stále vzdorovala, dal ji uškrtit a spolu s ní i pět mnišek. Bódhisattva Kšitigarbha vzal princeznino tělo a provedl je po říších pekla. Miaošan cestou začala učit pekelné bytosti dharmě. Když se o tom dozvěděl Pán smrti Mára, požádal princeznu, aby se vrátila do říše živých a neodváděla mu bytosti z jeho říše.

Mezitím otec princezny těžce onemocněl. Když se Miaošan vrátila z říše pekel, vzala na sebe mnišský úbor a zašla za otcem. Jeho lékařům řekla, že otce uzdraví jen lék vyrobený z rukou a očí člověka, který nepoznal nenávist. Ten člověk je prý mnich a žije na Křehké hoře. Když tam královi služebníci přišli, spatřili Miaošan, převlečenou za mnicha, jak si uřízla obě ruce a vydloubla oči. Lék z nich vyrobený uzdravil krále. Jakmile byl král schopen pohybu, vydal se na nedalekou horu a jakmile v mnichovi poznal svou dceru, kterou dal zaškrtit, prohlédl. Přijal Buddhovo učení a prosil, aby byly princezně oči a ruce navráceny. Princezna na sebe vzala podobu tisícirukého bódhisattvy a sdělila králi, že je vtělením Kuan-jin.[3]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ FILIPSKÝ, Jan; LIŠČÁK, Vladimír; HEROLDOVÁ, Helena a kol. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0. S. 243. 
  2. ↑ a b WERNER, Karel. Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2978-1. S. 341. 
  3. ↑ LOPEZ, Donald S. Příběh buddhismu: průvodce dějinami buddhismu a jeho učením. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2001. ISBN 80-86598-54-3. S. 72–73. 

Literatura editovat

  • FILIPSKÝ, Jan; LIŠČÁK, Vladimír; HEROLDOVÁ, Helena a kol. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0. 
  • LOPEZ, Donald S. Příběh buddhismu: průvodce dějinami buddhismu a jeho učením. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2001. ISBN 80-86598-54-3. 
  • WERNER, Karel. Náboženské tradice Asie: od Indie po Japonsko. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002. ISBN 80-210-2978-1. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kuan-jin&oldid=21283016“