Krásnoočka

třída prvoků

Krásnoočka (Euglenoidea, Euglenophyta, Euglenophyceae), také eugleny, je třída jednobuněčných eukaryot s bičíkem, řazená do říše Excavata, kmene Euglenozoa. Mohou být považovány za řasy, protože mnoho z nich má chloroplasty. Žijí ve sladkých vodách a vzácněji v moři. Typovým rodem je známé krásnoočko (Euglena).

Jak číst taxoboxKrásnoočka
alternativní popis obrázku chybí
Schematické zobrazení krásnoočka
Vědecká klasifikace
DoménaEukaryota
ŘíšeExcavata
KmenEuglenozoa (Euglenozoa)
PodkmenPlicostoma
Třídakrásnoočka (Euglenoidea)
Bütschli, 1884
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento článek je o třídě prvoků. O jim nadřazeném kmeni Euglenozoa pojednává článek Euglenozoa.

Popis buňky editovat

Na povrchu buněk je u krásnooček pod cytoplazmatickou membránou tzv. pelikula, tedy množství spirálních proteinových pruhů, které slouží k změně tvaru buňky. U pohyblivých stádií nacházíme na povrchu buňky rovněž dva bičíky, upevněných ve vchlípené dutince (ampule). Někdy však jeden z bičíků zakrní a zůstává uvnitř ampuly (např. právě u rodu Euglena). Na povrchu volné části bičíku jsou dvě řasy vlásků, jedny delší (mastigonemy) a jedny kratší. V blízkosti ampuly je dále stigma, světločivná skvrna, která vnímá světlo.

Uvnitř buňky se nachází množství organel. Jednou z nich jsou mitochondrie, u krásnooček vybavené terčovitými kristami. Častou součástí jsou rovněž plastidy, konkrétně chloroplasty, získané sekundární endosymbiózou zelených řas[1] (viz endosymbiotická teorie). Obsahují chlorofyl A a B, karotenová a xantofylová barviva. Uvnitř chloroplastů je přítomen též pyrenoid, tělísko účastnící se fixace uhlíku. Zásobní látkou krásnooček je paramylon, který je chemicky shodných s chrysolaminaranem (ß-1,3-glukan).

Krásnoočka jsou zřejmě jediná velká skupina „řas“, u nichž není známo pohlavní rozmnožování.[2]

Výživa editovat

Zatímco krásnoočka s chloroplasty jsou většinou autotrofní a fotosyntetická, druhy, které nemají chloroplasty, se živí chemoheterotrofně. Na pomezí pak stojí některé druhy s plastidy, které mohou uplatňovat oba způsoby výživy - to jsou takzvaní mixotrofové- kromě CO2 využívají jako zdroj uhlíku též organické látky rozpuštěné ve vodě, při dlouhodobém zatemnění tyto druhy ztratí chloroplasty a vyživují se pouze heterotrofně. Zásobní látkou je paramylon.[1]

Pokud jsou krásnoočka přechovány dlouhodobě ve tmě, nemůže v jejich těle probíhat fotosyntéza. Po čase se začnou živit stejně jako živočichové pohlcováním organických látek a drobných částeček. Rozpad chloroplastů krásnooček lze navodit i uměle působením antibiotik.[3]

Výskyt editovat

Krásnoočka žijí převážně ve sladkých vodách, silně znečištěných organickými látkami. Tvoří zelené povlaky na dně nádrží nebo tenké blanky při hladině.[1]

Zástupci editovat

krásnoočko zelené (Euglena viridis)

krásnoočko štíhlé (Euglena gracilis)

krásnoočko krvavé (Euglena sanquinea) - obsahující červené barvivo (astaxanthin) překrývající zelenou barvu chloroplastů. Způsobuje červené zbarvení povrchové blanky na hladině tůní a rybníčků.[1]

Členění editovat

Krásnoočka jsou tradičně řazena do šesti řádů (Kalina & Váňa, 2005):

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b c d 1941-, Jelínek, Jan,. Biologie pro gymnázia : (teoretická a praktická část). 9. vyd. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc 575 s., [92] s. barev. obr. příl. s. ISBN 9788071822134, ISBN 8071822132. OCLC 190428133 
  2. Bílý, M.; Hájek, J.; Koutecký, P.; Kratzerová, L. Rozmnožování organismů. Praha: Ústřední komise biologické olympiády, 2000. 
  3. (česky)HELLER, Petr. Prvoci [online]. [cit. 2009-11-16]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • ROSYPAL, Stanislav. Nový přehled biologie. [s.l.]: Scientia, 2003. S. 797. 
  • KALINA, Tomáš; VÁŇA, Jiří. Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Praha: Karolinum, 2005. 606 s. ISBN 80-246-1036-1. 

Externí odkazy editovat