Kostel svatého Víta (Bojanov)
Jednolodní kostel svatého Víta v Bojanově se tyčí na skalnatém ostrohu nad řekou Chrudimkou. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1350. Dříve v tomto místě stávala pravděpodobně tvrz. Farnost bojanovská byla součástí Újezdu vilémovského a spravovali ji benediktini z vilémského kláštera, v té době největšího mužského kláštera v Čechách. Původní chrám v roce 1730 vyhořel do základů. Na stejném místě byl vystavěn chrám v barokním slohu Františkem Josefem ze Schönfeldu.
| Kostel svatého Víta | |
|---|---|
 Kostel sv. Vita v Bojanově | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Souřadnice | 49°50′38,73″ s. š., 15°42′31,13″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | katolická církev |
| Zasvěcení | svatý Vít |
| Další informace | |
| Adresa | Bojanov, Česko |
| Kód památky | 33375/6-805 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Exteriér editovat
Zvonice editovat
Dřevěná zvonice pravděpodobně pochází ze stejné doby jako kostel. Stojí na základech ochranné bašty (ve zdivu můžeme spatřit střílny). Původně se v ní nacházely 4 zvony. Dodnes se zachovaly pouze dva: původní zvon Václav z roku 1510 a malý litinový zvon z roku 1918.
Fara editovat
Pochází z roku 1349. Po požáru byla přestavěna do barokní podoby. K faře patří i dvě hospodářské budovy (stodoly).
Hřbitov editovat
Na původní hřbitov okolo kostela se vcházelo barokní bránou. Zachovaly se dvě zděné márnice (kostnice)[1]. V roce 1835 byl hřbitov zrušen a přeložen na dnešní místo na kraji obce.
Interiér editovat
Presbytář kostela je barokní. Stěny zdobí fresky.
Nad dveřmi do sakristie je zobrazen zástup českých patronů směřující do kaple sv. Václava z chrámu sv. Víta v Praze, na ně se z okna dívá český král. Nad dveřmi do kaple Božího hrobu je znázorněn sněm německých knížat svolaný Jindřichem II. Ptáčníkem, kterého se zúčastnil i sv. Václav. Při této příležitosti dostal darem relikvii sv. Víta.
Na stropu presbytáře jsou freskami vyobrazeny události z legendy o životě sv. Víta. Na oltářním obraze klečí sv. Vít, jehož atributem je kohout jako symbol zmrtvýchvstání a bdělosti a palmová ratolest jako symbol mučednické smrti.
Cínová křtitelnice editovat
Pochází z původního kostela z roku 1556.
Kazatelna editovat
Prý je to nejkrásnější řezbářská práce v kostele. Na baldachýnu stojí Kristus a kolem sochy čtyř evangelistů, na spodní části kazatelny jsou sochy čtyř velkých západních církevních Otců.
Boční oltáře editovat
Na levém bočním oltáři se nachází obraz Madony Lietinské a socha Panny Marie Lurdské. V horní části oltáře je v medailonu vyobrazen sv. Jan Nepomucký.
Na opačné straně stojí oltář sv. Tomáše. Obraz znázorňuje, jak vzkříšený Ježíš vyzývá Tomáše, aby vložil ruku do jeho ran po ukřižování. V horní části oltáře je v medailonu znázorněna sv. Barbora.
Třetí boční oltář sv. Anny byl přenesen z nedaleké obce Krásné, kde byl kostel zrušen. V době vánoční na něm bývá postaven Betlém, který byl objednán v období konce 1. světové války v Tyrolsku.
Vitrážová okna editovat
Vitrážová okna pořídili věřící ze sbírek roku 1918.
Varhany editovat
Byly objednány knězem Antonínem Tomáškem. Ignác Horák postavil varhany pravděpodobně roce 1809 (jeho jediný dochovaný nástroj). Jedná se o dvoumauálový mechanický zásuvkový nástroj. Dispozice nástroje je:
- I. manuál Aeolina 8´, Viola 8´, Flétna 8´, Principál 4´, Octáva 2´, Quinta, Mixtura 1 1/3´.
- II. manuál Copula 8´, Copula 4´, Principál 2´, Octáva 1´.
- Pedál Subbas 16´, Octávbas 8´, Quintbas.
I. manuál a pedál jsou umístěny v hlavním stroji, II. manuál potom v pozitivu umístěném v zábradlí kůru.
Vybavení kostela editovat
V letech 1995–2000 bylo zhotoveno současné vybavení kostela – obětní stůl, lavice, ambon. Jsou do něho zakomponovány původní prvky, zejména části mřížky, která dříve sloužila k oddělení presbytáře od lodě kostela.
Odkazy editovat
Reference editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Víta na Wikimedia Commons - Pořad bohoslužeb
- Archiv bojanovské farnosti[nedostupný zdroj]
