Kostel svatého Matouše (Hať)
Kostel svatého Matouše je barokní římskokatolický farní kostel římskokatolické farnosti Hať, která se nachází na katastrálním území obce Hať v okrese Opava. V roce 1964 byl zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky.[1]
| Kostel svatého Matouše | |
|---|---|
 Pohled z Darkoviček na kostel sv. Martina v Hati | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Souřadnice | 49°56′53,24″ s. š., 18°14′13,3″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | Římskokatolická |
| Provincie | Moravská |
| Diecéze | ostravsko-opavská |
| Děkanát | Hlučín |
| Farnost | Hať |
| Status | Farní kostel |
| Zasvěcení | Matouš |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | 1731 |
| Specifikace | |
| Délka | 31 m |
| Šířka | 13,3 m, s věží 15,4 m |
| Stavební materiál | cihla a lomový kámen |
| Další informace | |
| Adresa | Hať, Česko |
| Kód památky | 29882/8-2540 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Pravděpodobně v místě původního dřevěného kostela s věží z 16. století, který byl stržen v roce 1729, byl v letech 1729–1731 postaven opavskou jezuitskou kolejí zděný kostel. Přípravy na stavbu kostela byly zahájeny už v roce 1726, kdy byl do Hatě navezen lomový kámen. Na podzim 1730 byla položena střecha a v závěru 1. dubna 1731 byl rektorem opavských jezuitů Karlem Lutticzem a farářem Martinem Dionýzem Řehulkou položen základní kámen. Kámen s vypáleným letopočtem 1731 se nachází za hlavním oltářem.[2][3][4] Klenutý kostel byl postaven z lomového kamene a cihel, na jižní straně kněžiště byla přistavěna věž, jejíž přízemní část sloužila jako sakristie a v patře byla oratoř. Odstupněné kněžiště bylo tvořeno apsidou. V kostele byl hlavní oltář s obrazem svatého Matouše a boční oltáře svaté Barbory (na evangelijní straně), Ecce Homo (na epištolní straně) a svatého Jana Nepomuckého (u hlavních dveří). Na kruchtě byly varhany, které měly deset rejstříků.
V letech 1893–1894 provedl zednický mistr Josef Holuscha z Dolního Benešova přestavbu v historizujícím slohu. Během ní byla odbourána kruchta s bočními pavlačemi a bočními schodišti, dále vstupní předsíň v ose západního průčelí a loď byla prodloužena.[2] V interiéru byly v roce 1894 doplněny tři nové oltáře, které vytvořil ratibořský sochař Josef Rzytki.[2][5]
Na konci druhé světové války byla zasažena věž a kostel byl poničen. Po ukončení války byla věž opravena a provedeno nové pokrytí střechy. V období 1967–1969 byla opravena fasáda a výmalba kostela.[6]
V letech 1996–2000 byla provedena generální oprava, při které byly opraveny krovy, střecha, báň věže, rekonstruovány byly věžní hodiny, fasády, provedena nová elektroinstalace, výmalba a další.[7]
Kostel obklopuje hřbitov, v jehož severní části stojí budova smuteční síně. U hlavní brány stojí pomník obětem první světové války se jmény padlých a nezvěstných občanů Hatě a Darkovic na masivním bílém mramorovém kříži. Naproti vstupu do kostela stojí pomník obětem druhé světové války postavený v roce 2000.[7]
Od roku 2019 je u kostela křížová cesta, viz článek Křížová cesta (Hať).
Architektura editovat
Exteriér editovat
Kostel je jednolodní zděná omítnutá orientovaná stavba na obdélném půdorysu s půlkruhovou apsidou (kněžiště) a dvoupatrovou věží na jižní straně kněžiště. Na severní straně jsou přistavěny dvě kaple, na jižní straně je jedna kaple. Podélní zdi lodi podpírají dvakrát odstupňované opěrné pilíře.
Sedlová střecha s kuželovým závěrem je krytá břidlicí. Kaple a předsíň mají pultovou střechu. Věž je ukončena helmicí s lucernou a cibulí a křížem. Báň kříže byla při poslední opravě pozlacena. Ve štítovém průčelí jsou prázdné výklenky, ve kterých se původně nacházely sochy svatého Ignáce a svatého Františka Xaverského a ve štítu letopočet 1894.
Interiér editovat
Loď má valenou klenbu s lunetami na pasech, v kněžišti je koncha s výsečemi. Sakristie v podvěží má křížovou klenbu. Kruchta s dřevěnou poprsnicí je nesena čtyřmi litinovými sloupy, prostor pod kruchtou osvětlují čtyři oválná okna. Okna lodi v hlubokých špaletách lemována šambránou jsou zakončena půlkruhovým záklenkem. Mezi okenními výklenky jsou zdvojené pilastry s římsovými hlavicemi.
Boční oltáře z roku 1894 mají jednu zvláštnost. Na jednom z nich je místo Božského oka v trojúhelníku Božské ucho v trojúhelníku a na oltáři svatého Jana Nepomuckého je v trojúhelníku jazyk.[5]
Zvony editovat
Ve správě faráře Jana Josefa Hennera z roku 1691 je uvedeno, že v dřevěné zvonici jsou zavěšeny dva zvony. Ze záznamů v kronice z roku 1731 jsou uváděny dva zvony, které byly zavěšeny do nové zděné zvonice. V kostelním inventáři z roku 1821 jsou uváděny tři zvony. První zvon byl barokní umíráček z roku 1781 s nápisem: Gloria. Druhý zvon byl pozdněgotický z roku 1504 o průměru 81 cm, o hmotnosti 320 kg a s nápisem: O rex glorie veni cvm pace. a d m ccccc iiii . ihesus maria. Třetí zvon opět pozdněgotický z roku 1513 o průměru 105 cm a s nápisem: O rex glorie /veni/ cvm pace. ioannes matevs marcvs lvcas ihesvs maria. a. d. m ccccc xiii. V roce 1942 byly všechny tři zvony rekvírovány. [3][4]
V roce 1970 byl nalezen zvon z roku 1504, který nebyl roztaven pro válečnou výrobu. Po válce v roce 1950 byl zavěšen v kostele v Holzgerlingenu (nedaleko Stuttgartu) v Německu. Po dlouhých průtazích ze strany tehdejších československých úřadů byl navrácen a zavěšen zpět 14. července 1980. Protože nebylo jisté zda se zvon vrátí, nechali občané Darkovic a Hati v roce 1980 ulít dva zvony.[8] Ve věži jsou zavěšeny tři zvony - jeden z roku 1504 a dva z roku 1980.[7]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-25]. Identifikátor záznamu 001406 : Kostel sv. Matouše. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c SKUPIEN, Marek. Kapitoly z dějin farnosti Hať na Opavsku do konce první třetiny 18. století. S. 101–120. Časopis Slezského zemského muzea [online]. 2016 [cit. 2021-02-26]. S. 101–120. Dostupné online.
- ↑ a b Kostel sv. Matouše v Hati a křížová cesta. www.opavske-slezsko.cz [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-10.
- ↑ a b Kostel sv. Matouše | Sdružení obcí Hlučínska - Moravskoslezský kraj. www.hlucinsko.eu [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-10.
- ↑ a b Kostel v Hati má světovou raritu. Bohu tady můžete šeptat přímo do ucha. Ostrava [online]. 2017-03-15 [cit. 2021-02-25]. Dostupné online.
- ↑ Detail dokumentu - G0355202. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c Kostel sv. Matouše a hřbitov. www.pist.cz [online]. [cit. 2021-02-24]. Dostupné online.
- ↑ DUŠEK, Petr. Na obecním úřadu v Píšti se bude diskutovat ohledně navrácení zvonů. Opavský a hlučínský deník. 2015-10-03. Dostupné online [cit. 2021-02-26].
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Matouše na Wikimedia Commons
