Kostel svatého Jakuba (Beroun)
Kostel svatého Jakuba v Berouně, barokní stavba na gotických základech, je nejvýznamnějším kostelem ve městě. Zasvěcen je sv. Jakubu Většímu, zvanému též sv. Jakub Starší. Tvoří dominantu horní části Husova náměstí, hlavní vchod však má z menšího Seydlova náměstí. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
| Kostel svatého Jakuba Většího | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Souřadnice | 49°57′49,95″ s. š., 14°4′17,62″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | katolická církev |
| Zasvěcení | Jakub Starší |
| Další informace | |
| Adresa | Beroun-Centrum, Česko |
| Ulice | Seydlovo nám. |
| Kód památky | 32040/2-288 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Kostel byl postaven ve 13. století, vznikl asi současně s městem. První větší přestavba a rozšíření proběhlo v roce 1543. Několikrát vyhořel a byl znovu obnoven. Barokní charakter získal přestavbou z roku 1736. Během 18. století proběhly další barokní úpravy. Důkladnou obnovu kostela, k níž došlo v letech 1903–1907, vedl architekt Josef Fanta.[2]
Architektura editovat
Kostel je trojlodní s valbovou střechou, trojbokým presbytářem, čtvercovou předsíní a hranolovou věží (zvonicí) přistavěnou mezi jižní stěnou lodi a presbytářem. Presbytář má lomená okna s původní gotickou kružbou, ostatní okna jsou půlkruhově ukončená. Hlavní loď i boční lodi, nad kterými byly vestavěny empory, jsou klenuty křížovou hřebínkovou klenbou, sakristie i předsíně křížovou žebrovou klenbou.[3] Gotického původu jsou základy kostela, část obvodových zdí, již zmíněná okna presbytáře a křížová žebrová klenba v přízemí věže. Z přestavby v roce 1543 se dochoval presbytář, sakristie a v západní předsíni svorník klenby s městským znakem. Zvonice byla ke kostelu přistavena v letech 1677–1683 (pražským stavitelem Václavem Kapounem). Barokní úpravy z 18. století zahrnovaly i přístavbu empor v bočních lodích. Kromě hlavního vchodu s předsíní má kostel ještě boční vchod z jižní strany s renesančním portálem.[4]
Nad vchodem na kruchtu se nachází pamětní deska Martina Podstatného, zakladatele berounské hudební školy. Kamenný krucifix na severní straně je náhrobní deska neznámého měšťana z bývalého hřbitova, který se rozkládal kolem kostela. (Na hřbitově se pochovávalo do počátku 16. století.)[5] Litinový kříž u zdi presbytáře s pozlaceným Kristem je pamětním křížem vztahujícím se ke konstitučnímu roku 1848. Druhý litinový kříž (na soklu, se zdobenými břevny a postříbřeným Kristem) stojí poblíž hlavního vchodu.[3] Morový sloup před vchodem do kostela pochází z roku 1681 a původně stával v horní části Husova náměstí.[5]
Interiér editovat
Většina vnitřního zařízení kostela je barokní z 18. století. Obraz sv. Jakuba na hlavním oltáři a obraz sv. Jana Nepomuckého na oltáři v levé chrámové lodi jsou dílem malíře Jana Petra Molitora. Obraz Snímání Krista s kříže na oltáři Božího hrobu je od neznámého malíře z okruhu Anthonise van Dycka. Sochy na hlavním oltáři a na oltáři sv. Josefa vytvořil některý ze žáků Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa. Rokoková kazatelna je dílem pražského řezbáře Josefa Šnábla. Cínová křtitelnice od Matouše Flemíka z Rakovníka pochází z roku 1606.[2]
Současnost editovat
Kostel spravuje Římskokatolická farnost Beroun. V roce 2000 byly pořízeny do zvonice čtyři nové zvony (Václav, Ludmila, Anežka a Vojtěch) ze zbraslavské zvonařské dílny Rudolfa Manouška. Jako dar od farníků z partnerského holandského města Rijswijk dostal kostel v roce 2004 nové varhany.[4]
Program záchrany architektonického dědictví editovat
V rámci Programu záchrany architektonického dědictví 1995-2014 bylo na opravu kostela čerpáno 2 350 000 Kč.[6]
| rok | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 |
|---|---|---|---|---|
| částka | 630 | 620 | 500 | 600 |
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-02-07]. Identifikátor záznamu 143593 : Kostel sv. Jakuba v Berouně. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Město Beroun. Kostel sv. Jakuba. www.mesto-beroun.cz. Dostupné online [cit. 2018-02-07]. Archivováno 8. 2. 2018 na Wayback Machine.
- ↑ a b Památkový katalog - 1000143593 - kostel sv. Jakuba. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2018-02-07]. Dostupné online.
- ↑ a b Beroun - kostel sv. Jakuba Většího. www.turistika.cz [online]. [cit. 2018-02-07]. Dostupné online.
- ↑ a b PÁLENÍČEK, Ludvík, ed. Čtení o Berouně 1265–1965. Beroun: Měst. NV, 1965. 205 s. [cit. 2018-02-07]
- ↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 96–97.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Jakuba Většího na Wikimedia Commons
